Husinec - rodiště mistra Jana Husa
Dnes se vydáme do Husince, rodiště mistra Jana Husa, kde dodnes stojí jeho rodný domek a socha. Nedaleko najdete i hrad Hus, který však s reformním kazatelem nemá nic společného. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
Rodný domek, ve kterém se narodil Jan Hus, stojí uprostřed obce a málem by jste ho přehlédli. Ve středu uplynulo od Husovy smrti upálením 590 let a mnozí se zamýšlejí nad další podobou jeho památníku. Ta současná je totiž už z roku 1976. Ale pojďme vstoupit do kameny vydlážděnného průjezdu.
"Například ve spisku kněze Jiříka Heremity ze 16. století. Tam píše, že matka doprovázela Jana Husa do školy do Prachatic a měla prý sedmkrát pokleknout a sedmkrát se pomodlit, aby mistr Jan Hus byl ve svém životě šťastnější."
Svědectví obsahovala prý i pamětní kniha husinecké fary. Když v roce 1758 vydala pražská arcibiskupská konzistoř příkaz k povinnému vedení farních kronik, nebyla starší kronika k nalezení a tehdejší husinecký farář František Anger musel založit novou. Tu uvedl stručným popisem svého působiště a mimo jiné v ní napsal: "Běda, místo.... pamětihodné, pokud ovšem hodné paměti je původ a místo narození onoho zlověstného a vůbec nejhorší paměti kacíře Jana Husa, česky řečeného Jana mistra z Husince, jehož místo narození je dodnes navštěvováno."
"Mezi nimi byl Dvořák, Vrchlický, Janáček, Ondříček, Jirásek a v současnosti nynější prezident Václav Klaus, který přijel v roce 1991, o čtyři roky později pak bývalý prezident Václav Havel. Bylo také zajímavé, když sem přišli američtí Češi. Ty tradice velmi udržovali, byli k tomu tak vychováváni. Dokonce jedna Američanka si tady poklekla a líbala podlahu."
Také plaketu na Husův domek věnovala Čechoameričanka, zdejší rodačka Francis Veselá. Bylo to v roce 1980 a jsou na ní napsána slova: Husinečtí ctitelé. Domek ještě později navštívila a položila věnec k Husovu pomníku. Ale vraťme se ještě do Husovy světničky. Ta je velká asi 3 x 2 metry a za ní je černá kuchyně. Je tam i zajímavá knihovnička, spíše takový dřevěný výklenek ve zdi.
Husova podoba se v jednotlivých staletích značně lišila. Ze školních dějepisů ho máme zafixovaného jako hubeného muže s bradkou. Jak však říká Jitka Charvátová, byl spíše menší a zavalitější postavy. Tak to alespoň uvádějí středověké kancionály. Na stěnách muzea jsou zobrazeny výjevy z Litoměřickéh kancionálu: Jan Hus před církevním sněmem a Jan Hus na hranici. I zde je znázorněn jako menší a bezvousý. Tehdejší katoličtí kněží vousy neměli a jednotliví umělci ho znázorňovali podle toho, ve které historické době žili. Podobu vysokého a štíhlého muže s vousy zřejmě přinesli protestanti.
Husův památník navštěvuje řada turistů, na konci 70. a začátkem 80. let jich přijíždělo kolem 20ti tisíc, dnes jezdí kolem pěti tisíc, ale jsou to ti, kteří se opravdu o Husa zajímají. Přicházejí návštěvníci z Německa, Holandska, ale byly tu i návštěvy z Afriky.
Nedaleko Husince pak stojí hrad s názvem Hus. Mnozí ho také spojují s Janem Husem, ale to není pravda. Hrad už tu totiž stál v době, kdy se Hus narodil. Jak dodal k postavě kazatele husinecký starosta Ludvík Friedberger, stará tradice však umísťuje jeho narození kousek dál od Husince.
"Dokonce je taková pověst, že Hus se narodil mezi Husincem a tady tím hradem Hus, kde je jedna vesnička Kratusín. Podle vyprávění, tam maminka, která šla domů, porodila mistra Jana Husa. Je to taková tradice. Můj tatínek to ví od své maminky, a ta to ví zase od své babičky, která pochází právě z Kratusína. Je to už 200 let stará tradice a já to budu předávat dalším."
Radnice teď zpracovává projekt na opravu Husova domku za použití fondů Evropské unie. Část peněz půjde do oprav a část na novou expozici, o které se teď diskutuje. Jak však říkají mnozí odborníci, i když je ta současná stará už 30 let, jsou tam zajímavé věci, které by měly zůstat zachovány.
