Jakou podobu bude mít nová česká vláda?

Jakou podobu bude mít nová česká vláda? Podaří se ji sestavit bez zjevné podpory komunistů? To jsou otázky pro dnešního hosta pravidelné rubriky Česko v komentáři, publicistu Petra Hartmana, jehož do studia Radia Praha pozval Josef Kubeczka.

Jakou podobu bude mít nová česká vláda?

Vladimír Špidla a Stanislav Gross, foto: ČTK

Vladimír Špidla minulou sobotu rezignoval na post šéfa sociální demokracie a předsedy vlády pro malou podporu své strany. V čele sociální demokracie ho vystřídal Stanislav Gross, který zřejmě bude pověřen sestavením vlády nové. Jakou podobu by podle Tvého názoru mohla mít?

"V tuto chvíli to podle mého názoru neví úplně přesně ani Stanislav Gross, ale z různých náznaků, které se ke mně dostaly, by se dalo soudit, že to bude vláda, která se bude opírat o stávající vládní koalici. Její podoba může samozřejmě být různorodá. Může to být menšinová vláda sociální demokracie, může to být menšinová vláda sociální demokracie a KDU-ČSL a patrně to může také být opět menšinová vláda složená ze sociální demokracie, KDU-ČSL a části unionistů, protože uvnitř této strany nastal pohyb. Jejich poslanecký klub se rozpadá, takže je iluzorní počítat s tím, že by vládní koalice opět dala dohromady 101 hlasů v tomto staronovém složení."

Prezident Václav Klaus už minulou neděli prohlásil, že k jednáním o sestavení nové vlády pozve předsedy sociálních demokratů, lidovců a občanských demokratů. Tyto strany označil za relevantní partnery pro taková jednání, z nichž zcela vyloučil unionisty, kteří mají v průzkumech veřejného mínění minimální podporu. Podle výsledků posledních voleb do Poslanecké sněmovny ale jsou parlamentní stranou a součástí dosavadní vládní koalice. Je tento prezidentův postup správný?

Václav Klaus, foto: ČTK

"Ústavě rozhodně neodporuje, protože v ní není předepsáno, koho má prezident republiky pověřit sestavením vlády. Je zde určitý úzus, že to bývá představitel nejsilnější politické strany, ale pokud si vzpomeneme na situaci po pádu Klausovy vlády, tak tehdy Václav Havel také nepověřil zahájením jednání o sestavení vlády někoho z řad ODS, ale obrátil se na Josefa Luxe. Ten pak dovedl zemi k vytvoření úřednické vlády, která byla uzavřena přísně na dobu přechodnou, do doby, než budou vypsány předčasné volby. Z tohoto úhlu pohledu je celkem lhostejné, koho si Václav Klaus pozve k jednáním. Je zajímavé to, že tím, že k jednáním nejsou přizváni komunisté, hlava státu vysílá signál, že by nebylo slušné, aby komunisté jakýmkoli způsobem podporovali budoucí vládu. A to, že tam nezve unionisty, to má možná kořeny v tom, že unionisté byli považováni představiteli ODS za zrádce a Václav Klaus je bývalý, dodnes čestný předseda ODS. Je možné, že při každé vhodné příležitosti jim dá najevo, že to byla zrada, že tak činit neměli, nyní si je vychutnává právě tímto způsobem a dává jim jasně najevo, že je považuje za nicotnou stranu."

Všechny demokratické parlamentní strany deklarují snahu zabránit posilování vlivu komunistů v Česku. Lze toho za současného rozložení sil v parlamentní praxi docílit?

ODS, foto: ČTK

"Samozřejmě toho lze docílit a těch způsobů je několik. Jednak je to vytvoření nějaké menšinové vlády, která by se opírala o účelovou podporu parlamentu při jednotlivých hlasováních, ať už by to bylo o důvěře vládě nebo o státním rozpočtu a podobně. V těchto fázích lze různě taktizovat. Třeba tím, že by se někteří poslanci nezúčastňovali hlasování o důvěře vládě, a pak by nebylo potřeba získat 101 hlas, ale mohla by jich být výrazně méně. Z tohoto úhlu pohledu tedy nemusí zvát komunisty do hry. Samozřejmě mají politici různá pokušení. Jedno pokušení je vytvořit nějakou velkou koalici nebo případně sestavit úřednickou vládu, která by provedla různé nepopulární kroky a politici by se od ní mohli svým způsobem distancovat. V tomto případě by samozřejmě nebezpečí komunistů hrozilo, a to ne z toho, že by byli vtažení do hry. Oni by se naopak podle mého názoru distancovali a těžili by z toho, že oni jediní s tím nemají nic společného, čímž by rostly jejich naděje na volební úspěch. Samozřejmě není pravděpodobné, že by získali více než padesát procent. Pak by ovšem museli s někým tvořit koalici, ale jejich koaliční potenciál je prakticky nulový. Asi by tedy nehrozilo, že by přišli přímo do vlády. Pochopitelně nelze vyloučit ani variantu, že Stanislav Gross bude sestavovat nějakou menšinovou vládu a bude potřebovat, aby při hlasování o důvěře chyběli někteří poslanci. Pokud se mu nepodaří, aby to byli poslanci z řad ODS, může se dohodnout s některými komunisty, ale to se rozhodně nedá vykládat tak, že by celá komunistická strana tu vládu podporovala. Stanislav Gross patrně ani nebude komunistům slibovat nějaké rozsáhlé ústupky za to, že třeba dva, tři, čtyři komunisté nebudou při hlasování."

Současná situace v Poslanecké sněmovně nedává příliš možností na sestavení většinové vlády. Nenazrál proto čas pro předčasné parlamentní volby?

"Soudím, že všichni politici, kteří do toho mají co mluvit, si myslí, že ten čas nenazrál, že nejsou na ty volby připraveni a že se to paradoxně nehodí ani Občanské demokratické straně, byť ta se nyní může opírat o zhruba čtyřicetiprocentní podporu. Ve volbách to ale bývá jinak. Podle mého názoru by těch hlasů bylo kolem třiceti procent a navíc by se ODS dostala do situace, že by přebírala moc v zemi, která na tom ekonomicky není nejlépe. Potýká se s deficity veřejných financí, stojí před úkolem provádět jejich reformu, důchodovou reformu atd. Ani pro ODS by tedy nebylo výhodné, aby byly předčasné volby. Naopak. Pro ODS by bylo nejlepší, kdyby zde byla nějaká vláda, se kterou by neměla nic společného, tím pádem by ta vláda mohla udělat ony nepopulární kroky a ODS se od toho distancovat. Sociální demokraté jsou momentálně v hlubokém útlumu, takže ti si předčasné volby rozhodně nepřejí. Pro unionisty by to znamenalo definitivní politickou smrt a lidovci také nemají příliš důvodů pro předčasné volby. Možná jenom komunisté, ale ti na to nemají sílu. Navíc, když se k tomu přidá to, že Senát se netváří příliš nadšeně, že by měl souhlasit s účelovou změnou Ústavy, která by zkrátila volební období současné Poslanecké sněmovny, tak si myslím, že předčasné volby jen tak nebudou."

U mikrofonu Radia Praha byl publicista Petr Hartman.