Historickou kopii Turínského plátna najdete v broumovském klášteře

Foto: autorka

Kopie Turínského plátna, unikátní knihovna, ve které byla několik desítek let i známá Ďáblova bible. Tyhle skvosty skrývá benediktinský klášter v Broumově. V rozsáhlých sklepeních kláštera je uloženo i 34 mumií pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku.

Foto: autorka
Benediktíni přišli na Broumovsko krátce po roce 1213. Zdejší území totiž dostali od krále Přemysla Otakara I. Postavili tu kostel a klášter, který později přestavěli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi. Součástí kláštera byla dřív i škola a studovala v ní řada známých osobností své doby.

"Byl to například první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, kněz a spisovatel jezuita Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek a nebo také první čs. ministr financí Alois Rašín,"

uvedl Josef Kindl, který nás přivítal v netradičním kostýmu.

"Proč jsem takto oblečený? Klášter Broumov se zapojil do projektu, který je financován z evropských fondů, projekt se jmenuje Otevřete 13. komnatu, odhalte tajemství českých hradů a zámků. Spojilo se v něm deset památek. Na každém objektu vás provede nějaká kostýmovaná postava, která vám bude vyprávět svůj příběh. Při prohlídce má návštěvník možnost luštit tajenku, na jejímž konci se dozví přezdívku nebo typickou vlastnost kostýmované postavy."

Foto: autorka
Pak návštěvník obdrží klíč k tajemné 13. komnatě. A když nasbírá 7 klíčů z deseti objektů, může se rozhodnout, do které 13. komnaty vstoupí.

"V Broumově jako kostýmovaná postava provází Lotrando. Je to z pohádek Karla Čapka, právě ten Lotranda umístil na studia do broumovského klášterního gymnázia. Není to tedy ten Svěrákův Lotrando a Zubejdu tady nenajdete,"

připomněl Josef Kindl jinou pohádku Lotrando a Zubejda, která však nemá s Čapkovou pohádkou nic společného. Přesto se průvodce často setkal s otázkou, kde že má tu Zubejdu.

Ale my už vstupujeme do kostela sv. Vojtěcha. Fresky na stropě vyprávějí o jeho životě. Jsou tu relikvie svatých Klementa a Vincenta, které byly klášteru věnovány v 17. století z římských katakomb, kam byli pohřbíváni první křesťané. Je tu broumovská Madona ze 14. století, která měla město ochránit před husity. Poslední kaple pak skrývala naprostý unikát a to za štukovým věncem.

Kopie Turínského plátna
"Za ním byla v lednu 1999 nalezena kopie Turínského plátna z roku 1651. Klášteru byla darovaná pražským arcibiskupem Matoušem Ferdinandem Sobkem z Bílenberka."

Dnes je kopie turínského plátna hlavním exponátem v bývalé klášterní jídelně. Na světě se nachází kolem 40ti podobných historických kopií.

"Když tady byla před pár lety paní ze Švýcarska, která se podílela na restaurování originálu Turínského plátna, tak říkala, že tato kopie je jedna z těch nejlepších. Že pouze na originále je ta Kristova postava o něco delší. Kopie je unikátní, protože je to jediná historická kopie, která se nachází na území střední a východní Evropy, na území na sever od Alp. Ty ostatní jsou většinou ve Španělsku a v Itálii. Jedna se nachází v Portugalsku a jedna v Belgii."

Foto: autorka
Na historickou kopii Turínského plátna se během staletí zapomnělo. Správce kostela tušil, že tam něco je, ale domníval se, že to bude třeba nit z originálu. Až zvědavost jednoho z pracovníků přispěla k tomu, že kopie Turínského plátna byla v roce 1997 objevena. Kromě kopie Turínského plátna jsou vystaveny i další unikáty, například českými granáty zdobené ornáty, které patřily arcibiskupovi Sobkovi z Bílenberka. A také pohřební punčochy z roku 1675. Vše od loňského roku nově zrestaurované. Když přijdete z jídelny do klášterní knihovny, najdete tu na 20 tisíc svazků knih. Původně jich tu však bylo 67 tisíc.

