Fond budoucnosti splnil poslání, ale Češi a Němci ho chtějí zachovat

r_2100x1400_radio_praha.png

Česko-německý fond budoucnosti bude pokračovat i v příštích letech. Původně měl totiž skončit koncem letošního roku. Zájem na pokračování činnosti fondu projevily obě země. Vyplynulo to ze setkání ministrů zahraničí koncem minulého týdne. Tématu se věnuje Zdeněk Vališ.

Fond budoucnosti je produktem Česko-německé deklarace z roku 1997. Dostal do vínku dva hlavní úkoly: pomáhat zlepšit česko-německé vztahy a poskytnout určitou satisfakci obětem nacismu. Jako počáteční vklad získal fond 165 milionů marek, hlavně od německé vlády. Největší část peněz pak byla určena právě na odškodnění českých občanů. Podle bývalého ředitele fondu Tomáše Kafky se tento úkol už podařilo splnit, navíc ve větším rozsahu než se předpokládalo.

"Uskutečnilo se nejenom tzv. humanitární gesto. Jenom bych připomněl, že je to čerpání celkové částky ve výši 90 milionů marek pro nejvíce postižené oběti nacismu po dobu deseti let. Tady ale v době existence fondu a využitím jeho logistiky došlo také k určitému symbolickému odškodnění bývalých nuceně nasazených. Je možné říci, že tyto projekty už byly úspěšně zakončeny. Myslím, že toto téma ve vzájemných vztazích už je v podstatě překonáno. Historie s námi samozřejmě bude žít nadále. Pozornost byla ale měla nyní patřit současnosti a budoucnosti."

Dá se v tomto ohledu navázat na aktivity fondu v uplynulých letech? Jeho dalším úkolem přece bylo pomáhat odstraňovat různé předsudky na obou stranách, napomáhat spolupráci veřejnosti v podobném režimu, jaký dnes funguje třeba v kontextu Evropské unie.

Foto: Evropská komise
"Fond do této chvíle podpořil více než čtyři tisíce projektů. Je to velice široká paleta, počínaje třeba výměnou mládeže, stipendijními programy, kulturní výměnou, spoluprací na pořádání festivalů nebo už i kulturních koprodukcí. Je toho mnoho. V podstatě jediné, co fond neumí a nechce podpořit, jsou komerční projekty nebo projekty, které by nebyly řešeny partnerským přístupem, tj. na jakékoliv myšlence by se nepodílely české a německé subjekty společně. To je v podstatě to nejdůležitější. Myslím, že právě ta vůle a schopnost spolupracovat je vlastně vývěsní štít Fondu budoucnosti a česko-německých vztahů, jaké bychom chtěli mít."

Někteří lidé mohou samozřejmě namítnout, že Česko i Německo jsou členy Evropské unie a hlavní význam dnes nabývají multilaterální vztahy. Tomáš Kafka ale soudí, že opomíjet rozvoj bilaterálních vztahů není rozumné.

"Myslím, že normální občané budou i nadále poznávat svět prostřednictvím sousedských vztahů. Proto bychom tady měli mít určitý nástroj k tomu, aby bilaterální vztahy nebyly jen takovou Popelkou."

Zbývá ovšem vyřešit také velice praktickou otázku. Obě země projevily zájem na pokračování fondu budoucnosti. Jak to ale bude do budoucna s jeho financováním? Zatím je to prý záležitost expertního jednání. Potom by o uvolnění prostředků měly rozhodnout parlamenty.