Jak si neplést Litvu s Lotyšskem?
Zaměnit si Litvu s Lotyšskem je celkem snadné. V řadě jazyků se totiž jmenují velmi podobně.
Na severovýchodě Evropy se rozkládají tři pobaltské státy: Litva, Lotyšsko a Estonsko. Všechny tři státy mají podobnou historii. Ale Litva a Lotyšsko jsou státy slovanské a hovoří se zde jazyky slovanskými (litevština se od lotyšštiny oddělila pravděpodobně kolem 7. století), zatímco v Estonsku se mluví jazykem ugrofinským, mezi které patří například i finština.
Všechny tuto státy označujeme jako pobaltské země nebo krátce Pobaltí. To odvozujeme od názvu moře, u kterého se nacházejí, a to moře Baltského. Podívejme se nyní na dva z těchto států více zblízka – na Litvu a na Lotyšsko.
Litva – litevsky Lietuvà – je malý stát, kde žijí přibližně 3 miliony obyvatel. Hlavním městem je Vilnius, dříve v češtině nazývaný Vilno. Lotyšsko – lotyšsky Latvija – je ještě menší než Litva, nežijí zde ani 2 miliony obyvatel. Hlavním městem je Riga. Ale proč jsme si vlastně vybrali tyto dvě země? Většina z nás asi zná jejich anglické názvy: Litva se anglicky řekne Lithuania, Lotyšsko podobně jako v lotyšštině Latvia. A zde může nastat komplikace v mezinárodním kontextu! Kratší český název je ekvivalentem delšího anglického názvu a naopak. Představte si situaci: Čech jede na dovolenou, stojí na letišti, ale podle tabule s odlety může jet jen do „Lithuania“ nebo „Latvia“. A pokud neví, jak se tyto země nazývají v jiných jazycích, možná tam bude stát dodnes. Nicméně v podobné situaci se naopak může ocitnout cizinec, který přijede do České republiky.
Litevský název pro označení Litvy byl poprvé zmíněn v kronice z roku 1009. Název Lietuvà se vykládá jako přejetí názvu řeky Lietà. Název této řeky zase souvisí se slovem líeti, tedy ,lít‘ nebo ,proudit‘. V některých případech se ale zmiňuje též souvislost s litevským lytus nebo ,tok‘, popřípadě s latinským litus, což označuje břeh či pobřeží. Latinský původ je však velmi málo pravděpodobný.
Lotyšské jméno pro označení Lotyšska vzniklo z pojmenování říčky Late, která protékala poblíž litevsko-lotyšské hranice. Toto jméno se spojuje se staroněmeckým lëtto, tedy ,hlinitá půda‘ a staroirským lathach neboli ,jíl‘ nebo ,hlína‘. Český název Lotyšsko pochází z českého Lotyš, které bylo vytvořeno podle množného čísla slova Latvietis – Latvieši, které označuje obyvatele Latvije.
A nyní se pojďme podívat, jak se názvy těchto dvou zemí chovají v Evropě. Začneme označením pro Litvu. Ve slovenštině se používá stejného označení jako v češtině – Litva, v polštině jako dalším západoslovanském jazyce se používá Litwa, psáno však s „w“ namísto „v“. Co se týče východoslovanských jazyků, v ruštině, ukrajinštině nebo běloruštině používají stejný název jako v češtině – Litva. Podobně jako v některých jihoslovanských jazycích: v bulharštině, chorvatštině a slovinštině. V makedonštině, bosenštině nebo v srbštině ji však nazývají Litvanija.
A ještě malý exkurz do neslovanských, germánských jazyků – v angličtině uslyšíte Lithuania, v němčině, ale i ve švédštině nebo norštině Litauen. V románských jazycích narazíte v italštině a španělštině nebo rumunštině na Lituania, ve francouzštině na velmi podobné Lituanie( litvaný), v portugalštině na Lituânia.
Ale co Lotyšsko? Nyní se zaměříme na malé jazykové srovnání. Slovenština znovu používá stejné označení jako čeština, v polštině však najdete Łotwa (v polštině tedy Litvu a Lotyšsko označují jako Litwu a Łotwu!). Ruština, ukrajinština nebo běloruština tuto zemi označují jako Latvija. V jihoslovanských jazycích používají stejnou podobu v bulharštině, makedonštině, chorvatštině, bosenštině a slovinštině – Latvija. Pouze srbština používá pojmenování Letonija.
V germánských jazycích uslyšíte v angličtině již zmíněné Latvia podobně jako v norštině, avšak v němčině a ve švédštině půjde o označení Lettland. A v neposlední řadě jazyky románské, kde se používají velmi podobná pojmenování. V italštině a rumunštině se země nazývá Lettonia (letónija), ve španělštině Letonia, ve francouzštině Lettonie a v portugalštině Letônia.
A když už jsme všemi jazyky úplně popletení jako po babylonském zmatení jazyků, nesmíme ještě zapomenout na názvy, které používají v posledním pobaltském státu – v sousedním Estonsku. V ugrofinských jazycích je situace zajímavější, Estonsko nazývá Litvu Leedu a Lotyšsko Läti, Finsko zase podobně germánským jazykům: Liettua pro Litvu a Latvia pro Lotyšsko.
Tyto dva státy jsme nechali procestovat Evropou. Všechny názvy jsou si velmi podobné, v některých případech to může být velkou výhodou, někdy ale také nevýhodou, protože je velmi jednoduché je navzájem zaměnit. V případě Litvy a Lotyšska se to může stát velmi snadno. A tak si vždy uvědomte, v jakém jazyce momentálně vedete konverzaci, abyste se do názvů nezamotali zdroj:
LUTTERER, Ivan – KROPÁČEK, Luboš – HUŇÁČEK, Václav: Původ zeměpisných jmen, Mladá fronta, Praha: 1976.
Podcast Radio Prague International Čeština na vlnách vzniká ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Autorkou dnešního dílu byla Tereza Krymláková. U mikrofonu byli Hanka Shánělová a Jan Herget.
Související
-
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
o pořadu
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
