Jak český kouzelník ošálil ty americké. Ondřej Pšenička uspěl v pořadu Penn & Teller: Fool Us
Jak převézt slavné kouzelníky, na které si někdo hned tak nepřijde? To ví jeden český, Ondřej Pšenička, který zabodoval ve známém americkém kouzelnickém pořadu Penn & Teller: Fool Us.
"Když zjistí, že jsem kouzelník, tak pokaždé chtějí něco ukázat. A já nejsem jeden z těch kouzelníků, kteří by o sobě hned říkali, že jsou kouzelníci, ale karty mám pořád s sebou. Asi se vám nestane, že byste mě kdekoliv odchytila bez karet. Pokud mám karty, tak mám s sebou několik hodin magie."
Takže jet s vámi ve vlaku by mohlo být docela fajn...
"To by asi mohla být legrace. To mi připomíná...dělal jsem loni na Vánoce představení pro skupinu architektů. Ukázal jsem jim asi hodinu kouzel a po tom představení pán, který mě najal, říká: To jsem nečekal, že to bude tak depresivní. Oni jsou nesmírně analytičtí a čekali, že já jim ukážu nějaká kouzlíčka, oni přijdou na to, jak se to dělá, a budou mít hezký večer. Nebyli ale schopni přijít vůbec na nic.
Problém je tady v tom, jak vy ke kouzlům přistoupíte. Pokud to vezmete tak, že jsou pro vás jen hlavolam, na který musíte přijít, a pokud nepřijdete, tak to uráží vaši inteligenci, tak potom z toho nebude mít moc radost. Je lepší k tomu přistoupit jinak a vzít to tak, jako když jsme byli děti. V tom taky spatřuji úkol nás kouzelníků. Když jsme byli malí, viděli jsme kouzla všude, ne všemu jsme rozuměli, ale brali jsme to tak, že je to krásné. Později se naučíme, že pokud něčemu nerozumíme, musíme se naučit, jak to funguje. Přijdeme pak o ty chvíle, kdy vidíme něco, čemu nerozumíme a je to krásné. Kouzelníci jsou tady od toho, aby vám ukázali něco, co nejste schopna pochopit, ale je to úžasné. Najednou to vypadá opravdu jako kouzlo a je to návrat do mladých let."
Kouzelníci jsou tady od toho, aby vám ukázali něco, co nejste schopna pochopit, ale je to úžasné. Najednou to vypadá opravdu jako kouzlo a je to návrat do mladých let.
Narazil jste na dětství. Chtěl jste vždycky být kouzelníkem?
"Nechtěl, ta touha mě přepadla, když mi bylo deset. Protože jsem chtěl být lepší kouzelník, začal jsem studovat herectví, a v průběhu studia jsem chtěl být chvíli herec. Pak jsem se ale vrátil ke kouzlení."
Vaší hlavní kouzelnou rekvizitou jsou speciální motýlí karty. Na první laický pohled nijak speciálně nevypadají. Můžete vysvětlit, v čem jsou speciální?
"To nemohu, ale mohu naznačit, co třeba dělají..."
A následuje scénka, při které se prozradí, že už vůbec neumím zamíchat karty a taky se povede trik s pikovým esem.
Když jsem si hledala podklady k rozhovoru, tak jsem narazila na titulky hlásající, že jste dobyl Ameriku. Jak může kouzelník dobýt Ameriku?
"V Americe existuje pořad, který se jmenuje Penn & Teller: Fool Us. Penn & Teller jsou jedni z nejlepších a nejznámějších kouzelníků na světě, už 15 let mají svou vlastní show v Las Vegas a mají také pořad, kam chodí různí kouzelníci a ukazují jim kouzla. Úkolem Penna a Tellera je zjistit, jak to ten kouzelník dělá. Když na to nepřijdou, tak ten kouzelník dostane trofej a za odměnu může vystoupit na závěr jejich show v Las Vegas. A mně se to povedlo. Já jsem šel do jejich show s jedním kouzlem, které používá motýlí karty, které není s jinými kartami možné. Vymyslel jsem speciální prezentaci, která používá moderátorku té show, což je Alyson Hannigan, která je známá třeba s filmu Prci, prci, prcičky. Udělal jsem ji velkou součástí toho kouzla, což byl taky jeden z důvodů, proč mě tam vzali, bylo to zkrátka něco jiného. A protože ty karty používají něco, co není v kouzelnickém světě příliš známé, tak oni na to nepřišli, protože ten princip neznali."
"Neprokoukli. Takže jsem je ošálil. A pak jsem šel do Las Vegas a kouzlil jsem na závěr jejich představení, což bylo úžasné."
Kouzlíte jenom s kartami?
„Kouzlím i s jinými věcmi."
Králík?
"Králík nikoliv, hrdlička nikoliv, žádné zvířátko. To fakt ani nápad. Je pravda, že s kartami kouzlím hodně a mám rád intimní prostředí, baví mě kouzlit pro malý počet lidí. Úplně nejraději kouzlím pro jednoho, dva maximálně tři lidi. Při tomto počtu můžete lidi nejvíce pojmout do toho kouzla. Důležité, a vlastně pro prožitek rušivé, je také to, že lidi hodně často tleskají, zvláště když je jich více. Pokud ale kouzlo předvádíte jen pro dva nebo tři lidi, tak jen vnímají to, co v nich to kouzlo vzbuzuje, nemají potřebu tleskat a jenom si užívají pocit, který v nich kouzlo vyvolává."
Jak a kde se inspiruje kouzelník?
"Ideálně všude jinde, než v kouzlech. Já se inspiruji ve filmech, hudbě, muzikálech (ne těch českých), divadle...čtu knížky a třeba i komiksy. Jeden slavný kouzelník říkal, že kouzelníci tráví příliš času s kouzelníky. Myslel tím, že kouzelníci jsou hrozně absorbovaní v kouzelnickém světě a pak jsou všichni podobní nebo přímo stejní. V případě, kdy se trošku separujete od kouzelnické komunity a více vnímáte svět kolem vás, tak vás to mění a vytváří trošku jinak, než všechny ostatní kouzelníky, a proto pak můžete být originální. Pokud sebe promítáte do toho, co děláte. A to by mělo být v každém umění."
