Jiří Pehe: šance vlády Petra Nečase na přežití do voleb je 50 : 50

Vláda Petra Nečase má za sebou první rok. Provázejí ho skandály s tajnými nahrávkami, odposlechy a obálkami s penězi. Proběhlo několik vládních krizi, kabinet musel svou existenci opakovaně obhajovat při hlasování o nedůvěře. Na druhé straně se vládní koalici podařilo prosadit první zákony v reformě zdravotnictví i penzí. Vyšší DPH by v příštích letech zase měla přinést další peníze na důchody. První rok vlády pro Radio Praha zhodnotil politolog z Newyorské univerzity v Praze Jiří Pehe:

Kabinet premiéra Nečase, foto: Archiv vlády ČR

"Já bych začal neúspěchy Nečasovy vlády. Myslím, že Nečasova vláda zmařila svou šanci být první českou vládou, která díky tomu, že má poměrně velkou většinu v Poslanecké sněmovně, mohla v klidu prosazovat svůj reformní program. To nedokázala a lidé na tuto vládu už dnes pohlížejí jako na vládu nechci říci neschopnou, ale každopádně vysoce nepopulární. To je myslím její největší neúspěch. Tedy ty nejrůznější vnitřní konflikty, skandály atd. Pokud jde o její úspěch, myslím si, že vládě se navzdory tomuto vnitřnímu pnutí podařilo prosadit několik kroků, které z hlediska dvou největších vládních stran, ODS a TOP 09, jsou součástí jejich programu. Takže z hlediska reformního úsilí si přeci jen myslím, že navzdory vnitřnímu neklidu ve vládě se podařilo prosadit několik kroků, které vláda může považovat za úspěch."

Mluvíme zatím o situaci na vnitropolitické scéně. Zaznamenal jste i nějaké zahraničně politické úspěchy vlády, případně neúspěchy?

Petr Nečas, photo: CTK

"Já myslím, že pohlcenost domácími problémy zapříčinila, že Česká republika se stala na mezinárodním poli ještě méně viditelnou, než byla předtím. Víceméně potvrdila obraz trouble-makera, tedy země, která dělá problémy v Evropské unii nebo každopádně nikdy nejde s tím hlavním proudem. Myslím, že na mezinárodním poli skoro není o čem mluvit, pokud jde o případné úspěchy. Pokud samozřejmě nebudeme za úspěch považovat to, že nedošlo k žádným velkým průšvihům. Určitá stabilita České republiky v mezinárodním společenství může být považována za úspěch."

Jakou dáváte vládě šanci, že přežije ještě další tři roky, do voleb?

"Já vidím šance vlády tak padesát na padesát, pokud bychom uplatnili jako hlavní měřítko potřebu vládních stran držet pohromadě. Ne ani tak kvůli reformnímu programu, ale kvůli tomu, že reformy jsou velmi nepopulární a vláda sama je extrémně nepopulární. Pak vláda bude samozřejmě mít velkou motivaci zůstat pohromadě, protože případný rozpad vlády by mohl vést k předčasným volbám, které by asi skončily katastrofálně pro všechny tři vládní strany, zejména pro Věci veřejné. Pokud ale budeme českou politiku posuzovat měřítky, která na ni bohužel často musíme uplatnit, to jsou nejrůznější iracionální faktory, kostlivci ve skříních, o kterých zatím nevíme, tak je docela dobře možné, že v několika příštích týdnech vypukne další z mnoha skandálů. A tentokrát to může být onen osudový skandál, který vládu položí. A bohužel vzhledem k tomu, že každá vládní strana a každý český politik jak se zdá má nějakého toho kostlivce ve skříni, tak se tento scénář vůbec nedá vyloučit."

A vy tušíte, jaký kostlivec by se mohl objevit?

"V obecné rovině myslím, že česká politika je bohužel nejrůznějšími způsoby navázána na velmi neprůhledné ekonomické zájmy v pozadí politiky, jakož i někteří politici. Alespoň panují nejrůznější podezření ohledně "zaháčkovanosti" politiků na různé ekonomické subjekty, kmotry a podobně. To jsou všechno věci, které, pokud vyplavou na povrch, samozřejmě působí pnutí ve vládní koalici. Řekl bych to tak, že vládní politici a politici obecně na sebe příliš mnoho vědí, a vždy záleží na tom, kdy se někdo z nich, případně několik z nich nebo někdo v policejním sboru rozhodne mluvit a poskytnout informace médiím. V tom směru bohužel vidím obecně českou politiku, nejen českou vládu, jako velmi nestabilní."