Harrachovské sklo je naposledy k vidění v Praze

Milovníci českého skla mají poslední možnost navštívit rozsáhlou expozici v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Výstava s názvem Z Nového Světa do celého světa - 300 let harrachovského skla nabízí to nejlepší z produkce krkonošské sklárny od počátku 18. století až po současnost.

Poháry, sklenice, čajové soupravy, dózy či flakóny, sklo čiré, pestrobarevné nebo s decentním zabarvením. Návštěvníky čeká průřez výrobou harrachovské sklárny v průběhu všech etap jejího výtvarného vývoje od barokních počátků až k modernímu designu. Výstavu přibližuje jeden z kurátorů Jan Schöttner.

Výstava 300 let Harrachovské sklárny Z Nového světa do celého světa představuje výrobu za posledních 300 let. Vycházíme z data 1712, které je tradiční, a uvádí se jako založení sklárny i přesto, že ta sklárna tam fungovala už dříve, někdy kolem roku 1700. My se pokoušíme na relativně malé ploše ukázat maximum, co šlo, s tím, že na výstavě můžou návštěvníci vidět přes 500 exponátů skla od první poloviny 18. století až do současnosti.

Kurátoři pečlivě vybrali stovky exponátů, které muzeu zapůjčili soukromí sběratelé i několik institucí z celého světa. Z výrazných kousků zaujme například mohutný dvouramenný nástolec složený z patnácti kusů, dekorovaný rubínově červenou barvou a malovaný zlatem. Pozornosti neuniknou ani barevné vázy různých tvarů nebo třeba zelený bohatě zdobený humpen ze série staroněmeckého skla druhé poloviny 19. století. Harrachovští skláři dovedli své výrobky přizpůsobit aktuálním trendům a vždy přidali i něco navíc. Výjimečnost skla z Krkonoš popisuje Jan Schöttner.

"Harrachovské sklo je typické tím, že bylo tak velmi úspěšné ve světě, kdy se v 19. století vyrovnalo tomu nejlepšímu, co v Evropě existovalo, což byla výroba francouzská a anglická, tím, že je rafinované, to znamená zušlechtěné. Jsou tam všechny rafinační techniky - brus, řezba, malba, hutní tvarování. Harrachov vynikal zejména broušením."

Vázy - opálové sklo,  foto: Gabriel Urbánek,  Ondřej Kocourek / UPM
Jsou nějaké speciální exponáty, na které by jste chtěl upozornit?

"Jsou tam třeba unikátní sklenice nebo řezané sklo, které vyšlo z ruky Dominika Biemana, což byl nejlepší řezáč skla v celé Evropě v první polovině 19. století."

Z dílny skláře Dominika Biemanna jsou na výstavě k vidění například sklenice s důkladně řezanými vzory, detailně vyřezané portréty ve skle nebo medailonky. Expozici také obohacuje jiné unikátní dílo – broušený a řezaný pohár s víkem věnovaný českému obrozenci Josefu Jungmannovi, vyrobený kolem roku 1836. Tento pohár, na kterém skláři použili jednu z nejnáročnějších brusičských technik – prolamování - je jediný exponát svého druhu vystavený veřejně. Moderní design pak reprezentují převážně nápojové soupravy z čirého nebo jemně zabarveného skla. Jednou z nich je originální sada Hemingway, která získala ocenění Vynikající výrobek roku 2003. Harrachovské sklo zaujímalo první příčky hodnocení na různých výstavách nejen dnes, ale i v minulosti. Pokračuje Jan Schöttner.

"Význam Harrachovské sklárny v 19. století, v první polovině 20. století je potvrzen i sbíráním významných cen a účastí na světových výstavách nebo na lokálních výstavách, kdy Harrachov se účastnil jak výstav v rakouském císařství, tedy ještě v první půlce 19. století, následně v Rakousku-Uhersku, ale už se účastnil i první světové výstavy například v roce 1851 v Londýně a všech následujících světových výstav včetně Sydney, Chicaga. My to dokumentujeme dobovými fotografiemi. Pozorný návštěvník si všimne, že naše expozice vychází z těch světových výstav."

Kromě skla výstava nabízí dochované archivy a fakturační knihy. Dobové informace návštěvníci uvidí nejen na velkoplošných reprodukcích na stěnách, ale i v knižních originálech ve vitríně. Jak zmiňuje kurátor Schöttner, takových sklářských archivů se uchovalo jen velmi málo.

Část souboru na čaj,  foto: Gabriel Urbánek,  Ondřej Kocourek / UPM
K Harrachovské sklárně existuje významné množství archiválií, zejména fakturační knihy, kde kromě toho, že tam je zaznamenán objednavatel, množství a cena, tak často je tam ten výrobek překreslen. Je tam drobná kresbička, podle níž lze ty věci v konkrétních případech identifikovat. Harrachov vlastně byl schopen udělat cokoliv.

Jako jediná sklárna v Čechách?

"Ne, jejich nejvýznamnější konkurenti byly šumavské sklárny. Nicméně tam je to komplikované v tom, že právě neexistuje ten archiv, kde bychom to mohli srovnat."

Lidé mohou na výstavě obdivovat krásu českého skla, které se v průběhu staletí stalo světovým fenoménem. K mezinárodnímu věhlasu českého sklářství výrazně pomohla právě i produkce krkonošské sklárny. Co odlišuje harrachovské sklo od jiných výrobců? Odpovídá současný majitel sklárny František Novosad.

"Harrachovská sklárna je ojedinělá v tom, že je nejstarší fungující na světě. Vždycky ve sklárně bylo vynikající řemeslo, ať už se to týkalo foukačů, rytců, brusičů, malířů. Je to především dokonalé řemeslné zpracování. Ono to má i svůj rub. To znamená, že to sklo, když chcete, aby bylo také pěkné, tak chtě nechtě vyjde dráž, tak se to hůř prodává. Lépe se prodávají lacinější, byť ošizenější věci, ale to cesta naše nikdy nebyla, ani v současnosti, ani v minulosti. A tím si myslím, že kontinuita v super kvalitě se zachovala až do dneška."

Pohled na sklárnu s nově plánovanou budovou brusírny,  akvarel,  F. Skopalík,  1899,  zdroj: Krkonošské muzeum,  Jilemnice
"Ve shonu doby a z přemíry nejrůznějších podnětů si mnohdy ani nevšimneme, kolik krásy umí nabídnout domácí sklářská výroba. Sklízí obdiv po celém světě, a v posledních dnech výstavy si mohou věhlas harrachovského skla připomenout i Pražané. Podobných příležitostí už mnoho nebude," upozorňuje Jan Schöttner.

"Idea uspořádat výstavu ke třísetletému výročí harrachovské sklárny vznikla již před několika lety. Na tomto projektu jsme intenzivně pracovali poslední tři až čtyři roky, čili se domnívám, že výstava podobného charakteru se v dohledné době nebude opakovat."

Expozice 300 let harrachovského skla je v Praze otevřená ještě necelé dva týdny, od 28. září do 2. prosince výstavu uvede Západočeské muzeum v Plzni. Do pražských výstavních prostor se sklářský fenomén vrátí na podzim. Galerie České spořitelny od 28. října do konce ledna 2013 vystaví české a benátské sklo z pohledu technologie.

Autor: Olga Mullen
klíčové slovo:
spustit audio