Evropské volby netáhly

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Jaké jsou příčiny úspěchu jedněch a porážky druhých v letošních eurovolbách? Lze z jejich výsledků usuzovat, jak dopadnou podzimní předčasné volby do Poslanecké sněmovny? O těchto otázkách jsem si povídal s komentátorem Petrem Holubem z internetového portálu aktuálně.cz.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
Letošní volby českých poslanců Evropského parlamentu přinesly jasné vítězství občanských demokratů, kteří obhájili svých 9 mandátů. Co podle Vás stojí za tak výrazným úspěchem?

"O tom úspěchu jednoznačně rozhodla nízká účast, která postihla sociální demokraty především, protože voliči zřejmě neuznali za zajímavé volby do Evropského parlamentu. Především to byli voliči s nižším vzděláním a voliči z venkova, kteří tradičně volí ČSSD. Naopak vzdělaní voliči, když to řeknu na příkladě, například z Prahy přišli volit zdaleka nejvíc, a díky tomu ODS získala na první pohled tak překvapivé vítězství. Také je důležité, že kromě ČSSD se nenašla vůči donedávna vládní ODS vůbec žádná jiná alternativa, takže lidé se vrátili k Mirku Topolánkovi."

Jiří Paroubek, foto: ČTK
Přes volební prohru s ODS si výrazně polepšili také sociální demokraté - z dvou na sedm mandátů. Není to tak trochu překvapení po tom, co se jejich lídři v předvolební kampani nejednou ocitli pod sprškou vajíček?

"Myslím, že volební kampaň byla nepovedená ve všech stranách, takže v tom se ČSSD až tak nevymykala svým konkurentům, tudíž nemohla ani tolik ztratit. Sociální demokraté mohou být rádi, že se nepropadli tak hluboko jako před pěti lety, kdy získali jen něco přes 8 procent hlasů, a je vidět, že se jim mezi tím podařilo získat pevné voličské jádro, zvláště na Moravě, která udělala jejich výsledek jakž takž snesitelným. Navíc Jiřímu Paroubkovi přálo štěstí. Já připomínám, že na zisk jednoho mandátu bylo třeba cca 100 tisíc voličských hlasů, a výsledky nakonec dopadly tak, že ODS získala o 12 tisíc hlasů méně než aby měla 10 mandátů, a díky stejným dvanácti tisícům hlasů sociální demokraté nezískali 6 mandátů do Evropského parlamentu, jak hrozilo, ale sedm. Takže těch 12 tisíc hlasů rozhodlo o tom, že Mirek Topolánek neslavil úplný triumf, a pro Jiřího Paroubka jsou evropské volby snesitelnou porážkou, která mu umožňuje tvářit se nadále sebevědomě a tvrdit, že to občanským demokratům v říjnu ve volbách do Poslanecké sněmovny vrátí."

Výsledky eurovoleb přinesly zřetelný propad některých stran. U kterých se to podle Vás dalo čekat, a kde je to spíše překvapivé?

Martin Bursík (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
"Když se člověk díval na volební kampaň, tak se vlastně výsledkům nemohl vůbec divit. Zvláštní na letošních volbách do Evropského parlamentu bylo, že byly právě bez překvapení. Nějaké poslance bude i nadále mít v Bruselu komunistická strana a lidová strana, které sice dostaly o něco méně hlasů než před pěti lety, nezískaly nové voliče, ale zase se projevilo, že přece jen jejich voličská jádra fungují. Hlavními poraženými jsou malé strany a mohou si za to samy. Voliči hledali určitou alternativu a někteří se obrátili k malým, liberálním stranám, jako třeba byla Evropská demokratická strana, Starostové a nezávislí, Věci veřejné, jiní se obrátili k euroskeptickým stranám, které spíše operují na extremní pravici, to je především strana Suverenita Jany Bobošíkové nebo dříve tak slibná strana Libertas.cz Vladimíra Železného a Vlastimila Tlustého. Ty strany ale nedocenily, že nemohou tříštit hlas tím způsobem, jak jsem naznačil. Například ty malé liberální strany získaly celkem 9 procent hlasů, ale rozdělily si to čtyři, takže nemají žádný mandát narozdíl od předchozích voleb, kdy stejní politici získali tři mandáty. Radikální pravice sice dostala 7 procent hlasů, ale také se do evropské sněmovny nedostala. Úplně stejně dopadli zelení, kteří také kandidovali ve třech formacích a vůbec žádný slušný výsledek nezaznamenali. To je možná vůbec nejdůležitější výsledek evropských voleb, že Martin Bursík, šéf Strany zelených, který byl donedávna vicepremiérem, nabídl svou funkci v čele strany a zopakoval tak postup, který zvolil před pěti lety Petr Mareš, šéf také vládní Unie svobody. V obou případech strany rezignaci svých předsedů přijaly."

