Hradec Králové - Bílá věž ukrývala tajnou komnatu
Hradec Králové je starobylé věnné město českých královen. Ve zdejší Bílé věži najdete zvon Augustýn, třetí největší v republice, k jehož rozhoupání je třeba osm mužů. Je tu i tajná komnata.
"Je to nejvyšší dominanta Hradce Králové a východních Čech. Měří 72 metrů a postavená byla roku 1574. Respektive byl položen základní kámen. Proč se jmenuje Bílá? Je to z důvodu jejího materiálu pískovce, který už dnes není bílý, ale skutečně byl. Nahoru vede 233 schodů."
Než se vydáme do ochozu věže a prověříme fyzickou kondici, prohlédneme si ještě její výzdobu. Na věži je totiž lev, jakožto znak země.
"Napravo potom písmeno G jakožto znak Hradce Králové. Později se tyto znaky spojily a vznikl městský hradecký znak a to je lev, držící v tlapách písmeno G. Nad tím pak můžeme vidět nápis císaře Maxmiliána, který říká: Bůh bude prozřetelným, přesto je třeba bdít."
"Zvon Augustýn je druhým největším zvonem v Čechách a třetím v ČR. Letos oslavil 500 let od svého ulití, byl ulit roku 1509 a to zvonařem Ondřejem Žáčkem."
Na jaře v roce 2008 proběhla pečlivá rekonstrukce zvonu, jeho čištění, voskování, úprava závěsu. Dnes je jeho zvuk opět slyšet při významných událostech. K uvedení zvonu do pohybu je třeba osmi mužů. Kvůli zvonu musely proběhnout i úpravy věže. Schodiště se musí při zvonění odmontovat a otevřít okna, protože síla zvuku je obrovská. Zvon však není jedinou zajímavostí Bílé věže, uvedla Lucie Manďáková.
"Zvláštností jsou hodiny, které když poodstoupíme kousek dál, tak můžete vidět, že velká ručička ukazuje hodiny, malá minuty. Říká se, že to bylo prý proto, že lidé na polích lépe viděli kolik je hodin."
Jak dodala Martina Saláková manažerka cestovního ruchu v Hradci Králové, když se na věž pozorně zadíváte, zjistíte, že ve třech patrech jsou okna, ale v části, kde je latinský nápis okno chybí. Je tam totiž tajná komora.
"Byla to místnost, kam údajně královéhradečtí radní ukrývali hradecké poklady a významné listiny. Komora měla přístup z patra nad ní po dlouhém žebříku. V dnešní době už vzhledem k pozdějším stavebním úpravám se do ní dá dostat z kůru kaple sv. Klimenta. Kaple se nachází za Bílou věží a stojí na místě původního nejstaršího kostela v Hradci Králové, což byl kostel sv. Klimenta. Jinak na Bílé věži byl věžník. Byla to také strážní a požární věž. A věžník zde bydlel. Říká se, že měl na věži i vlastní kozu Lízu, která byla v jedné z místnůstek, do které vedou dveře z točitého schodiště."
"Tady se vám otevřel pohled na Velké náměstí, které už je z té nejzazší historie města a protože Hradec Králové nebylo město založené nýbrž vzniklé, tak můžete vidět, že i tvar náměstí není pravidelný, jak jste zvyklí třeba z Českých Budějovic nebo z Vysokého Mýta, kde ta města byla založena na zelené louce a mají pravoúhlá uspořádání. Hradec Králové byl postaven tak, že využíval místní přírodní podmínky. Na mírném návrší na soutoku řek Orlice a Labe bylo vytvořeno původně Slavníkovské hradiště, nicméně podle archeologických nálezů v této oblasti tu bylo osídlení už v prehistorickém období."
Na Velkém náměstí tak vedle sebe stojí gotická katedrála, barokní biskupství, renesanční radnice. Jako připomínka na období pevností tu stojí kasárna - jejich nádvoří má dokonce větší rozlohu než celé Velké náměstí. Z novější doby je secesní Galerie moderního umění a Muzeum východních Čech. Hradci Králové se svého času také přezdívalo Salon republiky. Díky zbourání pevnostních hradeb vznikla možnost vystavět část města na zelené louce a díky starostovi Františku Urlichovi byli do města pozváni architekti Jan Kotěra a Josef Gočár. Utvořili ojedinělou koncepci, jsou tu bulváry a krásná náměstí.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 16. října 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
