Jan Švejnar míří do krajů
Prezidentský kandidát Jan Švejnar v příštích týdnech navštíví některá česká a moravská města. Zamíří do Zlína, Kroměříže, Českých Budějovic, Brna, Hradce Králové, Plzně a do Ostravy. Návštěvy jsou součástí jeho kampaně před volbou prezidenta, přestože ho nebudou volit občané přímo, ale poslanci a senátoři. Co ho k tomu vedlo a jaké hodnoty hodlá po případném obsazení prezidentského křesla prosazovat, zjišťoval Vilém Faltýnek.
"To je samozřejmě jedno z mých zásadních a klíčových témat, nacházet koncenzus, přispívat k tomu, aby naše politická scéna byla trochu méně rozhádaná."
Podle něj je jednota nezbytná pro to, aby republika v budoucí zostřené konkurenci uspěla ve světě.
Do první prezidentské volby zbývá přesně měsíc a Švejnar se rozhodl získat hlasy i v regionech. V metropolích některých krajů se hodlá scházet a diskutovat nejen s poslanci a senátory, kteří z těchto míst pocházejí, ale také s veřejností.
"Budu se scházet i s občany, protože myslím, že je důležité, aby kandidát na prezidenta hovořil s občany, zjistil, jak smýšlejí, jaké jsou jejich názory, tudíž se obohatil, a aby též s nimi sdílel své názory a postoje."
Švejnara oficiálně nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že pro současného prezidenta budou zřejmě hlasovat i někteří zákonodárci z dalších stran, je ale za favorita považován kandidát občanských demokratů Václav Klaus. Někteří sociální demokraté a komunisté vidí určitý problém ve Švejnarově dvojím občanství. Sociálnědemokratický předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček ve vysílání Českého rozhlasu uvedl:
"Já si myslím, že pan Švejnar je i občanem České republiky a já si myslím, že to není až tak na škodu, aby měl dvě občanství, i když já bych se klonil k tomu, aby se toho amerického občanství po zvolení vzdal."
Švejnar se k této možnosti zatím staví neutrálně:
"Toto nyní právě zvažuji, zjišťuji, jaká je situace. Jak víte, máme a měli jsme ministry zahraničí kteří mají jiná občanství, ministra kultury, Irsko mělo prezidenta, který byl americký občan. Chápu situaci z obou stran a právě si zjišťuji potřebné informace."
Volba prezidenta republiky se řídí jasnými pravidly. Skládá se nejvýše ze tří kol, tolikrát tedy v případě tajného hlasování mohou poslanci spolu se senátory vhodit hlasovací lístky se jmény kandidátů do volební urny. Když ani tři kola ke zvolení hlavy státu nestačí, volba končí a parlament uspořádá novou volbu, do které je třeba znovu nominovat kandidáty - mohou to být ti samí, ale také úplně jiní lidé. Pokud parlamentu nebudou stačit ke zvolení prezidenta tři volební kola, objeví se pak kromě Václava Klause a Jana Švejnara asi i další možní kandidáti na nejvyšší ústavní funkci. Nová jména by v případě neúspěchu volby chtěli do debaty navrhnout komunisté.
