I českou ekonomiku nejspíš postihne další světová recese

Čeká světovou ekonomiku další krize, podobná té z r. 2008 - 2009? Rostoucí neklid na finančních trzích, pád cen akcií na světových burzách i malý úspěch intervence Evropské centrální banky, která masivně nakupuje italské a španělské dluhopisy, by tomu nasvědčovaly. Jaký to ale bude mít dopad na českou ekonomiku? To jsou otázky pro hlavního ekonoma Raiffeisenbank a exministra financí sociálnědemokratické vlády Pavla Mertlíka:

Pavel Mertlík

"V téhle chvíli nevíme, co se bude dál dít. Výrazný pokles cen akcií nemusí nutně znamenat začátek nové recese. Ale samozřejmě je tu vysoká pravděpodobnost, že tomu tak bude. Pokud k té recesi dojde, tak se domnívám, že průběh bude podobný, jako byl v letech 2008 - 2009. Česká ekonomika je malá otevřená ekonomika, která má relativně zdravé veřejné finance a strukturálně je poměrně silná, takže tím kanálem, který tehdy ohrozil českou ekonomiku a kterým světová recese a světová finanční krize na nás dopadla, byly především podstatně snížené exporty, protože klesla zahraniční poptávka po českém zboží. To je myslím také nejpravděpodobnější scénář největších dopadů do české ekonomiky v případě, že se recese zopakuje. A samozřejmě vedle toho celá řada českých investorů už teď cítí velké poklesy na trzích."

Nicméně situace oproti r. 2008 se liší minimálně v tom, že tehdy na tom nebyly jihoevropské ekonomiky tak zle. Jak se v této souvislosti díváte na postoj české vlády, která - tím, že nejsme členem eurozóny - odmítá zachraňovat Itálii, Španělsko nebo Řecko?

"Já bych nejprve řekl, že před třemi roky na tom jihoevropské ekonomiky nebyly meritorně nijak lépe, jenom se na ně tolik nesoustředila pozornost světa. A samozřejmě, jak čas běžel, se ta situace dál zhoršovala. Z hlediska zadlužení se ale výrazně zhoršila situace celé řady dalších zemí. Když se podíváme na Spojené státy, ty dnes mají dluh blížící se 110 procentům HDP a v r. 2008 měly necelých 70 procent. To je obrovské zhoršení. Co se týče chování české vlády, my nejsme členskou zemí eurozóny a ten problém je v eurozóně, čili primárně je věcí eurozóny, aby si to vyřešila. Na druhé straně rozumím například vládě Polska, která se celé řady aktivit eurozóny účastní, včetně finanční účasti. Prostě se chová proevropský. Ví, že tato země, stejně jako Česká republika, se jednou může octnout v situaci, kdy nějakou míru solidarity ze zahraničí bude potřebovat. A mohlo by se stát, že nám naše chování někdo takhle nevhodně pro nás připomene."

Foto: Barbora Kmentová

Nahrává dnešní mezinárodní ekonomická situace spíš tomu, aby vláda prosadila razantní reformy? Nebo jak by se v tuto chvíli podle vás měla chovat?

"Já myslím, že tyto dvě věci spolu příliš nesouvisejí, nebo souvisejí řekněme v nějakém mediálním obraze, ale ne v realitě. Když se podíváte například na reformu penzijního systému, tak ta v žádném případě nemůže stabilizovat veřejné finance. Povede naopak k tomu, že z příjmů státního rozpočtu vypadne od r. 2013 přinejmenším několik miliard korun, a tím se veřejné finance dále destabilizují. Stabilizace veřejných financí je rozumná. Myslím, že fiskální výhled, který schválila vláda, a nový konvergenční program, který počítá se snižováním deficitu veřejných financí asi o 0,8 procenta HDP ročně, je plán rozumný. Část vládních reforem ho ale naopak bude v r. 2013 výrazně komplikovat."

K dopadům možné světové recese na českou ekonomiku se vrátíme i v naší čtvrteční ekonomické rubrice, kdy se nad nimi v širších souvislostech zamyslí hlavní ekonomka NextFinance Markéta Šichtařová.