Hroby rozzářily tisíce svíček - lidé si připomínají Památku zesnulých

Foto: Eva Turečková

O svátku lidově nazývaném Dušičky lidé vzpomínají na své blízké, navštěvují hroby zemřelých, pokládají na ně květiny a zapalují svíčky jako symbol života. Dušičky jsou spojené také se zvýšeným provozem na silnicích, kdy za volant usedají i "sváteční řidiči".

Foto: Eva Turečková

Podle průzkumu agentury IPSOS se o nadcházejícím dušičkovém víkendu chystají na hřbitov téměř čtyři pětiny Čechů. Jako třeba paní Martina s rodinou.

Foto: Eva Turečková
"Chceme navštívit hrob mé babičky, která je mrtvá od mých čtrnácti let. Chceme zapálit svíčku a dát věnec za celou moji rodinu."

Vzali jste sebou děti?

"Ano, chceme jim ukázat, že je to normální chodit na hroby, aby viděly, že rodiče chodí, a aby chodily i ony.

Tradice v tento den zapalovat ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy.

Náhrobek Svaté holčičky obestírá legenda

Náhrobek Anny Degenové,  foto: Štěpánka Budková
Legendami je opředen například náhrobek Svaté holčičky na Malostranském hřbitově v Praze. Legendu o jejím životě i skutcích popsal František Kožík v knížce Svatá holčička, která vyšla za druhé světové války, uvedl historik Pavel Fabini:

"Tento náhrobek patří jisté Anně Degenové, tříleté holčičce, která zahynula v roce 1851 nešťastnou náhodou při pádu z okna. Náhrobek je opředen mnoha legendami. Vypráví se, že tato holčička rozdávala dětem své hračky. S chudými se dělila o jídlo. Když zemřela, tak truchlili všichni sousedé, i lidé z Košíř a Smíchova. Vyprávělo se, že její duše byla duší anděla, který se nedopatřením dostal na svět. Pánu Bohu se zželelo tohoto anděla, který musel trpět zlem, a rozhodl se osvobodit jeho duši právě tím, že způsobil ten osudný pád z okna."

Autorem pomníku, na kterém holčička odpočívá je sochař Josef Max. I na jejím hrobě se objevují svíčky. Dušičky jsou znát také u obchodníků, kde jdou na odbyt zejména svíčky, lucerničky, věnce, hřbitovní vázy a květináče.

Čtyřikrát do roka navštěvuje hroby polovina lidí

Průzkum agentury IPSOS ukázal, že se letos na hřbitovy chystají čtyři pětiny Čechů, dvě třetiny pojedou na dva nebo více hřbitovů. Doma u zapálené svíčky zůstává na Dušičky 13 procent lidí a devět procent Dušičky neslaví. Pravidelně, alespoň čtyřikrát do roka, navštěvuje hroby svých blízkých téměř polovina lidí. Ještě častěji chodí na hrob panní Anna, která tu byla ještě před Dušičkami.

Foto: Eva Turečková
"Upravuju tady hrob svých rodičů. Nejenom na Dušičky. To je památka zesnulých, a myslím si, že každý, kdo má někoho rád, by na ten hřbitov měl přijít, a rozloučit se každý rok takto zvlášť. Chodí sem i moje děti a sourozenci. Jsme tu pravidelně, nejenom na Dušičky, Vánoce, Velikonoce, chodíme každý měsíc."

Památku zesnulých provází i řada pověř, například, že duše v předvečer Dušiček vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Na svátky se pekly takzvané "dušičky" či "kosti svatých", což byly bochánky nebo rohlíky ve tvaru kostí, jimiž se obdarovávali pocestní či žebráci u kostela. Na Dušičky má kněz povoleno stejně jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho, ve kterém prochází hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.

V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí halloween. Halloweenské akce se konají i v Česku, není nic výjimečného potkat třeba v centru Prahy lidi v halloweenských kostýmech. V Latinské Americe se zase na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody masek.