Je dobré jim vidět do tváře
Účastníci demonstrací, proti kterým bude zasahovat policie, budou muset po prvním červenci odhalit svou tvář. Vyplývá to z novely shromažďovacího zákona, kterou na jaře schválil Parlament. Jak uvádí Zdeněk Vališ, zákonodárci reagovali na potřebu obrany před extremismem.
Není pochyb o tom, že nová pravidla by mohla být uplatněna už letos na podzim, kdy se v Praze bude konat summit NATO a očekávají se tudíž bouřlivé demonstrace. Neznamená to samozřejmě, že demonstranti nebudou smět používat masky vůbec. Povinnost odhalit tvář nastane ve chvíli, kdy policie začne zasahovat proti anonymnímu davu, aby udržela veřejný pořádek. Cílem je - po zkušenostech z minulosti - zabránit případům, kdy by případné trestně právní řízení muselo skončit proto, že není možné určit toho, kdo se skrýval za plynovou maskou nebo pod šátkem.
Na účinnost nového opatření existují přirozeně různé názory, ale proti stupňující se agresivitě demonstrantů je nutné odněkud začít. Ten, kdo znemožní zakročujícím policistům svou identifikaci, se dopustí přestupku a může být předveden. Hrozí mu pokuta až 10 tisíc korun. Při projednávání novely zákona byly uváděny i různé kuriózní situace, při kterých by bylo možné nová pravidla policií zneužít. Všem ale muselo být jasné, že smyslem zákona není nutit muslimské ženy svlékat burku nebo buzerovat účastníky masopustního průvodu.
Zato se potvrdila platnost rčení o potrefené huse. Vlna nelibosti zacloumala příslušníky a sympatizanty různých anarchistických skupinek. Vždyť většinou právě tito zoufale "nejutiskovanější" touží ničit "starý prohnilý svět" tak, aby jim při tom nebylo vidět do tváře. A většinou právě oni odpuzují svými násilnými akcemi širokou veřejnost víc než skupinky nácků provolávající hesla typu "Nic než národ". Diskutovat o smyslu dělení extremistů na levicové a pravicové je samozřejmě ztrátou času, protože politický extremismus je ideologický holding, jehož subjekty zprava i zleva se - jak známo - navzájem bratrsky vyživují.
Před časem si kvůli tomuto tvrzení vjeli do vlasů dva bývalí disidenti. Ministr kultury Pavel Dostál napsal v deníku Právo, že nevidí velký rozdíl mezi tím, když někdo rozbíjí někomu výklad obchodu jenom proto, že jeho majitelem je Žid, anebo když tak činí z důvodu nenávisti k nadnárodním monopolům. Toto srovnání nesmírně rozčílilo tehdejšího vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla. Podle něj se už na Západě poničení jídelny McDonalda za nějaký zločin nepovažuje. Je to prý jen způsob, jak na sebe mediálně upozornit. Pavel Dostál na to odpověděl, že třídní nenávist určitě není humánnější než nenávist k rase či náboženskému přesvědčení. Jedna končí v Gulagu, druhá v Osvětimi. V každém případě je tedy dobré, že novela shromažďovacího zákona dává demokratickému státu právo vidět do tváře toho, kdo na demokracii ostentativně kašle.