"Po roce 1950 velká část knih byla vyházena okny do nákladních aut, která je potom odvezla do papíren a tam byly knihy zničeny. Některé z nejcennějších byly odvezeny do Památníky národního písemnictví do Prahy a také do státní vědecké knihovny v Hradci Králové. Po roce 1990 byly vráceny. Původně zde byly tři sály. Tato knihovna byla pro benediktíny, druhá pro opata a třetí pro gymnázium. A právě ty tři čítaly dohromady 67 tisíc svazků. Jsou zde knihy z různých oborů, jako historie, filosofie, rétorika, ale také medicína, matematika, geometrie. Je zde i krásná literatura, například pohádky Hanse Christiana Andersena. Nejstarší jsou dva rukopisy ze 13. století."

Foto: autorka
Knihy jsou většinou v latině a němčině, ale je tu i čeština, anličtina, slovenština, řečtina, hebrejština. Při pohledu na nejspodnější police, máte chuť vzít knihu do ruky a zkusit, jak je těžká. Tady jsou totiž největší a nejtlustší knihy.

"Je to Starý zákon, který je tištěný v sedmi jazycích v každé knize a každá z knih váží 15 až 20 kilogramů. Určitě už jste také slyšeli, že ve zdech tohoto kláštera byla uchovávána Ďáblova bible, Kodex Gigas a zde v klášteře se vyskytoval vůbec nejdéle na území Čech. Byl zde asi 170 let. Od roku 1420, kdy ho převezli benediktíni z Břevnova, když zachraňovali cennosti před husity, až někdy do počátku 17. století, kdy jeden z opatů Martin II. Kodex daroval císaři Rudolfu II., protože si ho potřeboval naklonit. Zakázané knihy jsou zde také. Jsou v horním regálu uprostřed, tam my nemáme přístup. Studentům vstup zakázán,"

připomněl Josef Kincl v narážce svoji kostýmovanou postavu studenta Lotranda. V knihovně najdete obrazy Petra Brandla, který portrétoval nejvýznamnějšího opata v dějinách kláštera, tím je Otmar Daniel Zinke, který nechal klášter uvést do současné podoby a přivedl na Broumovsko Dientzenhofery. Interiéry kláštera byly několikrát využity i k filmování.

Foto: autorka
"V 70. letech zde byl natáčen seriál F.L.Věk, podle něho většina lidí poznává tu knihovnu. Potom v roce 1992-93 zde byl natáčený film Řád, před čtyřmi lety televizní seriál Ďáblova lest Jiřího Stracha. Loni byla naděje, že tu bude natáčen koprodukční film Královská aféra, který nyní vstoupil do kin, bohužel nakonec z toho sešlo."

V rozsáhlých sklepeních broumovského kláštera se ukrývají i mumie pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku. V 80. letech tu při výkopových pracích začalo zatékat do krypty. Část z nich byla zachráněna a převzena do broumovského kláštera v roce 2000.

"Dvě mumie jsou ze 17. století. Zbylých 32 z 18. století. K mumifikaci docházelo přírodním způsobem, nikoliv balzamováním. Krypty byly k tomu stavěné. Muselo tam být stálé proudění vzduchu a nízká vlhkost. Potom se tělo nerozpadá, ale takto postupně vysušuje. Jsou to většinou mumie vambereckých měšťanů, kteří si za pohřbení do krypty zaplatili. Jsou zde také kněží nebo varhaníci. Nejznámější osobou je zakladatelka vamberecké krajky, baronka Grambová."

Mniši dnes v Broumově nejsou. Po válce byla německá komunita vyhnána a v roce 1946 byl učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa z Illinois nedaleko Chicaga. Po nástupu komunismu však byli vypovězeni z republiky a od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů.

10
50.585189800000
16.331951100000
default
50.585189800000
16.331951100000