Jak se léčí zranění, cholera či podvýživa můžete zjistit v nemocnici Lékařů bez hranic
S Lékaři bez hranic se můžete setkat v mnoha státech světa, většinou v místech konfliktů, epidemií nebo humanitárních krizí. V první polovině května za nimi ale nemusíte vyrazit do Afriky nebo Asie, stačí zajít na pražském náměstí Míru, kde vyrostla jejich polní nemocnice.
Před kostelem svaté Ludmily stojí několik stanů, jezírko s vodou nebo latríny a dokumentují různé činnosti, kterými se Lékaři bez hranic na svých misích zabývají. Jednou z těch nejčastějších je očkování, říká lékařka Radka Čapková:
"Očkování je součástí prakticky všech našich projektů. Očkujeme děti rutinním očkováním podle očkovacího kalendáře, který v té zemi platí, a děláme očkovací kampaně v případě, že někde propukne nějaká epidemie nebo její propuknutí hrozí. Potom očkujeme proti spalničkám, meningitidě, žluté zimnici a nově i orální vakcínou proti choleře.""Výstava je velmi autentická. Exponáty, které tady vidíte, jsou věci, které při práci běžně používáme. Tady vidíte, co používáme k očkování. Největší problém je v tom, že se očkovací látky musí skladovat v chladu mezi 2 až 8 stupni. To bývá výzva pro naše logistiky, kteří musí dostat ty očkovací látky z Evropy až na místo určení. Samotný transport až na letiště nebývá takový problém, složitější je, aby se dostaly někam, kde je možné mít lednici a generátor. Balí se do velkých krabic, kde se dávají ledové vložky, aby se teplota udržela. V těch velkých krabicích se pak převážejí na místo určení. Na denní potřebu, kdy týmy vyjíždějí do terénu, tak jsou převáženy v menších přepravkách, kde se nutná teplota udrží jen pár hodin."
Chirurgie - nafukovací stan
Pozornost je věnována také méně známým chorobám, psychologické pomoci nebo podvýživě. Lidé si mohou prohlédnout a vyzkoušet, jak se zjišťuje a řeší podvýživa. To řešení není nic pro lidi alergické na arašídy, speciální výživa, kterou se děti léčí, je totiž vyrobena právě z nich. Ti nealergičtí zájemci mohou i sami ochutnat.Součástí výstavy je i chirurgická jednotka, tedy pro laika spíše nafukovací stan. I tak totiž chirurgovo pracoviště může vypadat, popisuje Tomáš Šebek: "Výhodu má tento nafukovací stan v tom, že ho lze, od toho, kdy ho vybalíme z krabice až po prvního pacienta, využít v rámci dvou hodin. Je to kompletně vybavená nezávislá chirurgická jednotka. Představte si, že třeba na Haiti v roce 2010, když bylo zemětřesení, tak jsme byli schopni poskytovat péči v rámci několika hodin potom, co k tomu neštěstí došlo."
Tomáš Šebek byl už na misích na Haiti a v Afghánistánu. O svých zážitcích napsal i knížky, jedna z nich se už jako audiokniha bude křtít v rámci doprovodného programu výstavy, v plánu je také infovečer nebo promítání filmů.
Polní nemocnice bude na náměstí Míru do 13. května, v budoucnu navštíví pak další česká města a přesune se i na Slovensko.
Součástí týmu Lékařů bez hranic nejsou samozřejmě jen lékaři, misí se účastní i sestry a své nezastupitelné místo má i logistik. Na starost má např. péči o pitnou vodu, popisuje Zdeněk Müller a ukazuje na provizorní vodovod: "Tam, kde působíme, je voda relativně vzácná. Její úprava něco stojí, především tedy stojí čas. Tady jsou takové speciální kohouty, které nejdou otevřít tak, aby to teklo bez kontroly."