Čtyři měsíce po volbách se rozjíždí nové jednání o vládě. A stále častěji se skloňují slova jako úřednická vláda nebo předčasné volby. Šéf ODS Mirek Topolánek se stahuje a ODS hledá nového kandidáta na premiérský post. Své šance na sestavení vlády se ale nechce vzdát ani Jiří Paroubek a jeho ČSSD. Více se dozvíte od Martiny Lustigové.
Jiří Paroubek (vlevo) a Mirek Topolánek
Podle místopředsedy ODS Pavla Béma jsou jediným východiskem ze současné situace předčasné volby. K těm by nás podle něj měla dovést vláda, kterou bude sestavovat člověk, na kterém se shodnou všechny politické strany zastoupené ve sněmovně. Velká koalice ODS a ČSSD je přitom podle Béma už mrtvé téma: "Nejsme schopni nalézt nějakou shodu s tím jediným, s kým tu shodu hledat můžeme, a to je Jiří Paroubek a sociální demokraté. Takže v této chvíli se ukazuje, že po vyčerpání všech možností, které jsme měli, jsou jedinou možností předčasné volby. A k nim by nás měla dovést nějaká překlenovací vláda."
S předčasnými volbami ale nesouhlasí exministryně školství za ČSSD Petra Buzková. Podle ní se s tímto termínem nezodpovědně hazarduje: "Předčasné volby mají být vypsány tehdy, když už skutečně není žádná jiná možnost. A v tuto chvíli pouze došlo k tomu, že jeden politik ODS nebyl schopen sestavit většinovou vládu, což ovšem ještě neznamená, že je v zemi politická krize, kterou musí řešit předčasné volby. Ústava jasně říká, že pokusy mají být tři. To znamená, že zde jsou ještě dva pokusy, kde má někdo jiný než Mirek Topolánek dostat šanci ukázat, zda je schopen sestavit vládu na jiném půdorysu, než na jakém se zatím jednalo."
Petra Buzkova a Pavel Bém, foto: ČTK
Proč ODS volá po předčasných volbách, zatímco ČSSD je odmítá? Kde hledat motivy obou stran? To jsou otázky pro politologa Petra Justa: "ODS si je pravděpodobně více než ČSSD vědoma toho, že v současné politické situaci a za současného rozložení sil nebude možno sestavit nějakou většinovou vládu, která by měla stabilní podporu v parlamentu a která by byla i relativně programově homogenní, že by se jí dařilo prosazovat jednotlivé body vládního programu. ČSSD se patrně domnívá, že za spolupráce s komunisty a za spolupráce třeba ještě někoho z odpadlíků by se jí podařilo sestavit většinovou vládu. To znamená, že ČSSD tady spíše vidí příležitost k návratu k moci, zatímco ODS vidí, že v současné situaci by pravděpodobně nemohla vládnout."
Občanští demokraté chtějí, aby prezident pověřil sestavením nové vlády jejich kandidáta. O jménech můžeme jen spekulovat, je ale zřejmé, že to nebude Mirek Topolánek. Proč už Mirek Topolánek nemá ambici být premiérem? "Já se domnívám, že tomu trochu nahrály i náznaky z prezidentské kanceláře, když Mirek Topolánek nejprve říkal, že si umí představit, že by byl podruhé opět jmenován premiérem, nicméně z prezidentské kanceláře zaznělo, že by musel mít opravdu velmi vážný důvod a argumenty, proč by to měl být opět on. Myslím si, že toto jeho upozadění je poměrně rozumný krok, pokud chce nějakým způsobem přispět k vyřešení této situace, protože opravdu je velmi málo pravděpodobné, že by našel důvod, proč by měl být opětovně jmenován premiérem, když jeho první pokus nevyšel."
Stále více politiků teď hovoří o úřednické vládě. Ta není v české politice žádnou novinkou - úřednické vlády znala už první republika. Naposledy se pomocí úřednického kabinetu řešila politická krize přelomu let 1997/1998. Kdo by byl takovým ideálním předsedou úřednické vlády? "Obecně se dá předpokládat, že předsedou úřednické vlády by mohl být ekonom, právník nebo diplomat. O diplomatovi se vlastně uvažovalo i v případě vládní krize na přelomu let 1997/1998," připomíná Petr Just. A kdo by mohl obsadit ministerské posty v případné úřednické vládě? "Mohli by to být vysoce postavení úředníci z ministerstev, mohli by to být i odborníci pocházející mimo ministerstva, nicméně z toho dotyčného oboru, na postu ministra školství vysokoškolští pedagogové, na postu ministra zdravotnictví ředitelé velkých nemocnic, apod."
Mirek Topolánek
A jaké výhody a na druhou stranu nevýhody má úřednická vláda? Petr Just rozlišuje různé pohledy: "Z pohledu politických stran může být úřednická vláda výhodná pro činění nepopulárních opatření. Politici si jakoby očistí ruce od těchto nepopulárních opatření. Jsou si vědomi toho, že je potřeba je udělat, ale oni nebudou těmi, kdo je bude dělat, udělá je za ně někdo jiný, úředník, který v budoucnu neponese politickou odpovědnost. Čili pro politické strany může být úřednická vláda výhodná z tohoto hlediska. Pro vlastní členy úřednické vlády to samozřejmě může být velmi krátká příležitost se zviditelnit. Na druhou stranu může to být jak pozitivní, tak negativní zviditelnění se, protože pokud člověk vstupuje do politiky, tak se samozřejmě odkrývá, okrývá se veřejnosti, odkrývá se jeho soukromí. Daleko více vystupuje na veřejnosti a pokud to nezvládne, tak to může samozřejmě i jeho kariéru odborníka trochu poznamenat. Ale může ho to poznamenat i v pozitivním směru. A pro republiku jako celek je samozřejmě důležité, aby měla nějakou vládu, která bude plnit takové ty operativní úlohy, které vláda plnit musí, aby třeba nebyla omezena reprezentace České republiky v jednotlivých ministerských radách v Evropské unii, apod. Pro republiku jako takovou je důležité, že vůbec nějaká vláda bude."
