I v Paříži jsou místa spojená s českou historií

Víte, že sochy Augusta Rodina inspirovaly české modelky a že od pařížského bronzového lva se v roce 1917 vydala do boje za nezávislost budoucího Československa rota českých a slovenských dobrovolníků? Podrobnosti se doslechnete v pařížské zvukové pohlednici Jiřího Slavíčka.

"Počasí v hlavním městě Francie je už vlídnější. Znovu přichází doba turistických návštěv, tím spíš, že k pravidelným každodenním cenově dostupným autobusům mezi Prahou a Paříží přibyla tento týden již druhá levná letecká společnost. Z Prahy do Paříže a zpět můžete létat nejenom na moderní letiště Charles de Gaulle, Roissy, ale i na letiště na nedalekém předměstí Orly. Prostě je to doba jako stvořená k návštěvám pařížských zákoutí. V našem případě s českou a slovenskou příchutí, na kterou mnoho turistických průvodců ještě příliš nemyslí. I když mnohá z těchto míst pořád patří k našim dějinám.

Paříž

Možná, že slavná Elysejská pole, o kterých se říká, že ani nejhezčí dívčí nohy nemohou být nejkrásnější na světě, pokud se po nich neprojdou, vás přitahují víc. Ale nechte si chvíli pro návštěvu náměstí Denfert-Rochereau, tím spíš, že od Vítězného oblouku, kde Elysejská pole začínají, vás tam doveze pařížské metro. Kromě útulných kavárniček a restaurací vás tady přivítá bronzový lev sochaře Bartholdiho, odhalený s velkou slávou v roce 1880 na počest obrany města Belfortu proti Prusům. Jak vysvětluje vtipná pamětní deska, o tom, že lev necení své zuby proti východu, rozhodli francouzští diplomaté poukazem na to, že k francouzsko - německému smíření dojde teprve tehdy, až se i Berlín bude mírově dívat na západ. Pro moderní české dějiny je zajímavější, že po francouzské ztrátě Alsaska sem položily smuteční kytice jen dvě cizí delegace: čeští a slovenští studenti ve Francii a křesťanští maronité ze Středního východu. Ještě důležitější zůstane, že už v roce 1917, kdy Československo ještě doma neexistovalo, právě od tohoto lva odešla první rota českých a slovenských dobrovolníků zvaná Nazdar bojovat i za naši vlastní nezávislost, což z komunistického dějepisu časem zmizelo.

Naši pohlednici z Paříže jsme začali krásou dívčích nohou, tak se snad hodí skončit rovněž krásou, tedy návštěvou Rodinova muzea vedle kostela sv. Františka. Sochaře, který po návštěvě Prahy, kde poprvé vystavoval v cizině, až do svého smrti prohlašoval, že k jeho krásným sochám mu daly inspiraci tehdejší české modelky. Kdyby vám to doma někdo nechtěl věřit, stačí si přivézt katalog."