Lehce prorůstový státní rozpočet

Photo: archive of ČRo 7 - Radio Prague

Ministerstvo financí předložilo vládě nový návrh státního rozpočtu pro příští rok. Proti původnímu hospodářskému plánu je kvůli zhoršené makroekonomické prognóze v příjmech i výdajích o 4 miliardy a 100 milionů korun nižší. Nová předloha, která počítá s balíčkem daňových změn, stále předpokládá schodek 100 miliard korun.

Miroslav Kalousek,  foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Jde už o třetí návrh rozpočtu pro rok 2013. Původní předlohu Poslanecká sněmovna vrátila vládě k přepracování na žádost ministra financí Miroslava Kalouska kvůli nejistotě ohledně schválení daňového balíčku rebelujícími poslanci Občanské demokratické strany. Ministerstvo financí sestavilo nový návrh, který byl nižší o více než 41 miliard korun, tedy mnohem drastičtější. Změny v daních však nakonec poslanci schválili, ale očekává se, že levicový Senát normu dolní komoře vrátí.

Nový návrh snižuje o čtyři miliardy korun daňové příjmy a o 3 miliardy 100 milionů korun příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Předpokládá ale nové příjmy tři miliardy korun. Podle ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09 se podaří udržet deficit veřejných financí pod třemi procenty. V České televizi upřesnil, kde plánuje ušetřit:

"O dvě miliardy posilujeme rozpočet z příjmů Lesů České republiky, to si opravdu můžeme dovolit. Vzhledem k tomu, jak jsme teď stále úspěšní při emisi dluhopisů, tak si mohu ještě dovolit o dvě miliardy snížit rozpočtovou náročnost dluhové služby v příštím roce. A těch zbývajících 2,1 miliardy je na provozních prostředcích."

O téměř dvě miliardy korun klesnou výdaje ministerstva práce a sociálních věcí; současně se sníží sociální mandatorní výdaje o více než 3 miliardy, uvádí předkládací zpráva ministerstva financí. Podle ní by ministerstvo vnitra mělo mít o 300 milionů korun méně na ostatní sociální dávky. Návrh státního rozpočtu také zahrnuje očekávané příjmy z Evropské unie ve výši přesahující 99 miliard korun, přičemž odvod by měl činit něco málo přes 36 miliard.

Foto: Barbora Kmentová
Mnozí ekonomové namítají, že sice rozpočtové škrty jsou nutné, ale česká ekonomika nezesílí bez cílených a dobře promyšlených prorůstových opatření. Stejný názor v televizní diskusi vyjádřil i ekonom Jan Švejnar:

"Zatím všechny propočty o tom, jaký bude deficit veřejných financí, jsou založeny na příliš optimistických projekcích ekonomického růstu. Potom se vždy víc nakonec musí šetřit. Tady jsem byl vždycky zastáncem toho, že musíme ve střednědobém horizontu zastavit nárůst národního dluhu, ale že krátkodobě můžeme vyjít z recese rychleji, i když budeme mít tato prorůstová opatření, která nám pomohou dostat se z recese a zároveň si zvýšíme HDP a tudíž bázi, ze které můžeme vybírat daně."

V novém návrhu státního rozpočtu na příští rok, který vláda projedná ve středu, se podle ministra Kalouska nebude šetřit na vědě a výzkumu a škrtat se nebude ani v dopravě a školství:

"Těch 7 miliard transferů ze státního rozpočtu do fondu dopravní infrastruktury, to je tam zachováno. Peníze pro ministerstvo školství, pro vysoké školy, které se panu ministru Fialovi podařilo v rámci této kapitoly posílit, to je tam zachováno. Takže všechny tyto důležité výdaje z hlediska prorůstových opatření a budoucích investic tam jsou."

Bohumír Dufek,  foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Odbory nejsou přesvědčeny o tom, že chystaná prorůstová opatření jsou dostatečná, aby rozhýbala českou ekonomiku. Navíc předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek pochybuje, že nově vypracovaný návrh státního rozpočtu pro rok 2013 projde parlamentem bez úprav:

"Tomu prostě není možné věřit, co říká pan ministr. Možná, že kdyby to bylo v jeho možnostech, tak by takto činil. Ale v jeho možnostech to není, on je jen jedním ministrem ve vládě. To je právě ten problém, že i když projde, tak projde prostě úplně jinak. V loňském roce byl také schválen určitý rozpočet, který skončil daleko větším deficitem."

Ministerstvo financí si pro léta 2014 a 2015 stanovilo nové fiskální cíle. Schodky státního rozpočtu by v nich měly být 2,7 a 2,4 procenta hrubého domácího produktu, přičemž původní byly 2,4 a 1,9 procenta. Podle ministra Kalouska by změkčením fiskálních cílů měla mít vláda na výdaje v roce 2014 o pět miliard korun více a v roce 2015 o 30 miliard. Tyto peníze chce investovat do prorůstových opatření.