Irská lekce

r_2100x1400_radio_praha.png

Irští občané zkomplikovali Česku i dalším uchazečům cestu do Evropské unie. V referendu koncem minulého týdne odmítli smlouvu z Nice a tím i reformu evropských institucí. Jak uvádí Zdeněk Vališ, irské referendum může nyní posloužit jako vhodná záminka ke zpomalení procesu rozšiřování unie.

V pátek možná leckde na západ od Šumavy bouchaly lahve šampaňského. Vždyť Irové vlastně zbavili mnohé politiky tíživé noční můry, jak co nejtaktněji sdělit kandidátům na členství, že společenství prostě není na jejich přijetí připraveno. Ani materiálně, ani psychicky. Zatím zaznělo z Bruselu chlácholivé ujištění, že irské ne nebude mít pro kandidáty dramatické následky, protože výsledek referenda v jedné zemi prý nemůže zablokovat nejdůležitější projekt unie, tedy její nezbytnou reformu. Odpověď na otázku, jak by mohl Brusel obejít irské veto, ale ke kandidátům jaksi nedolehla. I kdyby se však tuto překážku podařilo nějakým právnickým fíglem překonat, všem je už zřejmě jasné, že kandidáti se musí začít připravovat na horší časy. Ovzduší vstupních jednání se totiž po irském referendu bezpochyby hodně změní.



Jednak se nyní pozornost unie soustředí na vnitřní problémy a zeslábne zájem o jednání. Jednak se nad jednáními bude v každém okamžiku vznášet irský vykřičník: Máme strach z rozšíření a vůbec z dalšího vývoje Evropské unie. Jinými slovy řečeno, unie může bez skrupulí ve svých podmínkách a požadavcích přitvrdit. Kandidáti z nich naopak asi budou nuceni opět hodně slevit. To ale může vyvolat silné pnutí na jejich domácí politické scéně, posílit pozice nejen racionálně uvažujících euroskeptiků, ale i extrémních nacionalistů.



Signál vyslaný ze země svatého Patrika lze ale dešifrovat ještě jinak. Irsko je pokládáno za svým způsobem vzorovou zemi Evropské unie a tamní hospodářský zázrak uvádějí často někteří čeští ekonomové jako názorný příklad vítězství liberálních idejí. Výsledek referenda je ovšem spíše vítězstvím konzervativního myšlení. Irské hlasování na druhé straně ukázalo zároveň na velkou slabinu Evropské unie. Rozhodují o ní politici, zatímco pro obyčejné lidi je to často nesrozumitelné monstrum, což může implikovat ještě jedno obecnější poučení. Totiž že referenda mohou být velmi dosti nevhodným nástrojem pro rozhodování o tak důležitých a složitých věcech, jako je evropská integrace, protože na tyto otázky prostě neexistují odpovědi ano, nebo ne. Faktem je, že s irským odmítnutím nikdo nepočítal. Summit unie, který začíná tento týden v Göteborgu tedy stojí před mnohem vážnější krizí, než bylo před devíti lety dánské odmítnutí smlouvy z Maastrichtu. Pokud by ovšem Brusel musel vyvinout na Iry nehorázný nátlak, nebo jejich naprosto legitimní rozhodnutí obejít, byla by to pro kandidátské země rovněž velmi špatná zpráva. Znamenalo by to, že i ony by se vzhledem k jejich velikosti a významu mohly někdy ocitnout v podobné pozici.