Jaká je nová vláda?

Jan Fischer (vpravo) a členové nové vlády, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česká republika má od pátku novou vládu. Prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval úřednický kabinet premiéra Jana Fischera, který vystřídal v čele země dosavadní koaliční vládu Mirka Topolánka, jíž koncem března vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru. Fischerův kabinet by měl dovést zemi k předčasným volbám, které by se podle dohody ODS, ČSSD a Strany zelených měly konat v říjnu. Jak ta vláda vznikala, jaká bude a jaké jsou její hlavní cíle?

Jan Fischer  (vpravo) a členové nové vlády,  foto: ČTK
Na vytvoření dočasné vlády odborníků se dohodly už zmíněné parlamentní strany, přičemž lidovci se odmítli na její tvorbě podílet a komunisté byli z jednání vyloučeni. Lídři ODS, ČSSD a zelených se také dohodli na osobě dočasného premiéra Jana Fischera, jemuž předložili návrhy kandidátů na jednotlivé ministry s tím, že právě on měl mít možnost se rozhodnout pro konkrétní osoby. Skutečnost ale byla trochu jiná. Jan Fischer se rozhodl na tři ministerské posty navrhnout vlastní kandidáty, což mu vzápětí u lídrů zmíněných tří stran neprošlo. Výsledkem byl podle slov Jana Fischera kompromis. Lze ale nazvat kompromisem skutečnost, že ani jeden z jeho kandidátů neprošel? Premiér Fischer pro Český rozhlas zdůvodnil, proč ustoupil:

"Protože na dvou resortech ze tří má lidi, u nichž je přesvědčen, že to vedlo ke zvýšení kvality. A to je cílová funkce. není podstatné, že neprošly Fischerovy kandidatury, ale že je ministrem průmyslu a obchodu člověk, se kterým absolutně nemám problém, s panem Tošovským, to bych chtěl zdůraznit. A pokud jde o nominaci Eduarda Janoty na ministra financí, tak je mimo jakoukoliv pochybnost, že jsem s ním nesmírně spokojen. Tak že v pořádku, jsem realista. Já nesestavuji ani fotbalovou jedenáctku, ani management soukromé firmy, natož pak vlastní."

Jan Fischer  (vlevo) a Václav Klaus,  foto: ČTK
Kdo tedy v Česku nyní vládne? Kdo tahá za nitky?

"Já se necítím na provázkách, já se cítím jako člověk, který přijal nějakou nabídku, přijal ji jako službu, přijal ji jako výsledek nějaké politické dohody s tím, že vláda bude mít takový mandát, jaký má. To je mandát, který nevznikl z volebního výsledku. Politici reagovali na politickou krizi, do které se země dostala tím, že samozřejmě čistě ústavním, regulérním způsobem byla vyslovena nedůvěra Topolánkově vládě a politici zareagovali tímto řešením. Mimochodem po těch dvaceti letech historicky zcela prvním. není to úřednická vláda první republiky, která mohla vládnout bez důvěry. Ústava tehdy ten pojem znala. Ani to není Tošovského vláda, to není dobrá analogie, protože tam seděli politici. Já jsem hluboce přesvědčen, že exekutiva se bude provádět ve Strakově akademii, bude ji provádět tato vláda, má ústavní zodpovědnost vůči parlamentu, to bych chtěl podtrhnout. Česká Ústava nezná pojem úřednická, překlenovací, letní, zimní, noční, denní vláda, nic takového. Bude vládnou tak, že nebude předkládat zákony, které mají výsostně politickou povahu. S výjimkou jednoho, a to je zákon o státním rozpočtu, ale te udělá podle nejlepšího svědomí a vědomí. abych tak řekl, v podstatě takovým technicko-ekonomickým, bilančním způsobem. Na to je ministerstvo financí už připraveno. Předloží ho do 30. 9. sněmovně tak, aby po volbách, které potom proběhnou, už o něm mohla rozhodnout politicky komponovaná reprezentace. Koneckonců rozpočet je výsostně politický dokument,"říká premiér Fischer.

Nemusíme se tedy obávat, že ministři Fischerova kabinetu budou muset s každým důležitým rozhodnutím obíhat sekretariáty politických stran, které stály u zrodu této vlády? Politolog Lukáš Jelínek to tak černě nevidí. Jak řekl v České televizi, mohou nastat situace, kdy to dokonce bude nutné:

Mirek Topolánek  (vlevo) a Jan Fischer,  foto: ČTK
"Předně žijeme v parlamentní demokracii, takže pokud by měli ministři někam běhat, tak především do Poslanecké sněmovny před sněmovní výbory, a to by bylo naprosto standardní. Záleží na jednotlivých členech vlády. Najdete tam lidi, kteří jsou blízko politickým stranám, jako třeba pan Barták nebo pan Pecina, a na druhé straně tam máte skutečně nestranické náměstky, u kterých se očekává vysoká profesionalita. Ale chci upozornit také na to, že mohou přijít okamžiky, kdy ta vláda bude řešit něco, co se netýká vlastně klasické politické agendy - ekonomická krize, prasečí chřipka, extremismus a spousta dalších podobných problémů."

A co si o tom myslí zástupci dvou nejsilnějších parlamentních stran - předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Petr Tluchoř a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek?

"Není to vláda ODS, nebudu tady vytahovat jednotlivá jména za sebou. Pro nás je to pouhá součást dohody o předčasných volbách,"říká Petr Tluchoř, a Jiří Paroubek dodává: "Já věřím, že ta vláda může být dělným týmem a může řešit i problémy, o nichž si myslíme, že by měla řešit."

Foto: ČTK
Fischerův kabinet tvoří mimo premiéra 16 ministrů a má tak proti Topolánkovu o jednoho člena méně. Nová vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Tu se jí ale zřejmě podaří bez problémů získat, protože strany, které se podílely na jejím vzniku, mají ve dvousetčlenné dolní komoře parlamentu dohromady 153 mandátů. Lidovci a komunisté se o podpoře kabinetu chtějí rozhodnout až podle jeho programového prohlášení. To chce mít premiér Fischer připraveno v krátké době:

"V kapse ho nemám, mám toho hodně v hlavě, ale samozřejmě se chci s ministry poradit. Vláda rozhoduje ve sboru, čili to nebude programové prohlášení premiéra Jana Fischera, ale vlády. Programové prohlášení nebude dlouhé. Není pro to prostě důvod právě z ohledem na to, že to není programové prohlášení vystavěné na volebních programech a na standardním politickém mandátu. Z toho důvodu se nedomnívám, že je potřeba konzumovat celých 30 dnů pro to, aby moje vláda požádala parlament o důvěru. Přesný termín vám ještě neřeknu."

Hlavním cílem Fischerova kabinetu je dovést do konce české předsednictví Evropské unie, v jejímž čele Česká republika bude stát až do konce června. Vláda také musí připravit rozpočet na rok 2010. Premiér Jan Fischer i jeho ministr financí Eduard Janota se nechali slyšet, že se budou snažit udržet jeho deficit pod 150 miliardami korun.