Fulnek

V pravidelné rubrice se dnes vydáme do severomoravského Fulneku, kde působil mimo jiné Jan Ámos Komenský. Připravila Zdeňka Kuchyňová.

Než jsem poprvé navštívila severomoravský Fulnek, měla jsem představu malého průmyslového městečka, kde se vyrábí pračky. Tak nějak Fulnek utkvěl v myslích mnoha lidí. Když jsem přijela na náměstí, byla jsem příjemně překvapená. Fulnek je pěkně upravené městečko s bohatými dějinami a množstvím historicky cenných památek. Místostarosty Josefa Pavlíčka, který mi dělal po Fulneku průvodce, jsem se nejdřív zeptala, jak vlastně přišlo město ke svému jménu.

Památník J. A. Komenského, foto: Pavel Hrdlička, CC BY-SA 3.0 Unported

"Název města pochází pravděpodobně ze staroněmeckého slova Pfuhl, což znamená močál, bažina. Tento název se během staletí různě měnil - Filnek, Füllenck, Fulnecke a tak dále, až do dnešní podoby."

Během sedmi set let se na fulneckém panství vystřídalo více jak dvacet majitelů. Mezi nimi například Lichtenburkové, páni z Kravař či Jiří z Poděbrad. Fulnek se navíc nacházel na jedné větvi proslulé jantarové stezky, která spojovala Středozemí s Pobaltím. Město je spojeno také se jménem Jana Ámose Komenského - českobratrského kněze a pedagoga. Přišel sem začátkem roku 1618 z Přerova, odkud si přivedl svoji druhou ženu Magdalenu Vizovickou. Jak sám uvádí, prožil zde nejkrásnější roky svého života, narodily se mu dvě děti a vytvořil zde dílo Listové do nebe a známou mapu Moravy.

"Bohužel po bitvě na Bílé hoře musel město Fulnek opustit, ale státe si myslel, že se vrátí. Zůstala tady manželka se dvěma syny, které potom nechal vzkaz, ale bohužel posel už manželku v městě nezastihl a pravděpodobně zemřela na mor i se dvěma syny."

Pobyt Jana Ámose Komenského připomíná jeho památník - dům u náměstí, kde ke konci 15. století sídlil bratrský sbor. A zde také Komenský učil.

Náměstí Komenského, foto: Archiv Radia Praha

"Jeho přístup byl velice příkladný. To můžeme dokumentovat na tom, že tady máme takové místo - má název Žákovský háj. Jan Ámos Komenský zde učil žáky v přírodě. Je to místo v zámeckém parku, kde je krásný rozhled na široké okolí."

Jméno Jana Ámose Komenského nese i hlavní fulnecké náměstí, kde je radnice ze 17. století. Přímo z náměstí pak vede monumentální schodiště k jednomu z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě. Když do něj vstoupíte, přímo vás ohromí jeho velikost i nádherná výzdoba. Jak uvedl Rudolf Kopecký, místní farář, základní kámen byl položen v roce 1760.

"Postavili ho celkem rychle, tuším, že zhruba za pět roků. Byl postavený vlastně jako poutní kostel kvůli obrazu panny Marie Pomocné. Ten visel původně venku na zdi a 31. května 1759 přišel nějaký muž a zjistil, že ten obraz pláče. Tak potom se začaly konat velké pouti a později bylo rozhodnuto, že bude postavený kostel. Takže on byl postaven augustiniány jako poutní kostel."

Jak dodal Rudolf Kopecký, v přilehlém gotickém klášteře patří mezi nejzajímavější památky obraz svaté Starosty.

Kostel nejsvětější trojice, foto: Pavel Habart, CC BY-SA 3.0 Unported

"Je to obraz světice, která si měla vzít římského císaře a ona si ho vzít nechtěla a tak potom se modlila, narostly jí fousy, on si jí samozřejmě potom už vzít nechtěl a odměnil se jí tím, že ji dal ukřižovat."

Další dominantou Fulneka je rozlehlý zámek - původně gotický hrad ze 13. století, který se tyčí vysoko nad městem. Jeho posledním majitelem, jak uvedl místostarosta Fulneku Josef Pavlíček, byl od roku 1925 poslanec parlamentu Jaromír Špaček. Na zámku působil do října 1938, kdy do Fulneku dorazila německá vojska.

Zámek, foto: EulenspiegelZC, CC BY-SA 3.0 Unported

"Zámek zabrala. Pan Špaček musel zámek opustit. Během působení německých vojsk ve Fulneku byl na zámku zřízen německý úřad pro poněmčení Sudet, kde byly také připraveny veškeré dokumenty, které se potom staly takovými doklady při Norimberském procesu. Tyto dokumenty obsahovaly materiály vysídlení Čechů do peninských bažin, kde byly přesně naplánovány časy odjezdů, termíny, kapacita. Počítalo se i se ztrátami, které při tomto přesunu budou. Po roce 1945 se pan Špaček vrátil, začal se záchovnou údržbou. Přišel rok 1948, pan Špaček v padesátém roce musel zámek opustit, do konce svého života bydlel na dnešní spořitelně a v roce padesátém třetím umírá."

Zámek získali v devadesátém prvním roce v restituci jeho synové. Jejich bratranec však zjistil, že jeden z nich získal občanství až po stanovéném termínu a celou záležitost nyní řeší Ústavní soud. Zámek, který je zařazen do mezinárodního podpůrného programu pro záchranu historických památek mezitím chátrá. Mohlo se však snadno stát, že by jste dnes ve Fulneku v důsledku konce druhé světové války nenašli ani zámek, ani barokní kostel a dokonce ani jeho obyvatele.

"Město Fulnek bylo z více jak ze 70 procent zničeno. Bylo srovnáváno s Varšavou a měl je postihnout osud moderních Pompejí. Město mělo být obehnáno ostnatým drátem a mělo se stát přírodním muzeem válečných hrůz."

Fulnek byl však znovu vybudován a to na podnět rozhodnutí vládní koordinační komise z února roku 1946. Přestože nebyl ušetřen válečných hrůz jeho památky vstaly doslova z popela a jejich opravy pokračují dodnes. Jak uvedl Josef Pavlíček, před dvěma týdny například světili nově opravenou kapli v blízkém okolí, které se říká Čertova a vztahuje se k ní pověst.

"Byl tam nějaký drvoštěp, který tam kácel dříví, no a zjevil se mu myslivec, který ho lákal, aby vylezl na strom, a skočil z toho stromu, že mu dá vysokou odměnu. Zjevila se mu Panna Marie, vyhrožovala ať toto nečiní a tím pádem si zachránil život. Takže na počest tomu nechal majitel toho pozemku postavit tuto kapli. Teď vlastní pílí mladých nadšenců byla tato kaple opravena nákladem 40-ti tisíc korun. Tyto finanční prostředky si vyloženě získali v rámci sponzorů a svou vlastní iniciativou."

Fulnek má kromě historických památek koupaliště, fotbalový stadión a tenisové kurty. A jelikož leží ve výběžku Oderských vrchů, můžete se vydat na výlet do přírody.