Havel: ČSSD je konzistentní s mezinárodním měnovým fondem

Jiří Havel, foto: autor

Minulý týden jsme hovořili s liberálním ekonomem Tomášem Ježkem o tom, jak současná finanční a hospodářská krize ovlivňuje pohled na letitou ideologii západní civilizace liberalismus. Dnes se k podobnému tématu vracíme v rozhovoru se sociálnědemokratickým ekonomickým expertem docentem Jiřím Havlem z Univerzity Karlovy, bývalým místopředsedou vlády a vedoucím kandidátky ČSSD pro letošní volby do Evropského parlamentu. Zpovídal ho Zdeněk Vališ.

Jiří Havel,  foto: autor
Pane docente, britský deník Financial Times otiskl v polovině března asi 15 článků různých expertů na téma jaké důsledky může mít současná krize pro budoucnost kapitalismu. Co si o této budoucnosti myslíte vy? Souhlasíte s názorem některých autorů, že nastává doba pro vznik nového společenského a ekonomického systému?

„Já bych asi nebyl tak revoluční, jako je dnes řada britských či amerických kolegů, kde ten posun, srovnáno s tím co se psalo zhruba před patnácti lety je opravdu enormní. My ve středu Evropy jsme možná maličko konzervativnější. Jinak si myslím, že intelektuálně ten posun už je vidět několik let, zejména v ekonomické diskusi. A teď dostal ten posun racionální argumenty na základě zhroucení trhu. To znamená, že tržní společnost, moderní tržní společnost určitě přežije, je produktivní. Bude se ale měnit. Já bych to neformuloval tak dramaticky jako komentátoři některých předních světových listů. Změny ale budou.“

Současná krize oživila zájem o Keynesovu ekonomickou školu. Jaké šance na návrat má tato teorie, kterou využívaly všechny vyspělé kapitalistické ekonomiky od konce války až do sedmdesátých let?

„Tady je právě krásné, že Keynesiánská ekonomie se v určité podobě už vrátila. Po roce 2000 vidíte, že Nobelovy ceny za ekonomii sklízí ta poslední odrůda keynesovských ekonomů. V teorii to tedy bylo vidět ještě o kousek dříve. Ta krize je zajímavá v tom, že se vrací k určitému užití standardních keynesovských nástrojů. Například hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard říká že, právě tato krize je obdobím pro ten klasický zásah, pro poptávkový stimul, o kterém se mluví. Sám Blanchard přitom vysvětloval ve svých pracích, že ve standardní recesi jsou tyto nástroje neúčinné. Nyní říká, že toto je zcela jiná situace. Tato krize je hlubší a delší než cokoliv, co jsem dosud popisoval. Proto ta šance, že poptávkové stimuly zaberou je mnohem, mnohem vyšší. Češi svým způsobem z hlediska názorové diskuse žijí tak trošku ve skanzenu. Zatím žijeme v nějakém půlročním nebo ročním zpoždění, neustále opakujeme neoliberální mantry a a nevšimli jsme si, že venku se strhla bouře a mnohé věci jsou jinak.“

ČSSD dnes nabízí jako lék proti krizi v podstatě právě keynesiánský model, tedy podporu poptávky dalšími státními výdaji. Nejde ovšem většinou o výdaje na investice, ale na spotřebu – třináctý důchod, zvýšení sociálních dávek, zvýšení podpor v nezaměstnanosti. Neměla by být dnes spíše v zájmu zaměstnanců snaha udržet co nejvíce pracovních míst, tedy podpora podnikatelskému sektoru?

„Já bych se znovu dovolával hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu, protože jestliže existuje nějaká finančně konzervativní instituce, pak je to právě Mezinárodní měnový fond. Olivier Blanchard říká: v tuto chvíli se nezlobte, ale všichni ti, kdo by nyní mohli potenciálně investovat, a myslí tím soukromý sektor, jsou na tom s očekáváními velmi špatně. Oni nevědí, jak se budou chovat trhy. To znamená, že mají velmi konzervativní strategii a veškeré volné prostředky, které mají, ukládají do rezerv. Takže pokud snížíte pro podnikatelský sektor nebo pro bohatší třídu daně, tak toto opatření se mine účinkem. Prostředky budou uloženy do rezerv a ne do ekonomiky. Blanchard naopak vysvětluje, že teď je právě období, to správné období na investice do sociálních systémů, protože sklon k úsporám u chudších vrstev je velmi velmi malý. Takže peníze, které tam dáte, budou zcela určitě utraceny a budou představovat poptávkové povzbuzení ekonomiky. Takže ČSSD je v tomto směru velmi konzistentní s Mezinárodním měnovým fondem. Po pravdě řečeno, když vyčíslíte ta naše opatření, tak zjistíte, že jsou relativně velmi střídmá.“

Jak se dívá ČSSD na návrh ministra financí vydat emisi dluhopisů pro běžné občany?

„Tenhle návrh mě velice potěšil, a to proto, že sociální demokracie ho poprvé navrhla v říjnu. Po dlouhých peripetiích, kdy to bylo kritizováno, naposledy v lednu v materiálu ODS, jako něco nesmyslného, drahého atd, tak ministerstvo financí dospělo ke stejnému názoru jako my, k názoru, který měli všichni experti, kteří o tom diskutovali. Je třeba najít nové kanály umístění státních cenných papírů. Toto je kanál, který využívá řada vyspělých zemí. Není důvod, abychom to neudělali také my. Takže vřele souhlasíme.“