Hořické pašije usilují o zápis na UNESCO, jejich sláva kdysi přilákala i americké filmaře
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku usilují o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hry se konají každé léto v místním amfiteátru a mají tradici dlouhou přes 200 let. Američtí filmaři tam natočili i první hraný film v Česku. Loni získala status kulturního dědictví UNESCO tradice jihočeského vorařství, což je starobylé řemeslo spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách.
V současnosti v Česku pašijové hry připravují už jen v České Lípě, Žďáru nad Sázavou a právě v Hořicích. „V červnu roku 2021 byly Hořické pašije zapsány do seznamu kulturního dědictví kraje. Čeká nás zápis do národního seznamu v roce 2023. Zápis do seznamu UNESCO se snad podaří do konce roku 2024,“ věří předseda Společnosti pro zachování Hořických pašijových her Miroslav Kutlák.
První písemné doložení Hořických pašijových her, tedy divadelní inscenace, jejíž součástí je vyprávění o ukřižování Ježíše Krista, se datuje k roku 1816. Autorem textu divadelní hry byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl. Hru také nacvičil a ihned sehrál spolu s dalšími hořickými měšťany.
„V letech 1816 - 1840 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Později v 80. letech 19. století hrál pašijová představení místní ochotnický spolek a herci již hráli v kostýmech. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice a stala se podnětem k organizování Pašijí po celé Evropě, Rakouskem počínaje a Španělskem konče,“ připomíná Společnost pro zachování Hořických pašijových her na webu.
Na konci 19. století nastala zlatá éra Hořických pašijí. V roce 1893, kdy tam byla otevřena budova pašijového divadla, představení zhlédlo na 30 tisíc diváků. Mezi hosty her byli i členové císařské rodiny, členové předních šlechtických rodů, vysocí církevní hodnostáři a další významné osobnosti.
„Tehdejší sláva pašijových her přitáhla pozornost amerických filmařů, kteří zde roku 1897 natočili Hořický pašijový film, první hraný film natočený na území dnešní České republiky. Premiéra filmu byla ve stejném roce uvedena ve Filadelfii a rok poté v New Yorku,“ připomíná společnost, jak sláva Hořických pašijí vyvolala zájem americké filmové produkční společnosti bratří Lumièrů.
Obnovené hry
Pravidelnost představení pak byla přerušena po dobu trvání první a druhé světové války a v roce 1948 byly zakázány komunistickým režimem. K jejich obnově došlo v roce 1992. Od té doby Společnost pro zachování Hořických pašijových her tradici udržuje.
„S myšlenkou na obnovení pašijových her se začalo pohrávat už v roce 1990. Měli jsme štěstí, že v Hořicích byl perfektní kronikář a učitel Václav Šimeček, který za totality sbíral veškeré dokumenty, rekvizity a hlavně fotografie, takže jsme se potom měli na co podívat. Rozhodnutí pak bylo jasné, když jsme viděli, že máme na čem stavět,“ zavzpomínal Miroslav Kutlák pro Český rozhlas.
V představení nehrají žádní profesionální herci, pašijové divadlo v Hořicích je výjimečné zejména tím, že jej téměř celé tvoří místní obyvatelé s pomocí dalších nadšenců. Účinkujících je kolem sedmdesáti.
Podle společnosti jsou Hořické pašijové hry významným kulturním dědictvím, které daleko přesáhlo hranice nejen českokrumlovského regionu a Šumavy, ale i celého Česka. Letos se v Hořicích sejdou stovky příznivců pašijových her z 15 evropských zemí. V červnu se zde uskuteční kongres Europassion 2023. Na akci se setkávají zástupci měst a obcí z celého kontinentu, kde se udržuje tradice inscenací pašijových her.
