Prezident chce po politicích dohodu o předčasných volbách nebo o stabilní vládě

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus je pro dohodu politických stran buď o předčasných volbách nebo o stabilní vládě. V pondělí opět odmítl "kupčení" s hlasy poslanců, kteří by přeběhli do druhého politického tábora. Současně odmítl spekulace o tom, že si přeje velkou koalici ODS a ČSSD. To jsou aktuální politická témata, o kterých se v těchto dnech mluví. A naše rubrika je nemůže pominout. Připravila ji Martina Lustigová.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Prezident Václav Klaus v těchto dnech jedná s představiteli politických stran, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně. V pondělí prezident zopakoval, že nepodpoří vládu založenou na hlasech "přeběhlíků": "Jádro mého výroku bylo o tom dohodou, a nikoliv kupčením a přeběhlictvím. Samozřejmě dobře vím, že stojednotková vláda existovala, nicméně byla to vláda, která vznikla jako koalice tří politických stran a nikoliv jako koupení jednoho hlasu v té či oné chvíli."

Co prezidenta k odmítavému postoji k případné stojedničkové vládě dnes vede? To je otázka pro politologa Petra Justa: "Prezident se pravděpodobně domnívá, že tato vláda by neměla zajištěnou většinu trvale. Už to, že používá pojem ´přeběhlík´, do jisté míry naznačuje, že by se nejednalo o člověka nějakým způsobem pevně svázaného s touto vládní koalicí nebo případně s menšinovou vládou. A v jeho zájmu je, alespoň podle toho, jak to deklaroval, aby buď vznikla většinová akceschopná vláda, která by se mohla opírat o nějakou trvalou podporu, anebo aby byly vypsány předčasné volby." Politolog Lubomír Kopeček hledá motivy prezidentových kroků v nedávné minulosti: "On asi vychází z těch poměrně negativních zkušeností posledních čtyř let, kdy nám tu postupně od roku 2002 do roku 2006 vládly tři vlády, to jest ta stojedničková koalice, která nebyla příliš stabilní a čtyři roky se v podstatě pořád rozpadala. Takže to by možná byl hlavní důvod, proč prezident trvá na nějaké vládě s opravdu silnou podporou v parlamentu."

Jiří Paroubek, foto: ČTK
Předseda ČSSD Jiří Paroubek už dříve prezidenta za podmínky, které si klade, kritizoval. Politologové Kopeček a Just se ale shodují, že prezident postupuje v rámci ústavy. "Ústava je v tomto směru velmi volná, to jest, že prezident má možnost jmenovat v podstatě kohokoliv. Ohýbání ústavy to není. Ten prostor, který ústava poskytuje, prezident Klaus prostě využívá," soudí Lubomír Kopeček. A Petr Just doplňuje: "Prezident je v tomto povolebním období velmi silným hráčem a v podstatě neomezeným a autonomním hráčem. Ústava ho nijak nesvazuje ani v tom, koho má jmenovat, ani v jakých časových lhůtách tak má učinit, ani zda musí akceptovat návrhy, které mu přinesou jednotliví lídři. Je to čistě jeho rozhodnutí, ale také jeho zodpovědnost."

Do politických diskusí se po několika týdnech vrátily úvahy o velké koalici. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v neděli připustil, že je to jedna z možností, o kterých jeho strana uvažuje. Občanští demokraté ale účast ve velké koalici odmítli s tím, že by šlo o zradu jejich voličů. Velká koalice se příliš nelíbí ani prezidentovi. Václav Klaus totiž v pondělí odmítl spekulace o tom, že by velkou koalici jako řešení povolební patové situace preferoval: "Není to tak. Zrovna tak by mě ani ve snu nenapadlo hledat mezi sociálními demokraty nějaké jméno, které by tajuplným způsobem mohlo zajistit to, že by tato vláda dostala v Poslanecké sněmovně potřebnou důvěru. To jsou naprosté spekulace."

Zleva: Václav Klaus, Mirek Topolánek a Petr Nečas, foto: ČTK
A jaké jsou další postoje politických stran k budoucnosti české vlády? Občanští demokraté preferují překlenovací vládu, která by zemi dovedla k předčasným volbám. Ty by se podle ODS měly konat už v příštím roce. "K těm volbám by nás tím pádem nevedla vláda ODS, tak jako jsme sestavili koncept menšinové vlády ODS, ale byla by to vláda této dohody na předčasných volbách," uvedl předseda ODS Mirek Topolánek.

Sociální demokraté hovoří o už zmíněné velké koalici bez účasti svého předsedy Paroubka, ale také o dalších třech možnostech. V úvahu prý přichází úřednická vláda nebo menšinový kabinet ČSSD. Sociální demokraté zvažují i vládu ČSSD s KDU-ČSL a Stranou zelených. Ta by se ale musela opřít o podporu komunistů. Lidovce a zelené Jiří Paroubek vyzval, aby upřesnili, v čem je podpora KSČM nebezpečná. ČSSD chce sepsat společné programové priority všech tří stran a zeptat se zelených a lidovců, proč je podpora společných programových bodů od komunistů nepřijatelná. "Myslím si, že pokud se vyjádří záporně, tak z toho vyplývá, že stranická vedení dávají přednost neproduktivnímu antikomunismu před plněním vlastních programových cílů," uvedl Jiří Paroubek.

Předseda Strany zelených Martin Bursík upozorňuje na to, že komunisté by za podporu takové vlády měli také své požadavky: "Jediný konkrétní krok v parlamentu by taková vláda neprosadila bez podpory a bez vyjednávání s komunisty. A tohle my z principu nechceme." "Celá členská základna se postavila proti tomu, aby KDU-ČSL jakkoli spolupracovala s KSČM, byť nepřímo formou tolerance menšinové vlády," vysvětluje úřadující šéf KDU-ČSL Jan Kasal s poukazem na pokus bývalého předsedy strany Miroslava Kalouska vytvořit vládu s ČSSD opírající se o komunistické hlasy.

KSČM si pro jednání o budoucí vládě určila tři základní podmínky. Upřesňuje je místopředseda strany Václav Exner: "Zlepšení sociální a ekonomické situace, když se nám dobře rozvíjí ekonomika. Žádné cizí vojenské základny a žádní vojáci v cizích zájmech v zahraničí. A skončit s privatizací na vylepšování státního rozpočtu."

Martin Bursik
V souvislosti s příští vládou se objevují i spekulace o tom, kdo by mohl usednout v jejím čele. Médii proběhla celá řada jmen. Kdo by mohl stát v čele přechodné vlády podle politologa Petra Justa? "Ideálním premiérem překlenovací vlády by mohl být nějaký ekonom, právník či diplomat. Nicméně v posledních dnech se na veřejnosti objevila také jména vědeckých pracovníků. Mám na mysli jméno předsedy Akademie věd ČR pana profesora Pačese." Václav Pačes podle svých slov žádnou nabídku nedostal: "Sám se nepovažuji za úředníka, takže pokud by měla vzniknout úřednická vláda, tak pochybuji, že bych v ní mohl být. Samozřejmě v takové té určité agónii, ve které se naše politická scéna nachází, si dovedu představit, že bych pomohl. Potom bych jistě zvažoval, ovšem za určitých podmínek, že bych se do toho třeba nějak zapojil, ale politikem bych se asi nestal." Podle Petra Justa se do doby, než bude nový kabinet jmenován, vynoří ještě celá řada jmen, o kterých budou média spekulovat jako o budoucích premiérech.