Fezové nálepky

0:00
/
0:00

Dnes vám představím dva poklady. Jeden sběratelský, druhý opravdový zlatý. Vedle mikrofonu mám dokonce jako názornou ukázku miniaturní fez. A jak správně tušíte, řeč bude právě o těchto pokrývkách hlavy, respektive fezových nálepkách.

Nejčastěji se s fezy setkáme v Turecku a v arabských zemích. Výroba fezů má v Česku dlouhou tradici. První fez byl vyroben v tehdejším Rakousku-Uhersku v roce 1807. Později se výroba přesunula do Strakonic, kde se vyrábí dodnes. Čepičky se tu balily do krabic po šesti a každá z nich byla opatřena nálepkou. A ty se staly sběratelským pokladem.

"Fezových nálepek mám kolem tisíce - každou jinou,"

říká Josef Tůma z Vojnova Městce na Ždářsku. V Česku fezové nálepky sbírá asi 50 lidí. A proč se vlastně na krabice lepily? Řada lidí totiž neuměla číst a vybírala si fezy podle nálepek. Těch existuje asi 1500 druhů. Nejčastější barva fezů je červená, zelený mohl nosit jen ten, kdo absolvoval pouť do posvátné Mekky. A stejně jako sběratelé známek i sběratelé fezových nálepek si své poklady rádi prohlíží a obdivují krásné ornamenty. Jak se vůbec člověk dostane k takovému sběratelskému koníčku?

"Jezdil jsem po republice, nejvíc jsem navštěvoval v Praze antikvariáty a tam jsem uviděl krásný obrázky. Přitom jsem nevěděl, co to vůbec je. Potom jsem se začal ptát, tak mi řekli, že to jsou fezové nálepky. Tak jsem to začal shromažďovat a když jsem jich měl víc, tak jsem je začal nalepovat. Jezdil jsem na burzy a tam za mnou přišel jeden chlápek a říká: ty sbíráš fezy? Víš co to je? - A já říkám, sbírám. Mám jich pár. - A on na to: jseš v kroužku. - Nejsem."

Pan Tůma žije v rodinném domku a jak říká jeho žena Vlasta, když ho nemůže najít, tuší, že je u své sbírky.

"Děda se najednou ztratí a já si říkám, kde jinde by byl a on zaleze k tomu svému psacímu stolu, rozloží knihy a sedí tam."

Josef Tůma je skutečném odborníkem, o své sbírce dokáže dlouho vyprávět a chrání ji jako vzácný poklad.


Mimochodem, ty jsi slíbila, že dnes budeš povídat i o pokladu zlatém.

"Ano, a jeho nález dokazuje, že poctivci v Česku ještě nevymřeli. Objeven byl opravdu kuriozním způsobem. Bagrista Jaroslav Mikulecký a stavbyvedoucí Pavel Rössler objevili poklad ve zbořeništi domu ve Žďáru nad Sázavou. Lžíce bagru se zakousla do kamenného tarasu a z něho najednou vypadla plechová krbice. Na oba překvapené stavitele se vysypaly zlaté příbory. Na místo hned zavolali experty z muza a podle nich je to ojedinělý nález těžko vyčíslitelné hodnoty. Jde totiž o příbory vyrobené v Londýně roku 1892 z mincovního stříbra, silně pozlaceného. Vyrobila je zlatnická firma patřící pozdějšímu londýnskému starostovi Josephu Savorymu. Historici se domnívají, že to mohl být svatební dar pro dceru významného londýnského bankéře, která později zemřela v Brně."