Kdo nešetří, musí z kola ven!

Vláda v úterý vzala na vědomí stav přípravy státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled. Fiskální cíl pro deficit veřejných rozpočtů v roce 2013 schválila ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu, v roce 2014 ve výši 1,9 procenta a v roce 2015 ve výši 0,9 procenta HDP. Vláda ministru financí Miroslavu Kalouskovi uložila zpracovat rozpočet a vládě ho předložit do konce srpna.

Miroslav Kalousek

Na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr Kalousek vysvětlil, co to vlastně vláda schválila:

"Dnes rozhodla o tom, v jakých limitech mají ministři za domácí úkol tyto prostředky rozepsat na zákonné priority svých kapitol do konce července. Jsme si vědomi toho, že jako vždy budeme v srpnu řešit celou řadu rozporů, které ty kapitoly budou hlásit, ať již ministrovi financí, nebo vládě jako celku. Zcela jistě ten definitivní návrh státního rozpočtu bude mít některé indikátory pozměněny. Přes co vlak absolutně nejede, je deficit pod 3 procenta. To znamená deficit veřejných rozpočtů vláda nepřipustí, aby byl navržen vyšší než 2,9 procenta na rok 2013."

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 100 miliard korun. Ovlivní ho úsporná opatření, na kterých se vláda dohodla v dubnu. Schválila tehdy, že od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty o jedno procento na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály a dočasně se zruší stropy na zdravotní pojištění. Cílem je snížit schodek veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu. Kabinet chtěl například také zrušit slevu na zelenou naftu, po protestech zemědělců záměr oddálil. Naproti tomu omezená bude valorizace důchodů.

Bohuslav Sobotka

Sociální demokraté s návrhem nesouhlasí. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že vláda svými škrty utlumí ekonomický růst:

"My máme obavu, že tento rozpočet kromě zvyšování DPH bude založen na dalších plošných škrtech, které dále podlomí českou ekonomiku. Že bude založen na úsporných opatřeních, která nejvíce zasáhnou sociálně nejslabší, tedy důchodce. Tady vláda prosazuje zpomalení valorizace penzí. Zasáhne to zdravotně postižené, rodiny s dětmi, všechny ty, jejichž životní úroveň je závislá na transferech z veřejných rozpočtů."

Razantně zmenšit své rozpočty musí většina ministerstev. Po škrtech, které provedly v minulých letech, mají některé resorty s dalšími úsporami problémy. Například ve středu kvůli finančním požadavkům pro resort odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS žádal o navýšení počtu zaměstnanců soudů, v čemž ho na zasedání vlády podpořil ombudsman Pavel Varvařovský. Problémy jsou i s financováním věznic. Bez rozhodnutí o úsporných škrtech v armádě nedávno skončilo jednání Bezpečnostní rady státu. Sporné jsou také peníze pro školství a vědu.

Foto: Evropská komise

Akademie věd by mohla v příštím roce přijít v rozpočtu o téměř 300 milionů korun. Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše by se ústavy nevyhnuly propuštění vědců:

"Buďto všechno přenést na ústavy a propouštět lidi, nebo ten deficit sanovat z centra, to znamená nekupovat přístroje a být stále méně konkurenceschopní. Realisticky vzato bychom asi museli jít nějakou smíšenou variantou, ale v každém případě by to na ústavy dopad mělo, takže česká vědecká základna, již tak podprůměrná v rámci Evropské unie, se opět sníží."

Celkově by v příštím roce mělo jít na výzkum téměř 26 miliard korun. Stejně tak v roce 2014 a 2015. Ministři v tomto případě akceptovali návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Podle místopředsedkyně rady Miroslavy Kopicové ale Akademie věd není jediná, které je navrhováno krácení rozpočtu:

"Stejně jsou poměrně dramaticky kráceny vysoké školy, o 350 milionů korun. A ministerstvo průmyslu na průmyslový výzkum o 870 milionů korun. Je to tím, že v podstatě máme na příští rok o více než 700 milionů korun méně a ještě nabíhají některé závazky dané tím, že jsou rozběhnuté programy, které musíme prioritně dofinancovávat."

Poslanecké sněmovně má vláda návrh rozpočtu na příští rok předložit do konce září.