Inženýři lidských duší

r_2100x1400_radio_praha.png

Všichni jistě známe tohle slovní spojení z názvu románu Josefa Škvoreckého "Příběh inženýra lidských duší." Málokdo si ale uvědomuje, že Škvorecký v tomto názvu ironicky cituje slovní spojení ze stati Alexandra Alexandroviče Ždanova "Jak se stát "inženýrem lidských duší", z roku 1934. Inženýry lidských duší byli míněni všichni umělci a vědci, kteří měli pomoci přebudovat svět podle představ ruské revoluce.

Všichni jistě známe tohle slovní spojení z názvu románu Josefa Škvoreckého "Příběh inženýra lidských duší." Málokdo si ale uvědomuje, že Škvorecký v tomto názvu ironicky cituje slovní spojení ze stati Alexandra Alexandroviče Ždanova "Jak se stát "inženýrem lidských duší", z roku 1934. Inženýry lidských duší byli míněni všichni umělci a vědci, kteří měli pomoci přebudovat svět podle představ ruské revoluce. Slovník spisovného jazyka českého definuje v prvním významu slovo inženýr následovně - je to vysokoškolsky vzdělaný technik.

Inženýr může mít různá zaměření. Může být inženýr stavební, strojní, zemědělský .Ti mají v Českém národním korpusu vysokou frekvenci. Méně často se můžeme setkat se spojeními - báňský nebo důlní inženýr, dopravní, ekonomický, chemicko-technologický, jaderný, letecký, lesní, námořní, vojenský, zeměměřický. S rozvojem počítačů se objevují softwaroví nebo systémoví inženýři. Existuje také spojení genetický nebo genový inženýr. Spojení palubní inženýr vyjadřuje významový rys kontroly přístrojů, ten je v češtině méně frekventovaný.

Na základě spojitelnosti ale vidíme, že slovníková definice není zcela správná. Ekonomie, les, zemědělství, genetika nepatří mezi technické obory.

Ve výkladu základního významu slova inženýr není vyjádřen jeden významový rys činnosti inženýra, ten totiž, kdy na základě vědeckých poznatků aplikuje svůj obor v praxi a svou činností vytváří nové produkty, nebo novou realitu. Tento rys se uplatňuje u přeneseného významu - inženýr lidských duší. Dnes je toto spojení používáno pejorativně a ironicky. Tento postoj zachycuje vystřízlivění z jakýchkoliv umělých zásahů do života, ať již společnosti nebo přírody.

V korpuse a tedy i v jazykové praxi můžeme sledovat nové spojení sociální inženýři. Nejprve ho užívali ekonomové pro označení lidí, kteří neliberálně zasahují do ekonomiky. Dnes se někdy používá pro označení socialistů všeho druhu, ale i například ekologů. Pro lidi, kteří chtějí měnit společnost, člověka nebo přírodu podle svých představ a idejí. Po dramatickém dvacátém století, ve kterém realizovali své představy různí sociální inženýři, je společnost ke všem inženýrům velmi nedůvěřivá. Násilné zásahy do jakýchkoliv přirozených struktur jsou nežádoucí. Nejsou žádoucí ani jazykoví inženýři.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz