I dnes v Česku studují afričtí medici

Sotva bychom našli jediného diváka populární filmové série Jak svět přichází o básníky, který by neznal černého studenta z Afriky Mirečka. Jak dnes v Česku studují afričtí studenti, uslyšíte v reportáži, kterou připravil náš kolega z Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Jan Prokeš:

Ilustrační foto

"Poté, co jsem se rozhodl pro studium medicíny, rozhlédl jsem se po různých možnostech ve světě. Cítil jsem, že Česko je nejlepší volba. V jeho prospěch hrály relativně nízké náklady na studium i doporučení od lidí, kteří tady studovali přede mnou. Byla to pro mne dostatečná motivace a nikdy jsem toho výběru nelitoval."

Mladý muž s pozoruhodným jménem Bismark pochází z Ghany. V současnosti žije a studuje v Hradci Králové a v Česku je prý spokojený. Oblíbil si české výtvarné umění, zdejší kulturní produkci i guláš s knedlíkem. Výrazně mu vadí snad jenom tuhé zimy. Ghana je dnes premiantem západní Afriky s příkladnou demokracií a přívětivým prostředím pro investory. V posledních letech se v této zemi také hodně zlepšila zdravotní péče i kvalita čtyř lékařských škol. Problém je ale s jejich omezenou kapacitou. Hlavně kvůli tomu Bismark vycestoval na studia do Evropy.

"V kardiochirurgii a hrudní chirurgii jsme před našimi sousedy, kteří k nám jezdí nejen za operacemi, ale třeba i studovat na lékařské fakulty. Jejich kvalita se v Ghaně skutečně hodně zlepšila. Ovšem problém je, že omezený počet studijních míst vůbec neodpovídá poptávce. Často se stane, že studovat nemohou ani hodně nadaní lidé."

Přestože není jednoduché v Ghaně na univerzitu proniknout, studium tam alespoň hradí stát. Což neplatí třeba o Siera Leone, zemi, která se stále vzpamatovává z krvavé občanské války. Krátce po jejím vypuknutí odešel do Evropy tamní rodák Nasiru. Později začal v Česku studovat medicínu a teď se u nás pokouší o inženýrský titul v oboru informačních technologií.

"Ghana je na tom o dost lépe. V Siera Leone si studium musíme hradit v plné výši. To si může dovolit bohatý byznysmen nebo děti prezidenta či ministrů. Šanci na prospěchové stipendium v zahraničí má pak jenom hrstka lidí v programech Commonwealthu, Ruska nebo Německa. V minulosti několik stipendistů ze Siera Leone přijelo i do Česka."

Bismark i Nasiru přiznávají, že většina Afričanů studujících v zahraničí pochází z bohatých poměrů. Chudí a talentovaní mají sice taky cesty, jak proniknout, ale hodně omezené. Oba studenti si taky uvědomují, že jsou u nich doma zapotřebí experti. Bismark třeba upozorňuje, že na Afriku připadá zhruba čtvrtina planetárního pásu infekčních nemocí. Současně tam ale působí jenom tři procenta světového zdravotnického personálu. S kolegou ze Siera Leone se ale shodne i v tom, že se teprve rozhodne, kdy se vrátí do vlasti. Záviset to prý bude na vývoji pracovních podmínek lékařů v Ghaně.

"Nejde jenom o problém mediků studujících v zahraničí, kteří tam pak zůstávají. Asi ještě víc nás pálí emigrace hotových doktorů z Ghany. Odcházejí kvůli relativně malým platům, nedostatku vybavení v nemocnicích, chybějícímu tréninku specialistů a tak dále. Není to tedy jenom o rozhodnutí vrátit se zpátky domů. Vím, že je moje povinnost a zodpovědnost jednou to udělat, je to ale složité."

Filmový medik Mireček

Z Ghany podle tamního ministerstva zdravotnictví odešlo navzdory všem úspěchům a velké prestiži doktorské profese ještě před dvěma roky 95 procent všech absolventů státem dotovaných lékařských fakult, přestože mzdy doktorů v posledních letech výrazně rostly a dnes se pohybují mezi jedním a dvěma tisíci dolarů.

Bismark je v Česku už dlouho, proto má na dotaz, jestli zná díl filmových básníků s populárním africkým medikem Mirečkem jasnou odpověď. Ghanský chlapík přemýšlel o tom, jak komicky tehdejší český film ukazoval chování Afričana. Film se mu ale líbí a je si taky vědom toho, že v socialistickém Československu byl člověk z Afriky raritou. Dnes je podle Bismarka integrace Afričanů v Čechách o poznání pokročilejší.