Myslíte si, že výsledky voleb do Evropského parlamentu u nás jsou jakousi předzvěstí toho, jak dopadnou říjnové předčasné volby do Poslanecké sněmovny?

"To si myslím, že by byla příliš odvážná spekulace. Já to řeknu na příkladu. Ukázalo se, že zdaleka největší volební účast byla v Praze, zady překročila 35 procent, nejnižší byla naopak v severozápadních Čechách, kde byla okolo 20 procent. Z toho se dá usoudit, že například v Praze jsou uvědomělí pravicoví voliči, kteří Jiřímu Paroubkovi zazlívají to, že svrhl vládu, a proto ho šli svým hlasováním potrestat, kdežto voliči z levicových krajů na severu nějaký pád vlády vůbec nemotivoval k tomu, aby volit vůbec přišli, protože oni skutečně mají jiné starosti než to, kdo je zrovna premiérem. Tam se potýkají, na rozdíl od Prahy, s velice vážnou nezaměstnaností. A těžko lze předvídat, co udělají tito voliči, až se zřejmě rozhoupají v říjnu a půjdou volit. Protože kdyby člověk jenom takovou jednoduchou úvahu použil, tak sociální demokracie může dostat klidně dvojnásobek hlasů než dostala teď při evropských volbách. Ale to opravdu jsou jen velmi obecné úvahy a nelze je použít k předpovědi výsledku."

Foto: ČTK
Eurovolby už tradičně voliče v Česku příliš neoslovují, účast je velmi slabá - 28 procent, což je 15 procent pod evropským průměrem. V čem je podle Vás zakopaný pes?

"Slabá volební účast není jen v Česku, byla i na Slovensku nebo v Polsku, a je vidět, že občané těchto nových členských zemí si dosud neuvědomili, jaký vlastně význam má Evropský parlament pro jejich život. Je z toho vidět, že dosavadní europoslanci se o to během uplynulých pěti let ani nesnažili. Na tom, že volební účast zůstala úplně stejná jako před pěti lety, je vidět, že ten zájem ještě spíše poklesl, protože některé voliče nepochybně přitáhla ta velice vyostřená a konfrontační volební kampaň, jak je v posledních letech zvykem. Dokonce se dá říct, že značná část ne-li většina voličů nepřišla vůbec kvůli Evropskému parlamentu, ale kvůli takovému bojovému seriálu, kdy se v posledních volbách neustále střetávají Mirek Topolánek s Jiřím Paroubkem. Jak to změnit? O to by se skutečně měli postarat nově zvolení europoslanci a také předsedové stran, protože když se člověk podívá, jak vypadá volení zpravodajství a politické kampaně k evropským volbám například v Německu, tak tam se opravdu všichni politici snaží vysvětlit, co ten Evropský parlament dělá, a nutno dodat, že i novináři jim v tom velice aktivně pomáhají. Není to takový prázdný aktivismus, ale bez toho, že se snaží voličům vysvětlit, k čemu Evropský parlament je, logicky se tam voliči nepůjdou angažovat a házet hlasy do volebních uren."