Gumové paragrafy
Mediální skandál kolem novely trestního zákona neutichá. Zřejmě největší pozornost k sobě poutá paragraf, který vybízí ke stíhání různých projevů podporujících či podněcujících konzumaci drog, který se podle kritiků dá lehce zneužít. Jak uvádí ale Zdeněk Vališ, podobných gumových paragrafů je v trestním právu víc.
V rozhořčených reakcích zaznívá, že parlament bez zájmu veřejnosti schválil zákon umožňující v Česku brutální cenzuru v Evropě nevídaného typu. Jde o to, že až o pětileté vězení si koleduje každý, kdo někoho svádí ke zneužívání drogy jiné než alkohol nebo nikotin. Není pravděpodobné, že cílem zákonodárců bylo potrestat třeba prezidenta Václava Havla - až mu vyprší imunita - za to, že před časem udělil milost jednomu mladíkovi za prodej marihuany a tím dal široké najevo, že nepovažuje marihuanu za nic hrozného. I k tomu by prý podle jednoho ostrého kritika zákona mohlo dojít.
Dá se ovšem namítnout, že prezident novelu trestního zákona nedávno podepsal a tím svou dřívější "vinu" napravil. Leč zanechme sarkasmu a ironie. Faktem je, že formulace příslušného paragrafu je opravdu mlhavá, takže při jeho výkladu je možné se nadít nejrůznějších překvapení. Například nelze vyloučit trestní stíhání některých účastníků zcela legitimní odborné diskuse o tom, zda legalizovat měkké drogy či ne. Ohroženy se mohou cítit rovněž hvězdy popmusic, když v někde v tisku či na koncertu uvedou, že už měli zkušenosti s marihuanou. Naplní tak skutkovou podstatu trestného činu, protože poskytnou mládeži špatný vzor. Za to už ostatně ve starém Řecku popravili Sokrata. Hrůza pomyslet, jak na tom mohou být také filmoví tvůrci při uměleckém ztvárnění drogového tématu. Příslušný paragraf v novele trestního zákona je prostě paskvil, jakkoli je jeho existence odůvodňována potřebou naplnit legislativní normy Evropské unie.
Někteří poslanci nyní sami vyjadřují překvapení nad tím, co vlastně odhlasovali. Na jedné straně se jim nelze divit. Technicky a fyzicky je vyloučeno, aby se každý z nich podrobně seznámil s tisíci stránkami různých předloh, které jsou jim předkládány. Třeba právě inkriminovaný paragraf o drogové cenzuře byl umně ukryt v balíčku desítek drobných novelizací trestního zákona. Na straně druhé by měl každému občanovi běhat mráz po zádech při pomyšlení, kolik takových gumových paragrafů, které je možné vykládat si dle libosti, bylo tímto způsobem už schváleno a mohou se kdykoliv proti občanovi obrátit, omezit nějak jeho svobodu. Mimochodem schválená novela trestního zákona obsahuje ještě další paskvily. Za to, že neodhalí simulanta a vystaví mu pracovní neschopenku, může být lékař odsouzen na tři roky do vězení. Soudní znalec zase půjde do vězení, když mu něco unikne a vyhotoví neúplný znalecký posudek. Totéž postihne tlumočníka za nesprávný překlad, ačkoliv renomovaní tlumočníci vám potvrdí, že nikdy nikdo nepřeloží stejný text či stejnou řeč stejnými slovy. Nový zákon v podstatě svědčí o dalším průniku trestního práva do oblastí, kam by mělo mít vstup zakázáno. Rozšiřuje řadu gumových paragrafů, použitelných proti všem, jako jsou ty, které hodnotí verbální trestné činy.