Josef Portman, knihtiskař litomyšlský

Dějiny města Litomyšle jsou na slavné rodáky a občany velmi bohaté - je rodištěm Bedřicha Smetany, ve městě tvořili třeba Magdalena Dobromila Rettigová nebo Alois Jirásek. Litomyšl si ale v těchto dnech připomíná čtyřicáté výročí úmrtí Josefa Portmana, rodáka méně známého, ale bezpochyby velice zajímavého.

Josef Portman se narodil v devadesátých letech 19. století. Byl učitel, městský důchodní a také knihtiskař. Právě posledně jmenovaná činnost stojí za pozornost a především na ni je zaměřena výstava Josef Portman, knihtiskař litomyšlský. Knihtiskařství bylo Portmanovým koníčkem. Hana Klimešová, kurátorka výstavy, vysvětluje, jak se k této poněkud neobvyklé zálibě dostal.

"Dá se říct, že mu k tomu velmi pomohl Josef Váchal, protože u něho viděl knížky, které si tiskl Josef Váchal a sám si je i zdobil. A když u něj Portman viděl svého oblíbeného autora Otokara Březinu, tak chtěl mít také takovou knížku doma. Jenomže vydání na ručním papíře, které mu byl Váchal ochoten vyzdobit, bylo již tehdy rozebráno. Portman se rozhodl, že si tu knížku vytiskne sám. Půjčil si v litomyšlské tiskárně písmenka a podle pravítka začal písmenko po písmenku knížku tisknout,"říká Hana Klimešová a dodává, že Portman vydal celkem 312 knih. Část z nich jsou unikáty, což znamená, že vyšly jen v jednom jediném výtisku. Portman si k nim sám poznamenal, že je vydával sobě pro radost. Další knihy vycházely v nákladu do třiceti exemplářů, ty pak dával svým nejbližším přátelům a blízkým. Zvláštností vydaných knih také je, že jejich ilustrátory byli přední grafici a malíři své doby: Josef Čapek, František Bílek, Jan Konůpek a řada dalších. Získat je nebylo jednoduché. "Tak to se dá říct, že je dodnes záhadou, jak je přemlouval. Co jsem se dívala do korespondence, tak hned v prvním dopise jim strašně lichotil a říkal jim, že jen on je ten autor, kterého si přeje mít ve své sbírce, jenomže bohužel je chudý učitel a nemá dostatek peněz. Navrhoval neuvěřitelné splátkové kalendáře a asi každému umělci se ho zželelo."

Josef Portman bývá nejčastěji zmiňován v souvislosti s Josefem Váchalem, autorem známého Krvavého románu, i jejich spolupráce začala podobným způsobem, jako u ostatních umělců. "Portman se o Váchalovi dozvěděl už na gymnáziu a velmi jeho práce obdivoval. Usmyslel si, že sesbírá celou jeho sbírku, chtěl vytvořit jakési Váchalovo muzeum. Začal ho bombardovat dopisy, aby mu poslal všechny knížky, které vytiskne, všechny grafické listy, které vydá, že si na to uspoří a že chce mít všechny jeho práce. Váchala to samozřejmě dlouho nebavilo, přesto ale s Portmanem kamarádil. Přátelili se spolu poměrně dlouze, ale asi v roce 1927 se spolu pohádali a pak už ty vztahy byly velmi chladné."

Ví se, proč se pohádali?

"Není to úplně zřejmé. Ale jako hlavní důvod, co se dá z korespondence vyčíst, tak to bylo to, že Portman použil do výtisku Mechtildy Magdeburské štočky Josefa Váchala, aniž by se ho zeptal, což tedy Váchala velmi urazilo."

V době, kdy se ještě přátelili, si nechal Portman vymalovat Josefem Váchalem dům, který je znám jako Portmoneum a dnes v něm sídlí Váchalovo muzeum, jak si to Portman kdysi přál.

Na výstavě, kterou o svérázném knihtiskaři pořádá muzeum v Litomyšli, mohou návštěvníci vidět třeba lisy, na kterých Portman na kuchyňském stole tiskl, výtisky knih, úryvky korespondence s jednotlivými umělci nebo tiskařské štočky.