Jak se zbavit Zemana
Do volby příštího prezidenta České republiky zbývá pět měsíců a zatím pouze křesťanští demokraté nominovali svého kandidáta. Podle očekávání jím je předseda Senátu Petr Pithart. S velkým napětím je nyní očekáváno jednání sociálních demokratů, kteří mají o vlastním kandidátovi rozhodnout v pátek a v sobotu. Jak uvádí Zdeněk Vališ, nejsilnější strana bude stát před těžkou volbou.
V médiích se už v souvislosti se sociální demokracií objevila řada jmen potenciálních kandidátů. Na lámání chleba ve Špidlově straně ale bezesporu dojde v případě Miloše Zemana. Bývalý premiér totiž před necelými dvěma týdny svým stranickým kolegům připomněl co ostatně už kdysi naznačil, že je totiž ochoten se v krajním případě vrátit do politiky a přesunout se z hvozdů Vysočiny až na Pražský hrad. Zkušební balónek, který vylétl ze stránek deníku Právo, vyvolal uvnitř části sociální demokracie pěknou nervozitu. A ta by mohla obnovit spory mezi Zemanovými stoupenci a odpůrci.
Ačkoli všichni uznávají jeho obrovské zásluhy o sociální demokracii i o stát, obávají se někteří straníci zároveň návratu starého politického stylu. A třeba se také obávají toho, že by se jejich čerstvé, dosud patřičně neukotvené pozice, mohly nějakým způsobem otřást. Ze Zemana prostě stále vyzařuje mocná autoritativní síla, i když už nemá žádnou stranickou či jinou funkci.
V neposlední řadě - ne-li vůbec především však zůstává otázkou, nakolik by byla Zemanova kandidatura na prezidenta v souladu s koaliční strategií premiéra Vladimíra Špidly. Ten určitě nebude mít chuť riskovat kvůli Zemanovi koaliční krizi. Není přece žádným tajemstvím, že někdejší premiér by byl pro lidovce a unionisty jen stěží průchodný. Nikdy mu nezapomenou, jakým opovržením vždy obě malé strany častoval. Nové vedení sociální demokracie se ovšem při výběru vhodného kandidáta nachází v hodně obtížném postavení. Zemana, který nepřichází ani v nejmenším jako prosebník, nýbrž jako Mesiáš, vedení ignorovat nemůže. Šušká se ale, že elegantní východisko se už našlo.
Expremiér si, jak známo, stanovil podmínku, že o prezidentskou funkci by se ucházel v případě, že ho o to požádá sociální demokracie na základě vnitrostranického referenda. Nějaká chytrá hlava dokázala tento požadavek zúročit. V referendu by sociálnědemokratického kandidáta na prezidenta mohli vybírat z předloženého seznamu nejen členové sociální demokracie, nýbrž i všichni ostatní občané. To by ovšem byla parádní finta.
Sociální demokracie by naplnila svou proklamovanou zásadu, že prezident by měl být volen přímo. Jelikož už v této chvíli nelze stihnout novelu ústavy, tak se chce alespoň poradit s veřejností, aby její kandidát měl širší mandát než jen od politické strany. Na druhé straně by takové referendum zjevně oslabilo šance Miloše Zemana. V široké veřejnosti nemá tolik příznivců jako ve vlastní straně. Někdo by to tedy mohl také označit za pěkný podraz na Zemana. Zazněly už ale také hlasy, že se nevyplácí podceňovat expremiérovy strategické a analytické schopnosti.
