Hrdiny heydrichiády připomíná nová expozice v místě posledních bojů československých parašutistů

Josef Gabčík a Jan Kubiš

Novou expozici Národního památníku hrdinů heydrichiády v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici slavnostně otevřel ministr obrany Martin Barták.

Ministr obrany Martin Barták (vlevo) a děkan pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje Jaroslav Šuvarský
Pietní akt se konal přímo v chrámu, kde představitelé pravoslavné církve poskytli útočiště Josefu Gabčíkovi, Janu Kubišovi a jejich spolubojovníkům po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Historii krypty jako pietního místa připomněl Jaroslav Šuvarský, děkan pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze:

"Po II. světové válce byl čin našich parašutistů a našich duchovních byl obdivován, byli považováni za hrdiny a říkalo se, že tento chrám bude poutním místem pro celý československý národ. V roce 1948 přichází k moci komunistická strana, která zneuctívala západní odboj a samozřejmě si nepřála rozvoj církve. Takže od toho čtyřicátého osmého roku jsme měli takové martyrium ale přesto jsme naše parašutisty uctívali každým rokem."

Michal Burian
"Stará" expozice byla v pak prostorách krypty umístěna od roku 1995. Michal Burian z Vojenského historického ústavu a jeden z autorů expozice vysvětluje.

"Původní expozice byla celé situována v kryptě, což s sebou neslo řadu problémů, protože samozřejmě návštěvníci, kteří sem přišli, tak studovali historii v tom nejpietnějším prostoru a často nevnímali, že stojí v autentickém místě, kde čtyři českoslovenští parašutisté padli, ti tři padli ještě před nimi na kúru kostela. Proto jsme kryptu zachovali v původní autentické podobě, která je doplněna o busty sedmi parašutistů."

Okno, kterým hasiči do krypty čerpali vodu
My teď stojíme v prostoru před kryptou, co tady bylo v době, kdy v kryptě byli parašutisté?

"Tady byla země. Tento prostor vznikl v roce 1995, když vlastně vznikal památník hrdinů heydrichiády. Ten průchod, který odsud vede do krypty neexistoval, tady byla zeď. Proto ta krypta dnes působí ´útulněji´, než tomu bylo tenkrát. Tehdy jediné světlo do krypty pronikalo úzkým okénkem z ulice a ta krypta byla také daleko vlhčí, než je dnes. Takže představa, že tady, v temné vlhké díře, trávíte tři týdny čekáním na smrt, kdy jen čekáte, jestli vás objeví nebo ne, je strašlivá."

Bývalý vchod do krypty
To je okno, kterým hasiči čerpali dovnitř vodu a kterým Čurda volal, že se parašutistům nic nestane?

"To je okno, do kterého stříleli z protější školy, kterým čerpali vodu do krypty. Čurda, ten stál u jediného tehdejšího vchodu do krypty - je to takový malý otvor ve stropě, kudy se dalo do krypty dostat."

Nedokončená výšivka z ghetta v Terezíně
Michal Burian představil i nejzajímavější exponáty:

"Zcela novým exponátem, který se podařilo získat teprve před třemi týdny, je vyšívaný šáteček, který vyšívaly spolupracovnice parašutistů případně manželky spolupracovníků parašutistů. Byly vězněny ve věznici v Terezíně. Ta výšivka není dokončená, protože všechny ty ženy byly odvezeny do koncentračního tábora Mauthausen a tam popraveny."

Mezi nejzajímavější předměty patří také část padáku skupiny Anthropoid nebo kniha, potřísněná krví jednoho z parašutistů. Expozici doplňuje řada dobových fotografií i filmů.

Foto: Barbora Kmentová