Jak se žilo školákům ve válečných letech?

Jaké to bylo chodit do školy ve válečných letech? Jak se učilo, jak vypadaly třídy a jak válka zasáhla do osudů dětí a studentů? Na tyto otázky hledali odpovědi žáci různých středních i základních škol. Výsledky své práce teď představují na výstavě v budově Pedagogické fakulty UK.

Výstava završila projekt Školákem ve válečných letech, foto: Martina Schneibergová

Co se dělo v době protektorátu na základní škole v Budyni nad Ohří, Morkovicích nebo v na gymnáziu v Uherském Hradišti? O to se v minulých měsících zajímali žáci, kteří se zapojili do projektu Školákem ve válečných letech. Vycházeli z dobových školních pramenů, zajímali se o osudy jednotlivých žáků, učitelů, ale třeba také učebních pomůcek, vysvětluje Magdaléna Šustová z Národního pedagogického muzea Jana Amose Komenského, jedné z institucí, která se na projektu podílela.

"Můžeme třeba vidět ukázku toho, jak se začerňovaly školní obrazy a učebnice. Tady vidíme údaje, které bylo nutné začernit. Konkrétně u tohoto školního obrazu, který zachycuje Karla IV., jak objevuje prameny na místě budoucích Karlových Varů, vidíme, že podle tehdejšího nařízení byl začerněn údaj Karlovy Vary, protože to bylo místo, které se nacházelo už na území říše, takže se musel používat pouze název Karlsbad. Bylo také nutné, ze stejného důvodu, začernit i nakladatelský údaj Ústí nad Labem. Tam se musel používat pouze výraz Aussig."

Antonín Stočes, foto: Epinglier, CC BY-SA 4.0

Na výstavě nechybějí osudy příbramského gymnázia. Příběh, který se na něm odehrál, inspiroval Jana Drdu k sepsání povídky Vyšší princip. Ve skutečném příběhu šlo o vytržení stránky s portrétem Adolfa Hitlera z časopisu. Události, které následovaly, byly neméně tragické – kvůli udání byl zatčen a popraven student Antonín Stočes, jeho otec i ředitel školy. Gymnázium si svou historii každoročně připomíná atletickým memoriálem, který nese Stočesovo jméno.

RAF, osvobození i sběr kostí

Každá škola měla svá specifická témata i osudy. Mezi všemi se ale také našly spojovací body:

"Společným tématem pro většinu škol a také tématem, které děti zaujalo, byly různé sběrové akce, které byly samozřejmě povinné. Bylo to sbírání papíru, kovů, kostí apod. Děti zaujaly také uhelné prázdniny a na středních školách se pak velmi často setkaly s totálním nasazením studentů nejvyšších ročníků. Další, co bylo pro studenty docela zajímavé, bylo samozřejmě osvobození, kdy se velmi často studenti nejvyšších ročníků středních škol zapojovali do osvobozovacích akcí."

Projekt zachytil osudy škol na území celé dnešní České republiky, v někdejším protektorátu i Sudetech. Zajímavá je i třeba historie Gymnázia v Moravských Budějovicích, která přesně zrcadlí dobu II. republiky i válečných let.

Foto: Martina Schneibergová

"Gymnázium v Moravských Budějovicích bylo jednak v okrajové části protektorátu, takže krátce po odstoupení Sudet se muselo vyrovnávat s poměrně velkým přílivem nových žáků. Zároveň se tam objevilo několik velmi zajímavých osobností. Jeden z absolventů Viktor Fried, který emigroval do Velké Británie a sloužil u 311 bombardovací perutě. Zajímavými osobnostmi byli i dva profesoři, kteří byli popraveni za heydrichiády. Jeden student zamřel v koncentračním táboře Majdanek. Ukázalo se, že se v tomto gymnázium našlo hned několik velmi zajímavých a pro studenty přitažlivých osudů."

A právě o to šlo, nechat děti nahlédnout do osudů těch, kteří kdysi seděli v jejich lavicích a přiblížit jim tak dějepis a dějiny vůbec. Projekt připravilo několik institucí – kromě zmíněného pedagogického muzea také Památník Terezín, Institut Terezínské iniciativy a Národní institut pro další vzdělávání.