V centru Prahy je na 290 pamětních desek a bust

Pražské domy zdobí řada pamětních desek a bust. Mnozí je přehlíží a neznají osudy těch, které připomínají. To by měla napravit kniha, na jejímž vydání se chce podílet pražský magistrát. V pražských ulicích dnes budeme cestovat se Zdeňkou Kuchyňovou.

V centru Prahy je na 290 pamětních desek a bust

Žádná kniha, která by zachycovala pražské pamětní desky a busty nebyla dosud nevyšla. S myšlenkou na vydání takové publikace přišel fotograf Zdeněk Merta, který už řadu pamětních desek a bust zdokumentoval. Pochází z Hradce Králové, města, který je známé svojí architekturou. Jsou tu stavby Gočára či Kotěry. A když přišel do Prahy, začal fotografovat jednotlivé čtvrti a zaujaly ho právě busty a pamětní desky. K tomuto koníčku ho však přivedly i diskuse s přáteli.

"V Domě pánů z Kunštátu byla taková zahrádka, vinárna a tam se scházeli lidi z okruhu žurnalistiky, Akademie věd, a my jsme si dávali kontrolní otázky, kde je ta která busta, kam se dá zařadit a jak je postavena. Takže jsme se sázeli například o to, kde má bustu Karel Hynek Mácha, jestli má jednu nebo jich má víc a takhle mě to začalo zajímat."

Vyhrával jste?

"Ne nevyhrával, protože jsem jich znal jenom pár, ale tito pánové mě k tomu navedli, že jsem si řekl, je dobré to zdokumentovat a celé to dát dohromady."

Proto začal pátrat, jestli tento nápad neměl ještě někdo před ním. Jak Zdeněk Merta zjistil, okrajově tuto problematiku zpracoval pouze jeden z památkářů v roce 1971. Od té doby se však pamětní desky a busty výrazně změnily a stále přibývají nové, i když už kniha bude hotová. Bude to vlastně průvodce. Objeví se v něm zhruba 290 bust a pamětních desek v památkové zóně Prahy. Jsou na nich sochaři, malíři, spisovatelé, politici či podnikatelé - všichni, kteří ve své době něco znamenali a pamětní desky tak připomínají jejich osobnost. Málokdo dnes však ví, co zajímavého v životě udělali, proč je jejich pamětní deska právě na tomto domě, popřípadě, kde ho hledat. To vše by měla kniha ukázat. Takže, co tam čtenář najde?

Karel Hynek Mácha

"Fotografii detailu busty, jak je postavená v těch domech, protože spousta lidí, když chodí se sklopenýma hlavama, tak si neuvědomuje, že třeba ve druhém ve třetím patře, je busta. To je třeba v Karlově ulici. Je tam busta Jaroslava Ježka, která je mezi druhým a třetím patrem a nikdo se nepodívá nahoru. K tomu budou průvodní texty, které dělá Vladimír Bidlas a zároveň tam bude mapa jak se tam člověk dostane a bude tam šipka, kam se má podívat."

Odkdy se busty a reliéfy na domech vyskytují?

"Reliéfy se začaly dělat dřív, mělo to spíše spojení s domovními znameními za gotiky, ale busty samy o sobě a ty pamětní desky se začaly dělat až v době obrození. Dokonce se to začalo dělat za Rakouska-Uherska a potom to pokračovalo za první republiky. Já mám pocit, že ti naši předci chtěli vzdát hold někomu, kdo něco umí, proto vznikaly busty."

Jak potvrzuje historik Zdeněk Dragoun, který se na knize také podílí, pamětní desky zaznamenávají většinou události, které jsou době umístnění desky vzdálené maximálně jedno či dvě století. Za jedny z prvních lze prý považovat reliéfy se scénami ze života Jana Nepomuckého pod jeho sochou na Karlově mostě z roku 1683. Zakázky na busty dostávali význační sochaři a proto jsou mnohé z těchto památek uměleckým dílem. Jak uvedl Zdeněk Merta, na své bustě pracoval i významný sochař Josef Václav Myslbek, autor pomníku Sv. Vaclava na pražském Václavském náměstí.

Jan Nepomucký

"Není to moc doložené, ale sochař Myslbek si dělal svoji bustu na nátlak radnice. Je u divadla Na zábradlí a na tom podstavci vymodeloval celou svoji rodinu. A když to odevzal a bylo to odhalené, tak v té době starosta, který mu to zadal, prohlásil, že už nikdy busty zadávat nebude, protože i tak velký sochař byl tak ješitný, že si vymodeloval celou svoji rodinu."

Busty a desky jsou také svědky času a změn stylu. Můžeme tu pozorovat art deco, realismus, vývoj typografie písma a podobně. Jsou vlastně takovou pamětí. Proto se i kniha zřejmě bude jmenovat Paměť Prahy, i když jak říká Zdeněk Merta, spíše by to měla být paměť celého národa, protože lidé, kteří mají v Praze busty, se do hlavního města sjeli ze všech koutů země.

Některé desky, které dokumentovaly události však v Praze již nejsou. Majitelé domů je nechali odstranit.

"Překvapila mě jedna věc, že u Petrského náměstí byla pamětní deska, že tam bydlel V.I. Lenin a že ten majitel, když to převzal v restituci, to zrušil. A třeba kdysi jsem jel přes Smíchov a teď jsem tam viděl pamětní desku Fučíka. Vrátil jsem se tam a nemůžu ji najít. V Paříži všechno zůstává, ať tam byl kdokoliv, ale tady se vždycky musí něco zrušit."

Pražský magistrát chce celou knihu převést i na webové stránky. Jak uvedl Karel Štochl z Památkového odboru magistrátu, i on si teď začal více všímat domů.

"Já jsem velice bedlivě začal, jsa deformován svou prací, zvedat hlavu a pečlivě monitorovat všechny pamětní desky a určitě jsme jich pár našli ještě dalších, o kterých sám autor nevěděl. Mě spíš zaujaly pamětní desky, které jsou na místech, která nejsou příliš známá, jsou takové zapadlé a jsou to třeba detaily nebo portréty známých osobností. Je to v podstatě jenom zmínka o tom, že v tom či onom domě se na nějakou krátkou dobu pohybovali."

S knihou tak budou moci návštěvníci Prahy objevovat i místa, která dosud míjeli bez povšimnutí. Stačí zvednout hlavu a pátrat po fasádách domů.