Epidemie žloutenky A: nejvíc případů od roku 1984. V Praze se situace mírně uklidňuje
Žloutence typu A letos podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) podlehlo v Česku 34 lidí, loni dva. Do konce minulého týdne bylo evidováno přes tři tisíce případů. Letošní počet je tak nejvyšší od roku 1984. V posledních pěti týdnech se však počet nových případů za týden snižuje.
Jaká je tedy aktuální situace, se zeptala Markéta Kachlíková tiskové mluvčí pražské hygienické stanice Petry Batók.
Česká republika se v současné době potýká s epidemií žloutenky - hepatitidy A. Státní zdravotnický ústav každé pondělí zveřejňuje čísla nakažených. Jaká je tedy aktuální situace?
"U nás v Praze se zdá, že se situace stabilizovala. Ta čísla jdou v posledních třech týdnech mírně dolů. V ostatních krajích České republiky je to různé. Některé kraje tou žloutenkou zasaženy nebyly, jinde naopak to jde nahoru. Ale za Prahu mohu říct, že v celkovém počtu je u nás 41 procent všech nakažených od začátku roku."
Je to tím, že je tady větší koncentrace obyvatel? Jak se stane, že některý kraj zůstane ušetřen, a v jiném čísla stoupají?
"Ono to vypadá, že ta infekce se nám přelévá z kraje do kraje. Je to i v rámci Evropy. Loni byly větší problémy v Moravskoslezském kraji. Letos od jara mluvíme o tom, že hepatitida A hodně narůstá v Praze. Pro srovnání, třeba za celý loňský rok jsme v Praze měli 37 evidovaných nemocných, kdežto teď máme tato čísla týdně."
Existují i vakcíny po kontaktu s nemocným
A jaké sociální skupiny nákaza postihuje? Je to napříč obyvatelstvem?
"Toto se trochu mění v čase. Na jaře, když jsme evidovali zvýšení, tak až třetina nákaz byla u lidí bez domova a u lidí s problematickým sociálním zázemím. V tu chvíli už jsme začali spolupracovat s magistrátem hlavního města a snažili jsme se tyto skupiny očkovat. To trvá vlastně doteď. V tuto chvíli už můžeme říct, že se hepatitida A šíří bohužel napříč populací, všemi věkovými i sociálními skupinami. My využíváme třeba i vakcíny k takzvanému postexpozičnímu očkování. To je pro lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným, tak tam je pak možnost 14 dní po kontaktu se nechat očkovat. A je zde velká pravděpodobnost, že se buď zabrání rozvoji nemoci anebo nějakému vážnějšímu průběhu."
V celé České republice bylo registrováno za tento rok asi 3000 případů nákazy. To je nejvíc od roku 1984, kdy jich bylo asi 3200. Ale také zde byla epidemie žloutenky na konci 70. let, kdy bylo 32.000 případů, což je řádový rozdíl. Co se tehdy dělo a jak je možné srovnávat tyto dvě epidemie?
"V těch 70. letech jednak to bylo ještě Československo, takže to území bylo větší. A tehdy se stalo to, že k nám byly dovezeny kontaminované jahody, ze kterých se vyrobily nanuky a ty se distribuovaly po celém Československu, a z toho se šířila ta nákaza. Jinak z toho je i vidět jedno z velkých nebezpečí hepatitidy - ten virus má rád mráz a vydrží v mrazáku třeba i několik let nebo i venku na povrchu v tomto chladu, jaký je teď, tak vydrží i několik dní."
Stačí i malinké množství viru
Když se nyní na ten virus podíváme, jak je možné se nakazit žloutenkou?
"Ten přenos je fekálně orální. Když to zjednoduším, někdo jde na toaletu, znečistí si ruce od stolice, špatně si je umyje a pak sáhne na nějaký povrch. Ono stačí opravdu malinké množství toho viru. Pak na ten povrch sáhne někdo jiný, pak si sáhne třeba na obličej nebo do úst nebo na jídlo, a tak se to přenáší. Proto se také té nemoci říká nemoc špinavých rukou. A nemůžeme si představit ruce, že jsou špinavé jako od hlíny. Opravdu stačí malinkaté množství toho viru."
Jak je možné zabránit tomu, abych se nakazila?
"My nejvíce samozřejmě doporučujeme očkování, ale základem je také hygiena rukou. To mýdlo je opravdu nejúčinnější, a jenom když ho nemáme k dispozici, tak používat dezinfekci. Ale je potřeba, aby měla virucidní účinky. To se většinou koupí v lékárně, protože obyčejné drogérie takhle nefungují."
A když si představím takový běžný den. Vstanu, vydám se do práce, jedu městskou hromadnou dopravou, přijdu do práce, otevřu si dveře, odložím si a jdu si umýt ruce. Ale vlastně už jsem sáhla na tu kliku. Je to problém?
"Je to problém v případě, že jste zvyklá si sahat třeba na obličej, nebo že si cestou koupíte, a vyndáte jablko z kabelky, a jíte ho neumytýma rukama nebo podobně. Samozřejmě Praha přijímá opatření, dopravní podnik má zvýšenou dezinfekci vozů. Ale opravdu to není tak, že by poté, co někdo sáhne na tyč, hned někdo šel a tu tyč vydezinfikoval. Opravdu musíte spoléhat sama na sebe. Spousta lidí to tak dělá, já mám v kabelce ten gel, a když z tramvaje vyjdu, tak hned si ty ruce otřu, protože vím, že si na obličej sahám, i když na to nemyslím, podvědomě."
Dezinfikuje se v dopravě i na vánočních trzích
Ještě se vrátíme k té Praze, kde jste říkala, že je 40 procent celkových případů. Jaké je číslo v současné době?
"Toto pondělí to bylo přesně 1303 případů od začátku roku. Za poslední týden to bylo 28 registrovaných případů, ale měli jsme třeba začátkem podzimu i přes 70 případů týdně. Takže tady opravdu vidíme určité uvolnění a velmi doufáme, že tento trend se udrží."
Co to znamená pro práci Pražské hygienické stanice?
"Znamená to spoustu práce, protože s každým nemocným přijde epidemiologické šetření. Kolegové zjišťují, kde se ten člověk pohyboval, s kým je v kontaktu, s kým žije v domácnosti. Ty blízké pak musí kontaktovat, zjistit, jestli jsou očkovaní, jestli se necítí už třeba nemocní. Pokud jde o dítě, které třeba chodí do školy, tak opravdu musí kontaktovat rodiče všech dětí z celé třídy, chtít po nich potvrzení o očkování a podobně. A pak se ještě samozřejmě nastavují nějaká opatření. Třeba na vánočních trzích, na výzvu hlavní hygieničky je dezinfekce k dispozici. Já jsem to osobně kontrolovala s kolegy na Staroměstském náměstí a opravdu tam ta dezinfekce byla k dispozici," dodala závěrem Petra Batók.
