Exprezident Havel by uvítal rychlé přijetí eura a větší spolupráci ČR s Evropskou unií

Václav Havel, foto: ČTK

Začátek roku je nejen dobou bilancování úspěchů a nezdarů roku minulého, ale také vizí, co nás čeká v nejbližších měsících. Ve svém novoročním projevu je shrnul prezident Václav Klaus. V dnešní rubrice uslyšíte alespoň některé myšlenky jeho předchůdce Václava Havla, jak zazněly 2. ledna v televizních Otázkách Václava Moravce. Vybírala z nich Milena Štráfeldová:

Václav Havel,  foto: ČTK
Václav Havel a Václav Klaus jsou často chápáni jako protipóly - názory jednoho jako by byly v přímém kontrastu s postoji a názory druhého. Do jisté míry se to projevilo i v jejich vystoupeních na samém začátku letošního roku. Jestliže prezident Klaus současnou vládu Petra Nečase jednoznačně podpořil, exprezident Havel je v jejím hodnocením zdrženlivější:

"Já jsem totiž pamětník. A já vím, že za oněch třináct let, co jsem byl v úřadě, jsem poznal hodně ministrů zdravotnictví a hodně ministrů práce a sociálních věcí. Všichni při prvním rozhovoru se mnou mluvili o plánované reformě zdravotní, důchodové a podobně. Vlastně se o ní mluví jednadvacet let. Trošku si na to nemohu nevzpomenout, když teď slyším, že toto bude vláda reforem. Já bych byl velmi rád, kdyby tou vládou reforem byla. Přeji si to, přeji to jim, přeji to spoluobčanům. Ale mé nadšení je lehce brzděno vzpomínkou na to, že to říkají 21 let všechny vlády a všichni ministři."

Václav Havel se vyjádřil i obecně ke stavu společnosti:

"Zdá se mi z různých pozorování, že společnost je neklidná, že je patrno jakési odcizení politiky a občanské společnosti, ve vzduchu je jakési mírné dusno. Ty trojí volby v r. 2010 to jakoby signalizovaly. Měly v sobě něco ohromně pozitivního, ukázaly totiž, že náš politický systém je skutečně otevřený. Mohly vznikat nové strany, ocitat se ve vládě - to je dobré. Horší je, že tato otevřenost začasté vede k tomu, že se tam či onde dostanou nepatřiční lidé. Ale to je riziko každé demokracie. Volby myslím daly opravdu najevo jakousi nechuť k těm starým tvářím, k zavedeným pořádkům a k těm trošku kostnatějícím politickým stranám. /Daly najevo/ vůli po něčem novém. Nicméně změna zásadnější, kterou bych uvítal, ta, zdá se mi, to ještě není."

V listopadu 1989
Bývalý prezident je poměrně kritický i k míře demokracie, kterou jsme od listopadu 1989 dosáhli:

"Já se domnívám, ale není to nějaká moje příliš originální myšlenka, o tom existují celé knihy, že demokracie musí mít institucionální formální základ, ale to nestačí. Důležitá je politická kultura, ten duch, do jaké míry si občané opravdu osvojí základní demokratické principy. Souvisí to s úctou k právnímu řádu. U nás se stalo to, že brzy po listopadové změně se příliš akcentoval prvek privatizace, ohromného přechodu vlastnictví do privátních rukou. Ten byl samozřejmě nutný a nezbytný, ale byl trošku podnikán na úkor řádu právního. Teď, obávám se, sklízíme plody. To je to mafiánství, korupce, kejklířství. Lidé musí ctít zákony, a ne se vytahovat jeden před druhým, jak mazaně zákon obejít."

Václav Havel ve svém vystoupení opět podpořil přímou volbu prezidenta. Vysvětlil i proč:

"Já jsem přítelem přímé volby prezidenta už léta hlavně proto, že jsem pozoroval u četných kolegů prezidentů, jak důležité je pro politický život, když tam je rovnováha sil a rozmanitost legitimity. Přímo zvolený prezident má jiný typ legitimity než parlament, vláda a všechno, co je od nich odvozeno. Nemusí mít žádné velké kompetence, já bych mu nechal ty, co má. Nezáleží tolik na kompetencích, ale na autoritě osoby, která má tento typ legitimity od občanů. Jiný, než mají politici, kteří projdou tou hierarchií. Nevýhodou přímé volby v našem případě asi bude, že máme voleb hodně, a přibyly by další. Aby to trošku lidi neotrávilo."

V souvislosti s určitou krizí, kterou v současné době prochází Evropská unie kvůli společné měně, Václav Havel řekl:

"Evropská unie za dlouhá desetiletí sjednocování prožila mnoho krizí. Tahle není první. A pokud ty krize vzala jako varování, upozornění nebo výzvu, tak se to obrátilo nakonec v její prospěch. Já mám dojem, že dnešní krize nebo doznívající krize by měla být vnímána opět nikoliv jako výzva k jakýmsi odstředivým tendencím, ale naopak spíš jako výzva ke smysluplnější spolupráci."

Foto: Archiv ČRo7
Podle exprezidenta Havla by se do této spolupráce měla Česká republika zapojit více než dosud. Měla by podle něj co nejrychleji přijmout společnou měnu - euro.

"Pakliže Česká republika se zdráhá přijmout euro, to není moc rozumné. Všude kolem sebe pozoruji, jak to komplikuje lidem život. V době proudění lidí, kdy nejsou hranice, a nakupuje se a investuje se v jiných zemích, neustále přepočítávat jedny peníze na druhé stojí miliardy. A druhá věc: já jsem člověk, který nikdy v životě nikomu nic nedlužil a který nenávidí dluhy. Já si myslím, že bude-li dnešní krize pojata jako výzva k tomu nepůjčovat si pořád všude a na všechno, tak se to nakonec obrátí v obecný prospěch. Já věřím na to, že se nemá moc půjčovat."

Václav Havel v České televizi nakonec přiznal, že i jako exprezident má stále hodně práce:

"Po pravdě řečeno jsem si myslel, že po odchodu z funkce si budu užívat zaslouženého odpočinku a penze. Budu sedět na Hrádečku a koukat do stromů a přemýšlet. Vůbec to tak není. To postprezidenství je mnohem namáhavější než prezidenství, tím spíš, že jsem už starší a tolik nevydržím. A navíc - to postprezidenství je navždy!"