Festival Divadlo představil mladé středoevropské režiéry
V Plzni skončil v pondělí divadelní festival, který jehož první ročník tvůrci před deseti lety poprvé nazvali prostým označením - festival Divadlo. Je to festival z kategorie mezinárodních a v České republice jde o největší podnik tohoto typu.
Výběr představení vysvětlil Radiu Praha dramaturg festivalu Jan Kerbr.
"Dramaturgická koncepce se někdy teprve vyvrbí z toho, jak se podaří oslovit divadla. Nemyslím teď ta naše, ale zahraniční, protože tam bývá problém s financemi. A přece jen jsme asi v polovině vybírání dospěli k tomu, že je zapotřebí představit mladší generaci tvůrců. A téma kulturně politického prostoru visegradu tento festival provází už několik let."
Letošní ročník zaznamenal obrovský zájem diváků a téměř všechna vyprodaná představení ve Velkém i Komorním divadle. Přehlídky se zúčastnilo 16 souborů s 24 inscenacemi. Nečekaný zájem byl také o pouliční produkce, jejichž počet se oproti loňsku výrazně zvýšil, a dále o novou odnož přehlídky - avantgardní pohybové a hudební performance v budově zrušeného nádraží.
"Jinak jsme se snažili o co nejširší žánrové spektrum, což se myslím podařilo. Od velice vypjatého pohledu takového Arpada Schilinga až po operu, balet, i takový dobrý střední žánr, jaký prezentují Blanka Bohdanová a Josef Somr v Gin Game, nebo Milan Lasica z Bratislavy. A k tomu se ještě přidávaly produkce pouliční. Nový termín je zářijový a bylo mnohem tepleji na to, aby někteří mohli hrát velmi spoře oděni či neoděni."
Nejkontroverznějším představením bylo úvodní vystoupení šesti nahých herců ostravského Bílého divadla, kteří na prastarých lyžích na motivy kreseb Martina Velíška brouzdali fiktivní lyžařské svahy na plzeňském náměstí.
Vystoupení v těsné blízkosti plzeňského biskupství a katedrály svatého Bartoloměje způsobilo nevoli zástupců církve. Z dovezených představení vyvolal nejvíce rozporuplných reakcí projekt Dělnický cirkus maďarského divadla Krétakör Színház, kde nazí herci v kleci v pískové aréně na hranici svých fyzických možností vyprávěli příběh o lidském ponižování na motivy Büchnerova Vojcka.
Novinkou posledních let je dílna divadelní fotografie, letos ji vedl Viktor Kronbauer. Kromě toho, že se osm studentů fotografie učí fotit divadelní představení, vzniká tak také cenná dokumentace ve stovkách snímů, říká Kronbauer.
"Jsme domluveni s festivalovým výborem, že tyhle fotografie už tu zůstanou v archivu a může se z nich jednou, třeba za deset let udělat knížka nebo katalog. Je tady spousta, a už dneska to můžu říct, kvalitních prací."
