Gabčík, Kubiš, Zelenka…tabulky nově připomínají parašutisty i odbojáře

18. června 1942 svedli parašutisté v kostele svatých Cyrila a Metoděje svůj poslední boj proti mnohonásobné přesile. Byli mezi nimi i Josef Gabčík a Jan Kubiš, členové skupiny Anthropoid, kteří provedli úspěšný atentát na Reinharda Heydricha. Jejich mrtvá těla vynesli nacisté z kostela na chrámových kobercích a položili na zem na rohu Václavské ulice. S nimi také ostatky Jana Milíče Zelenky, odbojáře a spolupracovníka parašutistů, který zemřel vlastní rukou o den dříve. Místa nově připomínají tabulky vsazené do chodníku, na každé je jméno, název výsadku nebo odbojové skupiny a datum narození a úmrtí.

Foto: Kristýna Maková

Zástupci armády, města i veřejnosti se sešli v pražské Václavské ulici naproti kostelu svatých Cyrila a Metoděje. I tohle místo je úzce spojeno s parašutisty. Jak, to vysvětluje historik Pavel Kmoch, jeden z těch, kteří umístění destiček iniciovali:

"Jsme tady proto, že jsme se po 76 letech rozhodli označit místo na chodníku ve Václavské ulici, kde ležela těla padlých parašutistů po boji. To místo je známé, ale dlouho se nevědělo, kde kdo konkrétně ležel. K poznání byla jen některá těla a mně se vlastně jen náhodou podařilo čistě náhodou rozlousknout logiku toho, že byla těla označena tady na ulici čísly. Zezačátku se totiž vůbec nevědělo, kdo je kdo. Vzhledem k tomu, že sem gestapo vozilo svědky, zrádce i zadržené odbojáře, tak těla zleva doprava očíslovalo a psalo si do protokolu, co k nim kdo říká."

A jak jste tedy přišel na to, kde byl kdo položen?

Foto: Martina Bílá

"Tam šlo spíše o to určit, jestli se nepletu v tom konkrétním tělu, jestli tedy souhlasí očíslování mrtvol. Z fotek lze identifikovat minimálně tři těla, protože v pitevních protokolech je popsáno jejich oblečení. Existuje také pět portrétních fotek z Václavské. Když si porovnáte oblečení, vzory konkrétních koberců, tak zjistíte, kdo byl kdo. Zprava identifikujete Hrubého, Švarce, jako pětku Opálku, na některé fotce je trochu vidět Gabčík. Pak tady ale byl problém v tom, že fotografování končilo v době, než sem přivezli zpátky Kubiše a Bublíka a než sem přivezli Zelenku. Neexistuje jediná jejich fotografie z chodníku, Kubiš zemřel až v lazaretu SS a Bublík v sanitce. Zelenka byl úplně jinde, toho přivezli posledního. Je jasné, že podle toho, jaká čísla jim byla přidělena - Kubiš měl šestku a Bublík sedmičku, u Zelenky to nevíme, ale logicky musel mít jedině osmičku, tak je jasné, že leželi vpravo od Opálky, čili na konci. Nevíme, proč to fotografování gastapo ukončilo nebo jestli ho neukončilo a ty fotky se prostě nezachovaly, nicméně fotky těchto tří těl z chodníku neexistují."

Vy jste hovořil o tom, že jste cítil dluh, když jste šel těmito místy, která ještě nebyla nijak označena. Máme ještě nějaký další dluh vůči parašutistům? Nějaké další místo, kam by se dala umístit pamětní deska?

Foto: Martina Bílá

"Určitě, ale nejenom vůči parašutistům. Těch nebylo tolik, to byly řádově desítky lidí, ale stovky až tisíce lidí se zapojily do odboje a pořád je spousta míst, kde ti lidé žili a zapojili se do nějakých akcí, která označena nejsou. V posledních letech se tomu spousta lidí věnuje, označují se byty odbojářů, označují se ulice, dávají se vysvětlující tabulky, ale pořád to není všechno. Není pravda, že by v odboji fungovalo několik desítek parašutistů a několik desítek soukromých osob. Do odboje se větší či menší měrou zapojilo tisíce osob."