Hlávkův most v Praze slouží chodcům a dopravě už 110 let

 Hlávkův most je vůbec prvním pražským betonovým mostem přes řeku Vltavu.

Stavba Hlávkova mostu v roce 1910|Foto: časopis Český svět, Wikimedia Commons, public domain

Jméno nese po staviteli a filantropovi Josefu Hlávkovi. V českých poměrech je zvláštností, že jeho pojmenování zůstalo stejné od jeho vzniku přes všechny různé režimy až do našich dnů. Na výstavbě mostu se podílela kromě známého architekta Pavla Janáka řada dalších význačných umělců. Nad ostrovními pilíři jsou dva půl metru vysoké reliéfy lidských těl, které vytesali přímo do betonového zdiva Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek, žáci významného českého sochaře Josefa Václava Myslbeka. Další ozdobu mostu tvoří medailony od sochařů Josefa Mařatky a Otto Gutfreunda zobrazující portréty tehdejších dvanácti radních, kteří se nějakou měrou podíleli na stavbě mostu. Dominantu mostu však tvoří mohutné žulové plastiky sochaře Jana Štursy s názvem „Práce“ a „Humanita“ umístěné v předmostí na holešovické straně. Postavou muže s kladivem na sousoší „Práce“ zobrazil autor sám sebe jako kameníka.

Tramvaje jezdí na Hlávkově mostě už 110 let|Foto: Aktron, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Most tvoří celkem sedm oblouků – nad Vltavou jsou tři oblouky a nad ostrovem Štvanice čtyři a už od jeho vybudování v roce 1912 po něm jezdí tramvaje. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století prošel most rozsáhlou rekonstrukcí. Jednak byl rozšířený na téměř dvojnásobek (nyní měří na šířku 28 metrů), a železnou konstrukci mezi Těšnovem a Štvanicí vystřídala konstrukce železobetonová.