Janáček je naše všechno, láká Brno na festival

V Brně jsou k vidění neobvyklé papírové figury. Zobrazují například Charlieho Chaplina, Maryllin Monroe či Adolfa Hitlera, ale místo hlavy mají všechny portrét Leoše Janáčka. Neobvyklá propagační akce se jmenuje Janáček je naše všechno. Jejím autorem je Daniel Dvořák, scénograf a ředitel Národního divadla Brno a cíl je jednoduchý: přilákat pozornost k druhému ročníku mezinárodního hudebního bienále Janáček Brno 2010.

Daniel Dvořák nasadil Janáčkovu hlavu i členům skupiny Beatles či Michaelu Jacksonovi, foto: ČTK

Brno se dlouho snažilo připomenout reprezentativní akcí světového hudebního skladatele Leoše Janáčka, jehož život byl s Brnem významně spojen. Podařilo se to poprvé v roce 2008 založením této bienální přehlídky. Dvouletá periodicita se váže na Janáčkova výročí a odpovídá lépe charakteru festivalu, vysvětlil ředitel akce Daniel Dvořák:

"Festival, ač není úplně monotématický, jeho gros tvoří Janáčkovo dílo, jehož rozsah je daný a kvantitativně limitovaný, přičemž dva roky nejsou tak dlouhá doba, aby festival sešel z očí a sešel i z mysli."

Ačkoli letos organizátoři nabídnou i řadu zajímavostí, jádrem ročníku bude opět Janáčkovo operní dílo:

Kristiana Belcredi

"Věc Makropulos přiveze Helikon-Opera z Moskvy, Berkova Lulu, kterou přiváží naši kolegové z Essenu, dále Káťa kabanová v incenaci Roberta Wilsona a pražského Národního divadla. Dalším dobrým počinem je hostování Národního divadla moravskoslezského z Ostravy s nedávno uvedenou Šárkou a uvedení naší Šárky, kterou připravuje mladá režisérka Kristýna Belcredi."

Dramaturg Jakub Kruliš vysvětuje, že Šárka Kristýny Belcredi zazní v podobě z roku 1887, přičemž běžně se hrává o 30 let mladší Janáčkova úprava. Půjde o jednu z posledních Janáčkových kompozic, kterou ještě nikdo neměl příležitost vyslechnout.

Výlet pana Broučka do Měsíce

"Tahle verze je dochovaná pouze v jednom exempláři klavírního vátahu a je uložena v Moravském zemském muzeu. Po 123 letech se tak veřejnosti poprvé otevírá toto dílo Janáčkova mládí nebo ranné zralosti."

A také Výlet pana Broučka do Měsíce zazní v původní málo známé verzi z roku 1917.

"V naší opeře vidíme pana Broučka, který vězí jednou nohou ve starém světě a jednou nohou ve světě novém. Myslím, že je to velice lidský příběh, je to něco, co známe i my všichni ze svých životů,"

říká režisérka Pamela Howard.

Pamela Howard, foto: Sheila Burnett

"Inscenaci jsem umístila přesně do roku 1920, protože tento rok byl pro novou Československou republiku naprosto fantastický, rozvíjela se doprava, automobily, motocykly, nová struktura měst, Československá republika byla světovou špičkou."

Doprava a různé formy pohybu jsou klíčovým tématem nové inscenace Pamely Howard.

Výlet pana Broučka nepokryje plochu celého večera, program proto doprovodí taneční choreografie Jiřího Kiliána na hudbu Janáčkovy Sinfonietty. Tanec netradičně doplní videoprojekce Tomáše Rychetského.

"Supervizi měl samotný Jiří Kilián, takže se jedná o autentický doprovod, který on sám posvětil. A je to také první pokus uvést na našich jevištích to, co se obecně nazývá video-art."

Na konci října už proběhl v Brně festivalový prolog, vlastní akce začne 16. listopadu.