Film Autopohádky podle Jiřího Marka a Chinasek

V poslední Hudební neděli jste mohli slyšet ukázku ze staronového alba skupiny Chinaski Autopohádky. Deska vyšla poprvé v roce 2004 a letos je doplněna o nové nahrávky, které pocházejí ze stejnojmenného animovaného filmu. Deska i film vznikly podle dětské knižní předlohy Jiřího Marka. Producenta filmu Michal Podhradský ze společnosti Animation People vysvětlil, jak film vznikal a proč je stylově tak různorodý.

Autopohádky

Film Autopohádky nemá žádného hlavního režiséra. Jak jste tento umělecký dozor zajišťovali?

"My jsme záměrně nechtěli, aby ten film byl ucelený a jednotný. Když si vzpomenete na předposlední Fimfárum, tam diváci šli z kina a netušili, že to dělalo víc výtvarníků a víc režisérů, což mi nepřipadalo vhodné. Pro děti je lepší, když je tam větší pestrost. My jsme točili film pro menší děti ve věku kolem čtyř, šesti let, které dlouho nevydrží koukat se na to samé, je potřeba měnit stále přístup, polohu, tempo. Aby tak malé dítě vydrželo 85 minut v kině, tak musíte velmi diverzifikovat nástroje, kterými na něj působíte. Každá povídka je úplně jiná, má úplně jiné výtvarné pojetí, jiný rytmus a je to proloženo hranou částí, která je relativně pomalá, aby dítě mělo čas na relax, trošku se nadechnout a zareagovat."

Nebyla v tom i snaha vymezit se vůči Fimfáru?

"Takhle jsme nepřemýšleli, skutečně jsme chtěli udělat větší pestrost kvůli dětem."

Oba filmy mají víc paralel. Jednak jsou to filmy povídkové, oba vycházejí z výrazných českých autorských pohádek. Obě předlohy vznikaly zhruba ve stejné době na začátku 60. let, takže mají určité společné rysy... mělo by to tedy svou logiku. Které výtvarníky jste k jednotlivým filmům pozvali?

"Výtvarníkem první pohádky je Pavel Koutský, který je výtvarníkem kresleného filmu a strašně si chtěl vyzkoušet film poloplastický. Výtvarníkem a režisérem druhého filmu je Michal Žabka, který si vždycky dělá výtvarníka na svých věcech a má už specifický styl pro loutkovou animaci. Třetí povídka je hodně zajímavá, protože výtvarnicí je Bára Dlouhá, která je spíš doma v kreslených animacích, ale v tomto případě jsme ji dostali do reálného prostoru. Její postavičky jsou vystřihované a hrají v reálném prostoru v pokoji."

Autopohádky

To jsou ty ploškové loutky?

"Ano, přesně tak. To vypadá strašně jednoduše, ale byla to nejnáročnější povídka, protože je to loutková i kreslená animace dohromady. A výtvarníkem čtvrté části je Libor Pixa, on byl i režisérem, je to vycházející hvězda počítačových animací u nás, umí to velice dobře a to výtvarno je šité na míru této technologii."

A taky jsem zachytil jméno veterána Břetislava Pojara.

"Ano, Břetislav Pojar režíroval první část, je to realizováno poloplastickou technologií, podobně jako dělal kdysi Medvědy, tak jsme ho požádali, aby stejně udělal i ta autíčka."

Autopohádky

Chápu to správně, že jste se orientovali spíš na mladé tvůrce nebo na ty, pro které je to svým způsobem premiéra?

"U nás je trošku problém, že tvůrců moc není. Dvacet let téměř neměli příležitost a přesto, že škola je vychovávala, tak po škole neměli příležitosti a zůstali opravdu jen ti nejlepší z nejlepších. A ani ti neměli moc možností trénovat a vytvářet."

Myslíte, že chybí řemeslo? To se potom projeví při výrobě náročného filmu.

"Situace je tu hodně špatná v tom, že nemáme šanci to řemeslo vybrušovat. To máte stejné jako v hokeji. Kdyby se hokej nehrál v každé vesnici, tak toho Jágra nemáme. Myslet si, že na jednom ústředním stadionu Jágr vznikne, to je nesmysl, takhle věci nefungují. Musí se trénovat, zkoušet objevovat, pilovat - a pak můžou přijít výsledky."

Použili jste taky hudbu od skupiny Chinaski?

"Samozřejmě, to byla prvotní myšlenka, že by se to spojilo s Chinaskami a s jejich hudbou: jednak jsou tam v jiném provedení písničky, které už jsou známé, jednak je tam zkomponovaná originální hudba a hlavně vytvořili pro tento film nový singl, který se myslím hodně povedl, protože se nedá z uší dostat ven a pořád si to musíte zpívat..."

Běžný hraný film stojí řádově desítky milionů korun. V jakých cenových relacích se pohybuje výroba celovečerního animovaného filmu?

"Hrané filmy jsou relativně nepředstavitelně drahé, ale ta cena vychází, když se sečte počet hodin a lidí, je to naprosto relevantní. U animovaného filmu to funguje trošku jinak. U nás jsou paradoxně levnější, ale to je tím, že jsou sponzorované tvůrci a těmi, kdo na tom pracují. Vytvářejí filmy částečně na svůj vlastní dluh. Odměnit ty lidi tak, jak by si zasloužili, není možné, a je to tedy jakýsi vnitřní sponzoring tvůrců."

Můžete být konkrétní, v jakých cenových relacích se s animovaným filmem pohybujete?

"Hrané filmy jsou kolem 30 - 40 milionů, když máme nějakou kostýmovku nebo něco náročnějšího, klidně i 60 milionů, a třeba Autopohádky, tam jsme na 20 milionech."

Je to česká specialita, že animátoři film ze svého dotují?

"Třeba v Maďarsku vznikl film District, který byl vytvořený podobným způsobem a ten stál na naše peníze nějakých 6 milionů. To jsou jen náklady spojené s filmovou surovinou a s externími nákupy do výrobního procesu. Ale jinak to vytvořili sami, protože to pro ně byla forma realizace a prezentace. Jinak třeba ve Francii, v Británii, zemích Evropské unie jsou rozpočty animovaných filmů normální a funguje tam systém podpory jak na regionální tak na státní úrovni a taky je to součást určitého byznysu a určitého života, protože ve Francii se tím živí 20 tisíc lidí, tam je ten průmysl opravdu velký."