Jan Zrzavý se vrací do Ostravy

«Божественная игра» (Фото: Галерея Острава)
0:00
/
0:00

Jan Zrzavý patří k nejvýznamnějším českým výtvarným umělcům 20. století. Je známý jeho vztah k Bretagni a Francii, ale neví se tolik o jeho vazbě na Ostravsko. Za několik dní bude mít v ostravském Domě umění vernisáž rozsáhlá výstava, která připomene také tuto kapitolu jeho tvorby. Podrobnosti uslyšíte v následující rubrice.

Výstava Božská hra zanedlouho v Ostravě připomene tvorbu Jana Zrzavého a naváže tak na podobnou výstavu, která se uskutečnila ve stejném výstavním prostoru přesně před 80 lety. Tehdejší výstava byla pojata jako obsáhlá retrospektiva jeho dosavadního malířského a kresebného díla. Zrzavému bylo 42 let, byl to již respektovaný umělec. Osobně se vernisáže zúčastnil a navázal zde styky, které určily jeho budoucí vztah k Ostravě.

"Už ta výstava v roce 1932, na kterou my dnes odkazujeme, vzbudila velký zájem. Byl seznámen s celou řadou lidí, protože to byla nejenom kulturní, ale i společenská událost, a z toho plynuly i další Zrzavého zakázky pro místní uměnímilovné lidi,"

vysvětluje ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza. Zrzavý tehdy dokonce sfáral do hlubinného dolu a nečekaně objevil nový malířský motiv - černé haldy na předměstí, jež jej podnítily k namalování působivých obrazů.

Haldy, 1950
"Ano, je celá řada obrazů ostravské haldy, kreseb i maleb v nejrůznějších sbírkách. Ta scenérie pro něj byla něčím přitažlivá. bylo to v době, kdy měl v živé paměti normanskou krajinu a nacházel tam celou řadu paralel a vnesl do toho velmi osobitý pohled. V Ostravě byla velmi silná skupina autorů, která byli sociálně ladění, byla to až vyhraněně expresivní, sociální malba. Ale Jan Zrzavý vnesl do té krajiny magičností své tvorby něco nového. A tím udělal velmi mnoho pro Ostravu. A Ostravané to velice ocenili, protože autor se k Ostravě neobrátil zády, neřekl: To je něco, co se mě netýká, co se mi nelíbí a nezajímá mě. Ale snažil se ji vidět. A viděl ji očima Jana Zrzavého,"

dodává Jůza. Po osmdesáti letech se nyní dílo Jana Zrzavého do Ostravy vrací v rozsáhlém, vnitřně rozčleněném přehledu celoživotní tvorby. Autor výstavy Karel Srp v doprovodném textu napsal:

"Rozvrstvení monografické výstavy vyplývá z charakteru Zrzavého práce a sleduje nosné oblasti jeho zájmu, poukazující na základní polarizující se polohy tvorby, utvářející se v průběhu desetiletí. Mezi nejstarším obrazem dnešní výstavy (Stromy, 1907) a závěrečným (Modrá hlava, 1974) uplynulo šedesát sedm let, mezi nimiž proběhly dvě světové války a nejrůznější politické zvraty, zasahující do autorova života."

S Karlem Srpem na výstavě spolupracovala Zuzana Novotná z Národní galerie v Praze. Ta k tématickému rozvržení říká:

Stromy, 1907
"Výstava má několik zásadních témat a uzavírá je téma tváře. Naznačuje, jak se vlastně Zrzavý k těm tématům neustále vracel. Bude tam téma místa, to se týká krajiny, téma příběhy, to se týká biblických příběhů, téma rozkoše či melanscholie... Ta výstava ukáže Zrzavého zase trochu jinak."

Před pěti lety totiž proběhla velká retrospektivní výstava Zrzavého ve Valdštejnské jízdárně v Praze a tu připravila právě Novotná.

Autoři zvolili jako symbol na propagační materiály jednu z nedokončených verzí Zrzavého Kleopatry. Dopropvodný program pro školy se inspiruje snovým a fantazijním charakterem Zrzavého tvorby. Výstava se jmenuje Božská hra. Smysl názvu vysvětluje Zuzana Novotná:

"Zrzavý se vždy snažil ve výsledku ve svých obrazech i kresbách o dosažení krásy. A to je právě ten dotek boží existence, to je ta božská hra."

Připravovaná výstava patří do řady velkých výstavních projektů, která ostravská galerie výtvarných umění připravuje. Zájem veřejnosti ve špičce dosahuje až 3000 návštěvníků denně, což je podle ředitele Jiřího Jůzy na hranici kapacity Domu umění. Mimochodem tato unikátní stavba architektů Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse byla otevřena v roce 1926 a od té doby slouží svému účelu.

"Tyto velké projekty, zmíním Sváry zření, Alfons Mucha, Černá slunce a nyní Jan Zrzavý - Božská hra mají velkou návštěvnost, a to nejenom ostravských návštěvníků. Právě ty poslední projekty Mucha, Černá slunce představovaly opravdu vysoký nárůst toho kulturního turismu. Do Ostravy přijížděly autobusy z Českých Budějovic, z Prahy, z Brna. Na takové výstavy chodí kolem 25 - 30 tisíc návštěvníků a já předpokládám, že ta aura kolem Jana Zrzavého 30 tisíc lidí přitáhne."

Výstava Božská hra vznikla ve spolupráci s Národní galerií v Praze, která zapůjčila 36 olejomaleb a na 200 kresebných děl Jana Zrzavého. Ředitel Národní galerie Vladimír Rössl k tomu říká:

"Je to především v tom, že Národní galetrie má velký sbírkový fond. A protože nemá vždy možnost všechno vždy ukázat, tak se snažíme dát ho k dispozici i regionálním galeriím. Nejenom galerii Hlavního města Prahy, což by mohlo vypadat jako konkurence, ale pro nás je zejména důležité, abychom těmi sbírkami penetrovali do regionů. Nejenom proto, aby byla povědomost o tom, co je to Národní galerie a jaký má sbírkový fond, ale aby byla i větší dostupnost, aby se návštěvníci mohli lépe seznamovat s tím, co Národní galerie jménem státu spravuje."

Výstava Božská hra bude přístupná do 10. března 2013.