Jak spolu souvisí 1. máj, Mácha a Petřín?
Když se řekne 1. máj, většině lidí se vybaví vrch Petřín a socha básníka Karla Hynka Máchy, autora známé básně Máj. Jakou má ale vrch Petřín spojitost s 1. májem a proč je zrovna tady básníkova socha, to jsou otázky na které se pokusí najít odpovědi Zdeňka Kuchyňová.
"První demonstrace u nás na svátek práce byla v roce 1890 na Střeleckém ostrově. Odtud je to kousíček na Petřín, což souvisí už s názvem ulice Vítězná a jakousi slavobránou, kterou měla ta ulice končit na Petříně,"
říká Jiřina Chrastilová. K dalším zajímavostem tohoto místa pak patří studánka Petřínka napájená pramenem s léčivými a afrodisiakálními účinkyči petřínské bludiště s křivými zrcadly. Ale hlavně tu v květnu kvetou třešně a podle tradice se mají v tento den lidé políbit pod rozkvetlým stromem. Na Petříně je i řada soch. Už na konci 19. století tu byla umístěna socha významného mecenáše Vojty Náprska a hned druhá pak socha autora slavného Máje Karla Hynka Máchy.
"Stal se symbolem nové české literatury a samozřejmě je kolem něj celá řada různých mýtů už jenom proto, že zemřel strašně mlád, zemřel v 26 letech, to samo o sobě vždycky vyvolává řadu takových vyprávění. Mácha je svým způsobem spjat s touto oblastí, protože se v bývalém Újezdě narodil. Ten dům sice už neexistuje, ale na jeho následovníku je pamětní deska. Ale většinu svého života pak strávil na druhém vltavském břehu. Rodina byla velmi chudá a tak se velice často stěhovali. Pak je další pamětní deska na dnešním Karlově náměstí, kde ten dům už zase neexistuje, ale kde měli Máchovi rodiče krupařství a kde v takovém tmavém pokojíku, který popisuje Karel Sabina, vznikl Máj."
Mácha se velmi zajímal o historii, navštěvoval hrady a zříceniny a proto by mu podle Jiřiny Chrastilové slušel i pomník na Vyšehradě, který pro něj byl symbolem národní minulosti. Navíc jsou dochovány doklady, že Mácha na Vyšehrad velice často chodil. Jaká je však symbolika mezi Máchou a Petřínem?
"Řekla bych, že začátek je právě u Myslbekovy sochy, která se stala jakýmsi symbolem mládí a zamilovaných, což ostatně k Máchovi patří, i když bychom možná trochu pochybovali o jeho romantických láskách zejména pod dojmem jeho nedávno vydaných silně erotických zápisků v jeho denících. Ostatně i nemanželské dítě, které se mu narodilo měsíc před jeho smrtí je toho dokladem. Takže to romantické pojetí Máchy a Petřína a romantických lásek je opravdu spíše vyvoláno mistrovským ztvárněním pomníku."
Zajímavé je, že Máchova skutečná podoba není známá. Podle rozmanitých svědectví měl prostředně vysokou postavu, vousy, snědou pleť, jiskrné tmavé oči, a černé vlasy. Jeho pozdější zasmušilé, skoro mefistofelské vzezření prý bylo ještě zdůrazněno výstředním oblečením - dlouhým šedivým pláštěm s červenou podšívkou, oblíbenou červenou čepicí, vysokými jezdeckými botami s ostruhami. Tím způsoboval básník rozruch. K Máchovi postupně na Petřín přibyly další pomníky slavných mistrů. Najdeme tu Jana Nerudu, který také souvisí s Malou Stranou, pomník Ferdinanda Lauba, Vítězslava Nováka, Jaroslava Vrchlického. Postupem času tu vznikla jakási galerie významných umělců 19. a 20. století. Ale o prvním máji se chodí právě ke Karlu Hynku Máchovi. Kdy vlastně tradice vznikla?
"Tradice vznikla za minulého režimu, protože to byla jedna z takových akcí, která byla teoreticky nenapadnutelná, kde se tím pádem oficiálně mladí lidé mohli shromažďovat. Rozhodně se ta tradice udržuje, ačkoliv nikdo netuší, jak vznikla, proč vznikla a jaké to má souvislosti."
