Harrachov

Harrachov

V dnešní pravidelné rubrice se vydáme na sever Čech do Krkonoš a společně se Zdeňkou Kuchyňovou navštívíme městečko Harrachov a jeho okolí.

I když má Harrachov jen 1700 obyvatel, v sezóně - a to především zimní - se díky svým ubytovacím kapacitám rozroste na město téměř desetitisícové. Leží v západním cípu nejvyšších hor - Krkonoš v širokém údolí řeky Mumlavy. Původně se ves jmenovala Dörfl, ale začátkem 18. století byla přejmenována po svých majitelích na Harrachov. Dříve než se stal Harrachov známým turistickým a sportovním střediskem, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Dnes tyto skvosty staré několik století najdete v nově otevřeném muzeu. Sklářská výroba existovala v oblasti Harrachova už ve 14. století. Jak uvedl náš průvodce Herbert Burgr, na místě dnešní sklárny - na panství hrabě Harracha - byla postavena huť už v roce 1712.

Harrachov
"Hrabě Harrach později tuto sklárnu odkoupil, v roce 1942 byl donucen sklárnu odprodat a tato pak byla v roce 1948 znárodněna. Dnes je od roku 1993 privatizována a majitelem je František Novosad a pochází z Nového Boru. Mezi rokem 1800 až 1890 bylo v této sklárně zaměstnáno 400 zaměstnanců. Dnes jich zde pracuje tak 180 až 200. Tyto pece jsou dnes vytápěny zemním plynem a teplota v pecích v současné chvíli je 1100 stupňů Celsia."

Harrachovská sklárna je druhou nejstarší fungující sklárnou v Čechách. Okolo mne putovaly na jakési lanovce skleničky krásných tvarů, ale i když vypadaly studeně, nebylo radno se jich dotýkat, neboť při své cestě do chladícího zařízení měly ještě teplotu 400 stupňů Celsia. Rychle jsem u sklářských pecí svlékala teplou bundu a prohlížela si nádherné barevné výtvory, které vznikají, když se do klářského kmenu přidávají různé přísady.

Sklárna, foto: Tomáš Mařas, ČRo
"Kobalt dává modrou barvu, selen růžovou, stříbro žlutou, zlato červenou a tak dále. Je zde taktéž zachována ruční výroba jak uvidíte a můžeme říci, že skláři zde pracují stejným způsobem tak jak před třista lety."

A právě počet let od vzniku sklárny je napsán velikými číslicemi na čelní stěně. Číslice 289 připomíná všem, kteří v ní pracují historii i tradici zdejšího sklářského umění.

"Je to letošní stáří této sklárny a uprostřed toho nápisu pak stojí svatý Florián. Je to patron sklářů, aby nikdy tyto pece nevyhasly."

A to se také daří. Na dvou pecích tu vzniká unikátní výroba skla, křišťálových lustrů a dalších skleněných dárkových předmětů. Je to jakýsi sklářský skanzen včetně 100 let staré brusírny skla - nejstarší na světě, poháněné vodní turbínou s původními dřevěnými stavy. Pro všechny tyto vyjímečné přednosti je v současné době sklárna nejnavštěvovanější objekt v širokém okolí.

Harrachov v zimě, foto: Artur Terlecki-Semko, CC BY-SA 3.0 Unported
Jak už jsem se zmínila, návštěvníci přijíždějí do Harrachov také za sportem. A protože je zrovna léto, trochu se ochladíme a budeme se napřed věnovat lyžařské tradici. Ta se začala v Harrachově psát brzy poté, co první lyže do Čech přivezl právě hrabě Harrach. Po vzoru jiných zemí se začaly pořádat lyžařské závody, nejprve v běhu a záhy také ve skoku. Na zdejším mamutím můstku padl dvakrát světový rekord a v roce 1996 zde byla poprvé na světě v oficiálním závodě pokořena hranice 200 m. Úspěšní jsou i harrachovští závodníci. Osmnáct z nich se zapsalo mezi světové rekordmany. Pokud navštívíte Harrachov nyní - v létě - máte také spoustu možností trávení volného času. Můžete se vydat jen tak do přírody, či některou z cyklostezek, zahrát si tenis, golf, sjet na raftech řeku Jizeru či ti odvážnější vyzkoušet bungee jumping. Na Čertově hoře, kam jezdí lanovka, je startovací plocha pro vyznavače létání na padácích a závěsných kluzácích. Z ptačí perspektivy možná při létání uvidíte i Mumlavský vodopád. V jeho blízkosti vytvořila prudce tekoucí řeka Mumlava ve svém korytě zvláštní mísovité tvary nebo-li obří hrnce. Další zajímavostí zdejšího kraje je ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem, a jak dodal průvodčí, která byla vyhlášena národní technickou památkou.

"Ta trať byla součástí trati, která přecházela z dnešního Polska, dříve z Německa z Jelenii Gory a byla postavena kvůli přepravě uhlí ze Slezska sem do Čech."

Během druhé světové války se železnice stala i důležitou trasou do Berlína. V současné době je tato trať využívána převážně pro turistické účely. Vyhlídková jízda dřevěným historickým vláčkem nabízí pohled na romantickou krajinu Jizerských hor i Krkonoš. Cestou projíždíte několika viadukty i tunely.

"Tunelů tady je na celé trati pět. Nejdelší je Kořenovský. Má asi 940 metrů. A pojedeme jím něco přes dvě minuty. Můžeme potom zhasnout, zařídíme!!"

Svůj příslib však průvodčí nesplnil. A my jsme si i když místy vlak hrozivě stoupal, hezky užili jízdu zdejší krajinou.

10
50.775438600000
15.425384300000
default
50.775438600000
15.425384300000