Jediný, který v Moskvě nepodepsal. Do kin přichází film Petra Nikolaeva o Františku Kriegelovi
Do kin vstoupil film Petra Nikolaeva Muž, který stál v cestě. Zaměřuje se na postavu Františka Kriegela, jediného komunistického vůdce, který nepodepsal moskevské dohody, které legitimizovaly sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968.
Jaký byl František Kriegl, a na co se ve filmu zaměřil, prozradil Radiu Praha Int. režisér Petr Nikolaev.
Váš film Muž, který stál v cestě, vypráví životní příběh Františka Kriegela, přesvědčeného komunisty, který se v roce 1968 postavil proti moskevským dohodám. Můžete připomenout, kdo byl tento muž českých dějin? A jaká byla jeho minulost?
"Jeho minulost byla velmi zajímavá, a myslím, že to je jeden z důvodů, proč dokázal v roce 1968 odolat tlaku Moskvy. Narodil se totiž v roce 1908 v Haliči a kvůli své židovské kultuře a víře nesměl studovat medicínu. Rozhodl se přestěhovat do Prahy, kde byly pro jeho studium příznivější podmínky. Nakonec se stal lékařem a odešel do Španělska. Dohlížel na několik tisíc lidí. To je důkaz, že dokázal dělat důležitá rozhodnutí a měl dobrý smysl pro organizaci."
Je s podivem, že unikl stalinským čistkám v roce 1950, vždyť jeho profil byl totožný s profilem Artura Londona nebo Rudolfa Slánského, kteří byli uvězněni nebo popraveni.
"Důvod, proč unikl čistkám, je ten, že se nepodílel jen na komunistickém puči. Byl jedním z nejdůležitějších mužů v poválečném období v Československu, protože přinesl změnu. Byl vůdcem komunistických milicí, spolupracoval s Antonínem Novotným, který se stal prvním tajemníkem komunistické strany v šedesátých letech."
Po Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockém...
"Rozhodně. Postava Františka Kriegla není jen černobílá. Když jsem film dokončil, uvědomil jsem si, že posuzovat lidi nejen podle jejich politického zabarvení, ale podle hlubokých znalostí, nám umožňuje pochopit jejich volby a vývoj. Byl proti demokracii a pluralitnímu systému, ale také si uvědomil, co to znamená."
Indiana Jones československých dějin
Ve svém filmu se zaměřujete zejména na rostoucí napětí během Pražského jara, tedy v době, kdy Rusové pochopili, že Československo je uprostřed demokratizačního procesu, který by mu umožnil vymanit se z područí Moskvy. Zaměřujete se také na invazi v roce 1968 a na utrpení, které politici jako Alexander Dubček, Josef Smrkovský, František Kriegel a mnozí další podstoupili během jednání v Moskvě, jež přivedla Československo do sovětského svazku. Bylo pro vás důležité zaměřit se na tuto situaci?
"O Františku Kriegelovi by se asi dal napsat životopis a nazvat ho Indiana Jonesem československých dějin. Byl všude, třeba na Kubě, kde pomáhal Castrovi vytvořit kubánskou medicínu. Ale bylo by těžké o něm natočit dvouhodinový film. Takže jsem se soustředil na dny po 21. srpnu 1968."
Dá se říct, že velcí muži se odhalují během velkých historických okamžiků?
"Ano, pravděpodobně."
Jak si vysvětlujete ten odpor z jeho strany? Byl jediný, kdo nepodepsal moskevský protokol?
"Myslím, že jeho původ tu hraje určitou roli. Nebyl ani Čech, ani Slovák, ale Žid z Haliče. Jako mladý muž musel čelit těžkostem exilu. Byl ukován v jiných situacích, než jaké zažili ostatní. Na španělské frontě během občanské války se musel rozhodovat, a měl k tomu moc. Podle mého názoru mu sebevědomí nechybělo. A myslím, že právě v této pevné sebedůvěře spočívala jeho síla. Byl idealista a v tomto smyslu se s ideály nedá smlouvat."
Tomáš Töpfer mohl do role přinést zkušenosti politika
Tomáš Töpfer, který hraje Františka Kriegela, řekl, že je to jeho životní role.
"Pro mě je to velké potěšení. Myslím, že Tomáš měl v tomto filmu klíčovou roli, ale nejen to. Je to velmi dobrý herec, ale také člověk, který má politické zkušenosti. V současné době je senátorem, takže mohl přinést své zkušenosti jako politik, a navíc jako Žid. To je opravdu výjimečné. Navíc je to dobromyslný člověk, který na plac přinesl příjemnou atmosféru. Je také v kontrastu s Františkem Kriegelem, protože Tomáš je ke komunismu velmi kritický. Výzvou bylo nejen natočit film o Kriegelovi. Chtěl jsem vyzdvihnout odvahu a smělost tohoto člověka. Díky svému odporu se ocitl sám proti obrovskému systému v Sovětském svazu, který byl na svém vrcholu."
Je to shoda kalendáře, ale pokud se na tento film díváte v kontextu současné války na Ukrajině, máte dojem, že se historie opakuje.
"Nejsem historik a tuto problematiku jsem nestudoval. Myslím si však, že tato souvislost se neomezuje pouze na období komunismu. Musí jít o klasický ruský způsob reakce na podobné věci, zděděný zejména po carech."
Část natáčení probíhala v ukrajinském městě Buča, které je dnes nechvalně proslulé ruskými válečnými zločiny, jež zde byly spáchány. Vaše natáčení samozřejmě probíhalo dávno předtím, ale nyní film získává zcela nový rozměr.
"První natáčecí den byl 17. listopadu 2021, tři měsíce před začátkem války. Pro Čechy 17. listopad symbolizuje konec komunismu, sametovou revoluci. Natáčení obvykle začínám symbolicky: stojíme v kruhu a požádám štáb, aby se na minutu zamyslel a držel se přitom za ruce. Jako bychom si navzájem posílali sílu. Náš tým tvořili Češi a Ukrajinci, dva národy, které mají s Ruskem velmi špatné zkušenosti. Byli jsme nuceni trpět kvůli stejné aroganci moci, a tak ten okamžik, kdy jsme byli v kruhu, byl dost silný."
