Jiří Trnka - "Walt Disney Východu"

Slavný plzeňský rodák Jiří Trnka se dočkal souhrnné výstavy. A to v rámci projektu Plzeň 2015. Plzeňská galerie ho představuje nejen jako tvůrce animovaných filmů, ale také jako malíře, sochaře, loutkáře a ilustrátora. Výstavu doplňuje projekt Trnkova Zahrada, která dětem interaktivní formou přibližuje jeho slavnou knihu a film. Na výstavách se podíleli Jan a Matyáš Trnkovi, syn a vnuk slavného výtvarníka.

Švejk, foto: Zdeňka Kuchyňová

Jsou tu známé ilustrace z pohádkových knih, ale také loutky z kultovních filmů Špalíček, Bajaja či Sen noci svatojanské. Ten byl mimochodem prvním širokoúhlým loutkovým filmem na světě.

Mezi další Trnkovy filmy patří Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk, které namluvil Jan Werich. Výrazným dílem z 60. let je například Kybernetická babička nebo Ruka zpodobňující totalitu.

Trnkovy proměny jsou vidět na jeho vlastních autoportrétech

Jiří Trnka, foto: archiv Plzeň 2015

O tom, jak sám sebe Trnka viděl, vypovídají jeho portréty. Portrétoval se několikrát, nejvíc ve 40. letech.

"Můžete tu vidět portrét z jeho útlého mládí z roku 1935, kdy byl ještě na studiích, ale také například portrét z roku 1966, což bylo pár let před jeho smrtí. Nepřikrášloval se, namaloval se už jako starý muž," uvedla Zuzana Motlová, ředitelka Galerie města Plzně.

Výstava totiž představuje Trnku i jako malíře.

"Hodně se věnoval i náboženským tématům. Máme tu významný obraz, jmenuje se Betlém. Motiv Jesliček Trnka namaloval v krajině jižních Čech, odkud pocházel jeho rod. Inspiroval se dílem Pietra Breughela, které mu viselo nad postelí."

Setkání se Skupou otevřelo Trnkovi svět loutek

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Klíčovým okamžikem Trnkova života bylo setkání se známým loutkářem Josefem Skupou. Už na plzeňské reálce se stal jeho pomocníkem a později spolupracovníkem.

"Spolupracoval třeba na podobě Máničky a Žeryka. Později otevřel v Praze Dřevěné divadlo v pražském Rokoku. Když se podíváme na loutky, které vytvářel ještě pro loutkové divadlo, tak mají jiný výraz v obličeji. Mají takové ostřejší rysy. Věděl, že divák je dál od jeviště. Proto jsou črty tváře úplně jiné, než když potom začal točit film."

Díky Skupovi své loutky Trnka představil na několika loutkářských výstavách doma i v zahraničí. Jedna z nich mu prý pomohla i ke studiu. Otec svolil až poté, co výstavu navštívil a vyslechl si nadšený ohlas diváků. Od roku 1936 Trnka spolupracoval s Národním divadlem jako výtvarník scén a kostýmů.

Svatba broučků vznikla pro EXPO

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Zásadní změnu přinesl do Trnkova života konec války. Stál u vzniku českého animovaného filmu. Spoluzakládal slavné studio Bratři v triku. Poctu svému učiteli Skupovi později vtělil i do loutkového filmu Cirkus Hurvínek.

Trnkovo pojetí loutek i výpravy bylo originální. Dvě hry vycházely například z Karafiátových Broučků. Slavné Broučky použil i v dioramatu pro světovou výstavu EXPO, uvedla Zuzana Motlová:

"Loutky byly pro diorama ideální. Třeba Svatba broučků, kterou připravoval pro výstavu EXPO ještě před válkou. Nakonec se tento projekt vlivem okupace neuskutečnil. Svatba broučků pak byla vystavena v Uměleckoprůmyslovém muzeu před Vánocemi 1940. Pro EXPO 1967 v Montrealu pak vytvořil strom s elfy jako instalaci pro český pavilon."

Tajemná Zahrada byla u starého klášterního hřbitova

Pro děti Jiří Trnka napsal, a sám ilustroval pohádkovou knihu Zahrada, kterou obývá zlý kocour. Pak vznikl i film.

"Jsou to příběhy pěti chlapců, kteří do té tajemné zahrady chodí. Zahrada má svůj předobraz zřejmě v Plzni. Jiří Trnka tu bydlel na Slovanech a filmovou zahradou byla zřejmě zahrada starého klášterního hřbitova, kolem které chodil."

Právě stromy se u Jiřího Trnky objevují ve všech výtvarných disciplínách. A to v rozmanitých podobách od ztrouchnivělého pařezu po celý les. Pařezy jsou obydlené skřítky a oživlý les je v kresleném filmu Zvířátka a Petrovští.

„Walt Disney Východu", tak nazývala Jiřího Trnku kritika. Jaký byl Trnka všestranný umělec, dokazuje i počet ocenění, která získal. Za celý život jich v Česku a po světě posbíral na padesát!