Jaká kniha byla letos nejkrásnější?

Na tom, že jsou některé knihy krásné, se ještě dokážou lidé shodnout, ale poměřit krásu a sestavit žebříček krásných knih je už snaha velmi subjektivní. Přesto stojí za to upozorňovat tímto způsobem na knihy, které vynikají knihařským a polygrafickým provedením, shodují se organizátoři soutěže Nejkrásnější české knihy 2010. Podobná klání se pořádají i v zahraničí. Mezi českými knihami vydanými v loňském roce bodoval Katalog k výstavě Karel Škréta: Doba a dílo, monografie designérky Libuše Niklové a básnická sbírka Perverše knižního grafika a příležitostného básníka Martina Peciny. Ocenění byla předána ve čtvrtek.

Sial, Rostislav Švácha

Krásné knihy začaly soutěžit už v roce 1928, pravidelně pak od roku 1965. Soutěž má tedy v Čechách dlouhou tradici. Předsedou letošní poroty byl Václav Jirásek, který říká:

"Oproti loňskému roku přibylo knížek nejen co do množství, ale i kvality. V některých kategoriích se o tu správnou, nejkrásnější knihu dokonce sváděly určité boje. Je to dáno také tím, že v některých kategoriích, konkrétně v kategoriích katalogů a knih o výtvarném umění, bylo velké množství knih, které měly potenciál dostat se mezi ty tři nejlepší, což opravdu svědčí o tom, že kvalita stoupá."

Soutěž má šest kategorií a uděluje i řadu dalších cen. V první kategorii, nazvané Vědecká a odborná literatura, zvítězila kniha SIAL Rostislava Šváchy, kterou graficky upravil Robert Novák:

"Je to něco mezi monografií, katalogem k výstavě a vědeckou publikací - první kniha, která tu etapu Sdružení architektů a inženýrů Liberec (SIAL) komplexně dokumentuje."

Perverše, Martin Pecina

V kategorii krásné literatury udělil první cenu ministr kultury Jiří Besser básnické sbírce Martina Peciny Perverše. Druhé místo získala kniha Všecko napsané Jana Antonína Pitínského z nakladatelství Větrné mlýny a třetí místo Povídky Jana Balabána z Hostu. V kategorii literatury pro děti a mládež se umístila kniha z Baobabu autorky Terezy Říčanové Noemova archa. Dále Babočky Milady Rezkové z Labyrintu a Písničky bez muziky Emanuela Frynty z Arga.

Tradičně velký důraz na grafické zpracování je u knih o výtvarném umění a u katalogů výstav. Porota ocenila knihu o designérském díle Libuše Niklové a katalog k výstavě Karel Škréta: Doba a dílo. Ten zpracoval Pavel Zelenka:

Karel Škréta: Doba a dílo

"Ta práce byla snadná z toho důvodu, že základní materiál - Škrétovy obrazy - je prostě fantastický. Nesnadné to bylo proto, že jsme to Škrétovi nechtěli pokazit, a v rozsahu, který je obrovský. Tady tak velký katalog Škréty ještě nevyšel. Naposledy byla škrétovská výstava snad před čtyřiceti lety, ale k tomu vyšla naprosto skromná publikace."

To, že vzniká mimořádné dílo, tedy autoři věděli od začátku?

"Já myslím, že každá knížka je svým způsobem mimořádná, protože málokterou vydáte opakovaně během jedné generace, takže já kdykoli upravuju knihu, mám pocit, že ji dělám skoro navěky, a říkám si: jednou ji moje děti nebo moji vnuci vyndají z knihovny a neměli by se za mě stydět. Měli by mít ty knížky stejně rádi, jako já mám zase rád ty staré ze dvacátých, třicátých, šedesátých let. Je to stopa, kterou naše generace zanechává v kultuře, takže každá knížka je významná."

Monografie Libuše Niklové

Ředitel Památníku národního písemnictví Zdeněk Freisleben řekl, že nejkrásnější české knihy se pak mohou zúčastnit obdobných soutěží v zahraničí.

"Soutěže tohoto typu se konají v Německu, ve Švýcarsku, Skandinávii. Ty výstupy jsou podobné a struktura kategorií je v podstatě stejná. Knihy přihlašuje ministerstvo kultury, protože se s touto kolekcí zúčastňuje veletrhů, kde se knihy přihlašují do mezinárodních soutěží."

Na tiskové konferenci Freisleben naznačil, že soutěž o nejkrásnější českou knihu možná stojí před určitými změnami.

Noemova archa Terezy Říčanové

"Ony ty změny vlastně probíhají už delší dobu. My usilujeme o to, aby soutěž byla co se týče jejího spektra přehlednější, jednodušší. Pochopitelně bychom také byli rádi, aby měla větší váhu u veřejnosti, v celém společenském kontextu."

Ve stejný den byly na jiném vyhlašování oceňovány dětské knihy. Žádná z nich se však neobjevila v nominacích na Nejkrásnější knihu roku, a naopak kniha Terezy Říčanové Noemova archa se nevešla ani do jedné z "dětských" kategorií. Jako by to byly dva neprostupné světy.

"Možná zde nejsou tituly, které patří do té běžnější produkce, to je pravda. Na druhé straně tu máme řadu nakladatelství, jako je Baobab, Meandr, která dbají na to, aby dětská kniha byla nejen produkt na čtení, ale aby měla i hezkou vizuální podobu. Takže já myslím, že se ty světy začínají propojovat, a věřím, že tomu tak bude stále častěji."