K nové knize ze Svatošova nakladatelství

Jeden čas seje, jeden plody sbírá

Po celý podzim patřila výstava malíře Ivana Svatoše v Galerii Kalouska na Pražském hradě k nejnavštěvovanějším kulturním podnikům hlavního města. V letošním roce, kdy oslaví padesátiny, proběhne jedna jeho velká retrospektivní výstava v červnu v Polabském muzeu v Rožďalovicích na Poděbradsku a druhá v říjnu v Muzeu v Rakovníku. Kromě toho umělec, s jehož ilustrací mimochodem bylo spojeno logo našich vánočních pořadů na internetu, připravuje do tisku svou monografii. Pokřtí ji začátkem léta v Památníku národního písemnictví. V těchto dnech vydal ve svém, tedy Svatošově nakladatelství, útlou knížečku.

Jmenuje se "Jeden čas seje, jeden plody sbírá", a je doplněna cédéčkem, obsahujícím verše, zhudebněné Danielem Dobiášem. Ten je také spolu s herečkou, a dnes především nezávislou poslankyní Parlamentu České republiky Táňou Fischerovou, zpívá. Jak došlo k tomuto projektu, kterému dal Ivan Svatoš i krásný výtvarný "kabátek", na to jsem se ho při slavnostní prezentaci zeptala...

"To začalo před třemi lety. Já jsem dostal od Památníku písemnictví pozvánku na pořad, který byl složen z autorů ze středověku, obsahově asi to samé, co je teď na CD. Na mě to tehdy velice zapůsobilo. Najednou se mi hlavou začaly honit myšlenky, prostě člověk, když slyší hezké slovo, a náročné, tak samozřejmě - to je pochopitelné - nemůže ho vstřebat najednou. Zamyslíte se nad jedním veršem, který vás upoutá, a další dva tři utečou. Říkal jsem si: To je tak hezké, určitě by stálo za to se někdy pokusit, dostat to na nosič. Jsme rádi, že se to podařilo. Já jsem dělal teddy tu obálku, a mám radost, že jsem se na tom mohl též podílet. Je to takový kulturní počinek, hezký dáreček, věc, která potěší milovníky hezkého slova."

O roztomilé knížečce, která byla představena v minulých dnech v rámci stejného uměleckého pořadu, na jehož základě vznikla, a také na stejném místě - v Sále Boženy Němcové Památníku národního písemnictví v Praze, jsem si povídala i s Táňou Fischerovou. Požádala jsem ji o konkrétnější přiblížení obsahu, ale nejdříve se řeč stočila na pěvecké výkony Táni Fischerové...

"Já to považuji za herecké zpívání. Přece jenom ta moje profese je jinde, za zpěvačku se nevydávám. My jsme vybrali texty mistrů básníků, myslitelů, velkých duchů minulých staletí, protože to je nepřeberná studnice poezie, moudrosti, krásy a lásky, a to v dnešním světě, jak občas cítíme, trochu schází. Takže máme tam texty Michelangela Buonarottiho, Giordana Bruna, některé milostné, a některé zase takové až téměř jakoby upadlé. A zjišťujeme, že nám to dodává ohromnou sílu, a jak se zdá, ostatním také, protože vždycky, když to předvedeme, tak se lidé tak nějak 'rozsvítí', a říkají: Tak zase máme na čtrnáct dní nějakou duševní potravu. A to nás samozřejmě těší."

Ke spolupráci s Danielem Dobiášem na pořadu - a následně i na cé-dé-čku - podle Táni Fischerové došlo díky jejich společnému příteli Janu Vodňanskému, po jehož boku před třiceti lety začínala v Činoherním klubu. Zřejmě už tehdy objevil její nesporné pěvecké kvality...

"...takže jsme o sobě věděli, on s ním potom začal pracovat, a když Daniel hledal někoho pro projekt zhudebněných veršů dětí, které žily, tvořily, a většinou i zemřely v Terezíně, Honza Vodňanský mu doporučil mne. Daniel mi nabídl jednu píseň, a skončili jsme už u třetího pořadu. A stále to rozšiřujeme, nějak si asi rozumíme v tom, co děláme,"

uvedla Táňa Fischerová. Na adresu vydavatele knížky, doplněné cédéčkem, krásnými ilustracemi, ale také jejími vlastními kolážemi, dodala...

"Ivan Svatoš je vzácný člověk, malíř vedut, a tu Prahu miluje. On dělá i jiná města, ale ta Praha je nádherná. Přiznám se, že mě zaskočil tím, že mne požádal i o spolupráci výtvarnou, protože já pro radost si už dlouhá léta dělám koláže, ale vždycky jsem to považovala za svou soukromou věc. Jak tvrdím, nejsem zpěvačka, a nejsem ani výtvarnice, ale zdá se, že moje koláže se k té drobné knížečce hodily, a jaksi doplnily ten duchovní obzor zase jinak. Takže je to taková zvláštnůstka, tahle knížka, a z toho mám radost."

Nakonec jsem se Táni Fischerové zeptala, jakou písničku by vám na ukázku vybrala ze zvukové části zmíněné knížky "Jeden čas seje, jeden plody sbírá"..?

"'Píseň Tvorstva' Františka z Assissi, protože to je tak hluboká a krásná píseň - díků za život, s úctou a láskou k přírodě, ke všemu živému..."