Fimfárum 2 získalo cenu na Anifestu
O víkendu v Třeboni na jihu Čech proběhl mezinárodní festival zaměřený na animovanou filmovou tvorbu. Organizátoři ho označili jako Anifest a letos se konal po páté. V sekcích soutěžily filmy krátké i celovečerní, studentské i reklamní spoty. Teď se zaměříme na vítězný film z kategorie celovečerních. Za vítěze vybrala mezinárodní porota český film Fimfárum 2.
řekl mi ředitel Anifestu Petr Slavík. Fimfárum je knížka autorských pohádek, které napsal a posléze v 50. a 60. letech namluvil Jan Werich. Základem celovečerního snímku Fimfárum Jana Wericha z roku 2002 s staly dva starší samostatné filmy Lakomá barka a Až opadá listí z dubu Vlasty Pospíšilové. Další pohádky se dočkaly zpracování o 4 roky později ve Fimfáru 2.
"Já jsem na tom prvním Fimfáru nedělal nic, ale svým způsobem na základě toho prvního, že to mělo úspěch, vznikla i tahle druhá verze. Pěkné na tom je, že na tom dělal opravdu pěkná řada lidí a hlavně všichni ti, kteří takhle mediálně vidět nejsou, skvělí animátoři, skvělí lidi z dílen, že prostě se zase celá společnost animovaného filmu, nebo alespoň velká část z ní sešla na téhle práci,"
říká Břetislav Pojar, klasik české animace, mj. autor slavných medvědů Potkali se u Kolína. Pojar se na Fimfáru 2 podílel pohádkou O palečkovi.
Proč jste si vybral Palečka?
"Z různých důvodů. Protože to je jedna z těch čistých pohádek a mně se to líbilo, že to je dost bohaté a dost dobrodružné. V případě toho Fimfára bylo jednotící linkou ten Werichem namluvený komentář. A každý když dostal tu svoji povídku, si musel vymyslet, jak s ní naloží. Samozřejmě každý se snažil maximálně ten text udržet v původní formě, jak ho Werich namluvil, a pokud možno do něj nezasahovat. Ono to má takový speciální Werichův charakter. On rád se zastavuje a trcohu filosofuje nad určitou situací. A i když to jako pro režiséra filmu je trochu nepříjemné, protože vždycky je to mrtvý prostor, kde se nic neděje, tak jsem zachoval všechny. Ten obraz ten text nějakým způsobem nově doplnit, nebo ho vést úplně jiným způsobem, nežli jde ten text. Na to je právě třeba být dost opatrný při tom, když se pracuje s textem, který je předem daný, tak je třeba vymyslet ten obraz tak, aby nebyl jenom pouhou ilustrací toho, co se povídá,"
říká Břetislav Pojar, který se s hlasem Jana Wericha setkal už jednou a to při práci na Trnkově filmu Dva Mrazíci v 50. letech. Nyní, víc než čtvrt století po Werichově smrti, pomohl s dotvářením zvuků a hlasů Ota Jirák, herec s podobnou barvou hlasu. Jirák ale připomíná, že jeho úkolem rozhodně nebylo Wericha imitovat.
Fimfárum 2 natočili Břetislav Pojar a Vlasta Pospíšilová ze starší generace tvůrců, Jan Balej a Aurel Klimt za mladé animátory. Kromě Palečka film obsahuje Tři hrbáče z Damašku, Moře strýčku, proč je slané? a Tři sestry a jeden prsten. Jak se zpracování pohádek liší?
"V základní dramaturgické koncepci, v přístupu k humoru, k příběhu, je vidět rozdíl ve střihu, ve spádu jednotlivých filmů, je vidět ženský přístup Vlasty Pospíšilové, která ve svých Třech sestrách dokázala udělat opravdu sexy loutky, které když hnuly zadkem - tak opravdu hnuly zadkem. Je vidět, že ti autoři, byť různých generací, když srovnám Vlastu Pospíšilovou a břetislava Pojara na jedné straně a Aurela Klimta s Honzou Balejem na straně druhé, je vidět, že ta kontinuita loutky pokračuje, umí s ní pracovat a zase ji posouvají o několik kroků dál," všímá si řetitel Anifestu Petr Slavík.