Hrozí nám vyšší daně?

Platí Češi ve srovnání se světem příliš vysoké daně, nebo spíše průměrné? A nebudou muset kvůli špatnému hospodaření státu platit v budoucnu daně ještě vyšší? S otázkami, které nechávají jen málo lidí chladnými, jsme se obrátili na ekonomického experta.

Tématem roku – jak loňského, tak letošního – je schodek státního rozpočtu, který nám hrozí přerůst přes hlavu. Pravice obecně doporučuje spíše snižovat výdaje, levice zvyšovat zase příjmy rozpočtu, a to cestou zvyšování daní. Jak se na tyto úvahy dívá hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš? Která z uvažovaných cest je podle něj lepší? A hlavně – lze vůbec osekat výdaje státu natolik, aby se povedlo zkrotit schodek i bez jakéhokoliv příštího zvýšení daňové zátěže?

Foto: Michelle Meiklejohn (www.freedigitalphotos.net)

"Domnívám se, že reformy budou muset probíhat jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Izolované soustředění se na jednu nebo na druhou stranu nedává velký smysl, protože se musíme dívat ne na rozpočet jako na určitý seznam technických položek, ale jako na konkrétní problémy, jako zdravotnictví a penze. A ty souvisí jak se stranou příjmů, tak se stranou výdajů. Nicméně kdybych to měl zhodnotit z celkového makroekonomického pohledu, tak zdanění v České republice je v tuto chvíli, pokud mluvíme o zdanění práce, relativně vysoké. A to jak při porovnání s našimi regionálními sousedy, tak i se západní Evropou. Zdanění práce podle výzkumu Eurostatu je vyšší než v Německu nebo ve Francii. A poroto si myslím, že cesta výrazného navyšování daní není nejlepší."

Je-li nadprůměrně vysoké právě zdanění práce, jaké to má důsledky?

"Zdanění práce, jeho vysoká míra, má tu nevýhodu, že zdražuje práci a tím pádem snižuje konkurenceschopnost naší pracovní síly, a fakticky může do budoucna ohrozit naše soutěžení, ať už v rámci regionu nebo v rámci celé Evropské unie, o přímé zahraniční investice."

Případné zvyšování daní po volbách v Česku by nemělo být silné, a to zejména u přímých daní. Pokud už by stát daně zvyšoval, měl by se zaměřit na ty nepřímé. Na setkání s poslanci rozpočtového výboru sněmovny v lednu tato slova zazněla od zástupců mise Mezinárodního měnového fondu.

Mezi ty přímé patří hlavně daň z příjmu a souvisí s už zmíněným zdaněním práce, které Jan Bureš považuje v Česku za hodně vysoké nejen v evropských, ale i ve světových poměrech. Daně nepřímé jsou zase obsažené v cenách, a to v podobě daně z přidané hodnoty u všech druhů zboží a služeb nebo spotřební daně, která se navíc uvaluje například na alkohol, tabák a pohonné hmoty. Jaké jsou vlastně rozdíly v dopadech těchto typů zdanění?

"Ty nepřímé daně nemají tak zásadní dopad na konkurenceschopnost pracovní síly. Zvyšování nepřímých daní má nicméně negativní dopad především na sociálně slabší vrstvy, protože se častokrát projeví ve zdražení řekněme spotřebitelsky citlivých položek, jako jsou potraviny, léky, a to může v rozpočtech řekněme sociálně slabších jedinců působit negativně."

Vraťme se ale k dani z příjmu. Zatímco bývalá vláda Mirka Topolánka zavedla rovnou daň, sociální demokracie hovoří o potřebě solidarity lépe situovaných s těmi chudšími a v případě volebního vítězství by chtěla opět zavést daňovou progresi, při které by se z vyšších příjmů odvádělo na daních více procent. Podle Jana Bureše ale tato zkratka zakrývá některé podstatné věci:

"Tady je třeba vyjasnit pár věcí. V první řadě daňová progrese nezmizela. Je třeba si uvědomit, že do úrovně zhruba 15 tisíc korun nikdo v České republice daň z příjmu neplatí, to je ta nezdanitelná část. A v důsledku toho tady daňovou progresi máme stále, jenom fakticky na první pohled není tak jasně vidět. Vedle toho bych upozornil na to, že se zavedením té daňové reformy současně také nekleslo celkové zatížení zdanění práce, pouze tu daň odvádění jiné skupiny. Ale z toho makropohledu to daňové zatížení zůstává více méně podobné. A ten problém s vysokým zdaněním práce také stále leží na stole."

Doplňme, že oněch nezdanitelných 15 tisíc korun je příjem roční, nikoliv měsíční. Nicméně, když připustíme, že nějaká daňová progrese už existuje, tak ČSSD plánuje její zvýšení. Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by se sice na přesnou odpověď musel udělat propočet podle konkrétních daňových sazeb, ale v obecné rovině by si od toho moc velký příjem pro státní rozpočet nesliboval: "Můj názor je takový, že tím zvýšením daňové progrese se nevybere o tolik víc peněz pro český rozpočet, jako zvýšením daní řekněme pro všechny skupiny naráz o nějakou nižší částku."

Poslední otázka směřovala k úvahám o tom, jak České republice pomoci z ekonomické krize. Některé úvahy totiž vycházejí z toho, že exportně orientovaná česká ekonomika se ještě dlouho nepotká s tak vysokou zahraniční poptávkou, jako v předešlých letech, a že by se možná měla více orientovat na domácí spotřebu, a to i pomocí některých daňových nástrojů. Jan Bureš ale v tuto cestu nevěří.

"Já bych považoval nějakou orientaci hospodářské politiky a tlačení v tomto směru na vyšší důraz na domácí poptávku jako relativně krátkozraké řešení nebo krátkozrakou cestu, která by fakticky ignorovala nějaké zásadní vlastnosti, které naše ekonomika má a se kterými, ať se nám to líbí nebo ne, příliš neuděláme."